Úvodní strana  >  Články  >  Historie  >  Astronomické výročí: Harlow Shapley

Astronomické výročí: Harlow Shapley

Harlow Shapley
Autor: The Harvard Gazette: Harvard stargazer whose humanity still burns bright

Harlow Shapley (2. 11. 1885 – 20. 10. 1972) patří k těm astronomům, kteří zásadně změnili naše chápání vesmíru – z kluka, který opustil školu a psal do místních novin o kriminalitě, se stal člověk, jenž poprvé realisticky odhadl rozměry Mléčné dráhy a určil, že Slunce rozhodně nesedí uprostřed všeho dění. Jeho cesta vedla přes dvojhvězdy, cefeidy, slavnou Velkou debatu i Harvard, a nakonec až k myšlence „obyvatelné zóny“, kterou dnes bereme jako samozřejmost.

Harlow Shapley se narodil  americkém Nashvillu ve státě Missouri. V páté třídě opustil školu a vzdělával se doma, zároveň pracoval v místních novinách, kde měl na starosti kriminalistickou rubriku. Po návratu do školy absolvoval další šestileté studium během dvou let.

K astronomii se dostal poměrně bizarním způsobem: v roce 1907 se hodlal zapsat na missourskou universitu. Když zjistil, že žurnalistika toho roku nebude otevřena, umínil si, že se zapíše na první obor, jenž bude k dispozici. Taktně přeskočil archeologii... a tím se astronomie pro Shapleyho stala jasnou volbou.

Z Missouri později přešel na Princeton, kde ve studiu astronomie pokračoval. Pod vedením astronoma Henryho N. Russela (1877 – 1957), odborníka na dvojhvězdy, se začal zabývat určováním vzdáleností kulových hvězdokup. K tomu využíval pozorování cefeid - proměnných hvězd, jejichž zářivý výkon je závislý na periodě. Z pozorované jasnosti cefeid lze tedy určit jejich vzdálenost. Zjistil, že cefeidy nejsou geometrické proměnné hvězdy, kdy jas je potlačen či zesílen obíhajícím souputníkem, ale fyzické, tedy pulzující. Rovněž usoudil, že Mléčná dráha je podstatně větší, než se předpokládalo, a že naše umístění v ní není nikterak zásadní ani výjimečné.

K pozorování cefeid používal Shapley teleskop na observatoři Mount Wilson v Pasadeně. Autor: HubPages: Harlow Shapley: An American Astronomer Who Measured the Galaxy
K pozorování cefeid používal Shapley teleskop na observatoři Mount Wilson v Pasadeně.
Autor: HubPages: Harlow Shapley: An American Astronomer Who Measured the Galaxy

V roce 1914 se Shapley oženil a s manželkou Marthou měl celkem 6 dětí: 4 syny a 2 dcery. Manželka mu pomáhala s výzkumem a sama napsala řadu odborných pojednání o astronomii.

V roce 1920 se účastnil Velké debaty – prosazoval názor, že „spirálové mlhoviny“, jak byly tehdy galaxie nazývány, jsou součástí Mléčné dráhy. Jeho oponent, astronom Hebert Doust Curtis (1872 – 1942) byl opačného názoru a neboť přirovnával tyto objekty k Mléčné dráze, nazval je přímo „vesmírnými ostrovy.“ Curtisovi dal za pravdu pozorováním vzdálených cefeid Edwin Hubble (1889 – 1953) a Shapley na základě jeho pozorování teorii o vzdálených galaxiích přijal. Svou následnou podporou Hubblea odstartoval velkou změnu ve vnímání našeho vesmíru.

Od roku 1921 do roku 1952 byl vedoucím observatoře na Harvardově univerzitě. Pomáhal založit Národní vědeckou nadaci a napsal řadu knih o astronomii. V poválečném období se ostře vymezil proti politickému radikalismu. Na snahu omezovat svobodu názoru ironicky prohlásil, že je zřejmě potřeba eliminovat veškeré primáty, kteří vykazují svým projevem jakoukoli genialitu či talent. Jako předseda Americké asociace pro vědecký pokrok v jednom projevu poukázal na nebezpečí hrozící civilizaci. Označil jimi např. drogy tlumící sexuální libido, nuda, nukleární války a epidemie. Shapley také navrhoval vytvoření ústavy Země. V roce 1968 se dokonce sešlo v Ženevě z tohoto důvodu Světové ústavodárné shromáždění.

Shapley v roce 1953 přichází s myšlenkou, že obyvatelné planety by se měly nacházet v takové vzdálenosti od své hvězdy, aby na jejich povrchu mohla existovat tekutá voda. Tím definoval koncept zvaný obyvatelná zóna či sféra života.

Princip Shapleyem navržené vize obyvatelné zóny: „ani horko, ani zima“. Autor: NASA: The Habitable Zone
Princip Shapleyem navržené vize obyvatelné zóny: „ani horko, ani zima“.
Autor: NASA: The Habitable Zone

Harlow Shapley zemřel v domě s pečovatelskou službou v říjnu 1972. Sám obdržel několik významných astronomických ocenění, je po něm pojmenován měsíční kráter a asteroid (1123) Shapleya.

Shapleyova nadkupa galaxií, pojmenovaná na jeho počest, vytváří Shapleyho Atraktor, gravitační zdroj přitahující oblast Laniakea. Její součástí je naše Mléčná dráha, která tvoří díl Místní skupiny galaxií. Tu spatříme jako drobnou černou tečku ve spodní části Laniakey. 

Shapleyova nadkupa galaxií. Autor: Graeme Heald: The Stronger Case for Gravitational Repulsion between Matter and Antimat-ter, DOI: 10.
Shapleyova nadkupa galaxií.
Autor: Graeme Heald: The Stronger Case for Gravitational Repulsion between Matter and Antimat-ter, DOI: 10.

V listopadu 1925 byla vědecká činnost Harlowa Shapleyho zmíněna i v českém astronomickém časopisu Říše hvězd (František Nušl: Letošní kongres mezinárodní Unie astronomické v Cambridge):

… Prof. H. Shapley se zmínil o rozložení temných mlhovin a o otázce, zda existují v témže množství jako v Mléčné dráze i ve vyšších šířkách galaktických. Öpik v Dorpatu  (Ernst Julius Öpik 22. 10. 1893 Kunda, Ruské impérium (Estonsko) – 10. 9.1985. Bangor, Severní Irsko) byl estonský astronom a astrofyzik, pozn. autora) soudil podle sčítání asi 250.000 hvězd na pařížských mapách astrografických, že v deklinaci asi 24° je kolem oblohy tolik temných mlhovin, že bychom viděli aspoň 5krát tolik hvězd, kolik skutečně vidíme, kdyby tento závoj bylo možno odstraniti. Shapley opakoval sčítání hvězd na fotografiích harvardské hvězdárny,  jež obsahovaly stejně slabé hvězdy, jako pařížské mapy astrografické. Ale když počítání bylo rozšířeno na slabší hvězdy snímků déle exponovaných, onen zdánlivý závoj většinou zmizel, takže Shapley soudí, že možno s důvěrou pokračovati ve všem zkoumání týkajícím se hvězd podle jejich zdánlivé a absolutní velikosti…

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Harvard Gazette: Harvard stargazer whose humanity still burns bright
[2] HubPages: Harlow Shapley: An American Astronomer Who Measured the Galaxy
[3] NASA: The Habitable Zone
[4] Graeme Heald: The Stronger Case for Gravitational Repulsion between Matter and Antimat-ter, DOI: 10.13140/RG.2.2.10822.01606
[5] Wikipedie (CZ): Harlow Shapley
[6] Lindahall: Harlow Shapley
[7] Archiv hvězdárny Františka Pešty: Říše hvězd, 11-12/1925, str. 185-189

Převzato: Hvězdárna Teplice



O autorovi

Štítky: Říše hvězd, František Nušl, Ernst Öpik, Laniakea, Obyvatelná zóna, Edwin Hubble, Herbert Curtis, Henry Russell, Velká debata, Harlow Shapley


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »