Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí: Harlow Shapley

Astronomické výročí: Harlow Shapley

Harlow Shapley
Autor: The Harvard Gazette: Harvard stargazer whose humanity still burns bright

Harlow Shapley (2. 11. 1885 – 20. 10. 1972) patří k těm astronomům, kteří zásadně změnili naše chápání vesmíru – z kluka, který opustil školu a psal do místních novin o kriminalitě, se stal člověk, jenž poprvé realisticky odhadl rozměry Mléčné dráhy a určil, že Slunce rozhodně nesedí uprostřed všeho dění. Jeho cesta vedla přes dvojhvězdy, cefeidy, slavnou Velkou debatu i Harvard, a nakonec až k myšlence „obyvatelné zóny“, kterou dnes bereme jako samozřejmost.

Harlow Shapley se narodil  americkém Nashvillu ve státě Missouri. V páté třídě opustil školu a vzdělával se doma, zároveň pracoval v místních novinách, kde měl na starosti kriminalistickou rubriku. Po návratu do školy absolvoval další šestileté studium během dvou let.

K astronomii se dostal poměrně bizarním způsobem: v roce 1907 se hodlal zapsat na missourskou universitu. Když zjistil, že žurnalistika toho roku nebude otevřena, umínil si, že se zapíše na první obor, jenž bude k dispozici. Taktně přeskočil archeologii... a tím se astronomie pro Shapleyho stala jasnou volbou.

Z Missouri později přešel na Princeton, kde ve studiu astronomie pokračoval. Pod vedením astronoma Henryho N. Russela (1877 – 1957), odborníka na dvojhvězdy, se začal zabývat určováním vzdáleností kulových hvězdokup. K tomu využíval pozorování cefeid - proměnných hvězd, jejichž zářivý výkon je závislý na periodě. Z pozorované jasnosti cefeid lze tedy určit jejich vzdálenost. Zjistil, že cefeidy nejsou geometrické proměnné hvězdy, kdy jas je potlačen či zesílen obíhajícím souputníkem, ale fyzické, tedy pulzující. Rovněž usoudil, že Mléčná dráha je podstatně větší, než se předpokládalo, a že naše umístění v ní není nikterak zásadní ani výjimečné.

K pozorování cefeid používal Shapley teleskop na observatoři Mount Wilson v Pasadeně. Autor: HubPages: Harlow Shapley: An American Astronomer Who Measured the Galaxy
K pozorování cefeid používal Shapley teleskop na observatoři Mount Wilson v Pasadeně.
Autor: HubPages: Harlow Shapley: An American Astronomer Who Measured the Galaxy

V roce 1914 se Shapley oženil a s manželkou Marthou měl celkem 6 dětí: 4 syny a 2 dcery. Manželka mu pomáhala s výzkumem a sama napsala řadu odborných pojednání o astronomii.

V roce 1920 se účastnil Velké debaty – prosazoval názor, že „spirálové mlhoviny“, jak byly tehdy galaxie nazývány, jsou součástí Mléčné dráhy. Jeho oponent, astronom Hebert Doust Curtis (1872 – 1942) byl opačného názoru a neboť přirovnával tyto objekty k Mléčné dráze, nazval je přímo „vesmírnými ostrovy.“ Curtisovi dal za pravdu pozorováním vzdálených cefeid Edwin Hubble (1889 – 1953) a Shapley na základě jeho pozorování teorii o vzdálených galaxiích přijal. Svou následnou podporou Hubblea odstartoval velkou změnu ve vnímání našeho vesmíru.

Od roku 1921 do roku 1952 byl vedoucím observatoře na Harvardově univerzitě. Pomáhal založit Národní vědeckou nadaci a napsal řadu knih o astronomii. V poválečném období se ostře vymezil proti politickému radikalismu. Na snahu omezovat svobodu názoru ironicky prohlásil, že je zřejmě potřeba eliminovat veškeré primáty, kteří vykazují svým projevem jakoukoli genialitu či talent. Jako předseda Americké asociace pro vědecký pokrok v jednom projevu poukázal na nebezpečí hrozící civilizaci. Označil jimi např. drogy tlumící sexuální libido, nuda, nukleární války a epidemie. Shapley také navrhoval vytvoření ústavy Země. V roce 1968 se dokonce sešlo v Ženevě z tohoto důvodu Světové ústavodárné shromáždění.

Shapley v roce 1953 přichází s myšlenkou, že obyvatelné planety by se měly nacházet v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na jejich povrchu mohla existovat tekutá voda. Tím definoval koncept zvaný obyvatelná zóna či sféra života.

Princip Shapleyem navržené vize obyvatelné zóny: „ani horko, ani zima“. Autor: NASA: The Habitable Zone
Princip Shapleyem navržené vize obyvatelné zóny: „ani horko, ani zima“.
Autor: NASA: The Habitable Zone

Harlow Shapley zemřel v domě s pečovatelskou službou v říjnu 1972. Sám obdržel několik významných astronomických ocenění, je po něm pojmenován měsíční kráter a asteroid (1123) Shapleya.

Shapleyova nadkupa galaxií, pojmenovaná na jeho počest, vytváří Shapleyho Atraktor, gravitační zdroj přitahující oblast Laniakea. Její součástí je naše Mléčná dráha, která tvoří díl Místní skupiny galaxií. Tu spatříme jako drobnou černou tečku ve spodní části Laniakey. 

Shapleyova nadkupa galaxií. Autor: Graeme Heald: The Stronger Case for Gravitational Repulsion between Matter and Antimat-ter, DOI: 10.
Shapleyova nadkupa galaxií.
Autor: Graeme Heald: The Stronger Case for Gravitational Repulsion between Matter and Antimat-ter, DOI: 10.

V listopadu 1925 byla vědecká činnost Harlowa Shapleyho zmíněna i v českém astronomickém časopisu Říše hvězd (František Nušl: Letošní kongres mezinárodní Unie astronomické v Cambridge):

… Prof. H. Shapley se zmínil o rozložení temných mlhovin a o otázce, zda existují v témže množství jako v Mléčné dráze i ve vyšších šířkách galaktických. Öpik v Dorpatu  (Ernst Julius Öpik 22. 10. 1893 Kunda, Ruské impérium (Estonsko) – 10. 9.1985. Bangor, Severní Irsko) byl estonský astronom a astrofyzik, pozn. autora) soudil podle sčítání asi 250.000 hvězd na pařížských mapách astrografických, že v deklinaci asi 24° je kolem oblohy tolik temných mlhovin, že bychom viděli aspoň 5krát tolik hvězd, kolik skutečně vidíme, kdyby tento závoj bylo možno odstraniti. Shapley opakoval sčítání hvězd na fotografiích harvardské hvězdárny,  jež obsahovaly stejně slabé hvězdy, jako pařížské mapy astrografické. Ale když počítání bylo rozšířeno na slabší hvězdy snímků déle exponovaných, onen zdánlivý závoj většinou zmizel, takže Shapley soudí, že možno s důvěrou pokračovati ve všem zkoumání týkajícím se hvězd podle jejich zdánlivé a absolutní velikosti…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Harvard Gazette: Harvard stargazer whose humanity still burns bright
[2] HubPages: Harlow Shapley: An American Astronomer Who Measured the Galaxy
[3] NASA: The Habitable Zone
[4] Graeme Heald: The Stronger Case for Gravitational Repulsion between Matter and Antimat-ter, DOI: 10.13140/RG.2.2.10822.01606
[5] Wikipedie (CZ): Harlow Shapley
[6] Lindahall: Harlow Shapley
[7] Archiv hvězdárny Františka Pešty: Říše hvězd, 11-12/1925, str. 185-189

Převzato: Hvězdárna Teplice



O autorovi

Štítky: Říše hvězd, František Nušl, Ernst Öpik, Laniakea, Obyvatelná zóna, Edwin Hubble, Herbert Curtis, Henry Russell, Velká debata, Harlow Shapley


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »