Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  ALMA objevila neutronovou hvězdu v místě supernovy 1987A

ALMA objevila neutronovou hvězdu v místě supernovy 1987A

Umělecké ztvárnění supernovy SN 1987A ukazuje vnitřní oblast prachu v pozůstatku explodované hvězdy (znázorněno červeně), ve které může být ukryta neutronová hvězda.
Autor: NRAO/AUI/NSF, B. Saxton

Dva týmy astronomů získaly přesvědčivé argumenty k vysvětlení 33 roků staré záhady obestírající supernovu 1987A ve Velkém Magellanově oblaku. Na základě pozorování prostřednictvím soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a následných teoretických studií vědci získali nový pohled a argumenty, že se hluboko uvnitř pozůstatků explodované hvězdy ukrývá neutronová hvězda. Jednalo by se tak ve skutečnosti o doposud nejmladší známou neutronovou hvězdu.

Od té doby, co byli astronomové svědky jedné z nejjasnějších explozí hvězdy na noční obloze představující výbuch supernovy 1987A (SN 1987A), pátrají po kompaktním objektu, který se mohl vytvořit jako pozůstatek po této události.

Protože částice známé jako neutrina byly na Zemi detekovány ve dni exploze (23. února 1987), astronomové předpokládali, že se ve smršťujícím centru hvězdy vytvořila neutronová hvězda. Avšak když vědci nemohli najít žádné důkazy pro existenci tohoto kompaktního objektu, začali přemýšlet, zda místo toho původní hvězda nezkolabovala do černé díry. Několik desetiletí vědecká společnost horlivě očekávala signály z tohoto objektu, které byly ukryty za velmi hustým oblakem prachu.

Blob

V poslední době poskytla pozorování z radioteleskopu ALMA první náznak přítomnosti neutronové hvězdy, doposud chybějící po explozi supernovy. Snímky s mimořádně vysokým rozlišením odhalily horkou skvrnu v prachovém jádru supernovy SN 1987A označovanou jako blob, který je jasnější než jeho okolí a odpovídá předpokládané poloze neutronové hvězdy.

Byli jsme velmi překvapeni, když jsme spatřili tento horký útvar (tzv. blob) tvořený hustým oblakem prachu v místě pozůstatku supernovy,“ říká Mikako Matsuura z Cardiff University a členka týmu, který tento blob objevil pomocí radioteleskopu ALMA. „V oblaku musí být něco, co zahřívá prach a co způsobuje jeho záření. To je to, proč se domníváme, že je uvnitř oblaku prachu ukrytá neutronová hvězda.“

Snímek pozůstatku po explozi supernovy SN 1987A v oboru různých vlnových délek záření ze tří různých observatoří. Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), P. Cigan and R. Indebetouw; NRAO/AUI/NSF, B. Saxton; NASA/ESA
Snímek pozůstatku po explozi supernovy SN 1987A v oboru různých vlnových délek záření ze tří různých observatoří.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), P. Cigan and R. Indebetouw; NRAO/AUI/NSF, B. Saxton; NASA/ESA
Ačkoliv Mikako Matsuura a její tým byli rozechvěni těmito závěry, obdivovali jasnost tohoto blobu. „Mysleli jsme si, že neutronová hvězda je příliš jasná, než aby zde mohla existovat, ale potom Dany Page a jeho tým publikoval studii, v níž se uvádí, že neutronová hvězda může opravdu být tak jasná, protože je velmi mladá,“ dodává Mikako Matsuura.

Dany Page je astrofyzik na National Autonomous University of Mexico, který studoval supernovu SN 1987A od jejího počátku. „Byl  jsem v polovině cesty k titulu PhD, když supernova explodovala,“ říká Dany Page. „Je to jedna z největších událostí mého života, která mi dala příležitost změnit směr mé kariéry a pokusit se vyřešit tuto záhadu. Podobalo se to modernímu svatému Grálu.“

Teoretická studie, kterou vypracoval Dany Page se svým týmem a která byla publikována v časopise Astrophysical Journal, výrazně podporuje náznaky vyplývající z pozorování radioteleskopem ALMA, že neutronová hvězda je poháněna prachovým blobem (zámotkem). „Navzdory složitosti exploze supernovy a extrémních podmínek panujících v nitru neutronové hvězdy je detekce horkého blobu prachu potvrzením několika předpovědí,“ vysvětluje Dany Page.

To vše předpovídá polohu a teplotu neutronové hvězdy. V souladu s počítačovými modely supernov vedla exploze k „vykopnutí“ neutronové hvězdy pryč z místa jejího zrodu rychlostí několika stovek kilometrů za sekundu. Pozorovaný blob je přesně na místě, kde astronomové předpokládají, že by neutronová hvězda měla v současnosti být. A teplota neutronové hvězdy, která byla předpovězena, bude přibližně 5 miliónů °C, což poskytuje dostatek energie k vysvětlení pozorované jasnosti blobu.

Ani pulsar, ani černá díra

Na rozdíl od běžných předpokladů, tato neutronová hvězda pravděpodobně není pulsar. „Energie pulsaru závisí na tom, jak rychle rotuje a na intenzitě jeho magnetického pole; obojí potřebuje velmi pečlivě naladěné hodnoty odpovídající pozorování, zatímco tepelná energie emitovaná horkým povrchem mladé neutronové hvězdy přesně pasuje na získaná data,“ říká Dany Page.

Snímek s extrémně vysokým rozlišením pořízený radioteleskopem ALMA odhaluje horký „blob“ v prachovém jádru supernovy SN 1987A (viz vložený obrázek), který může značit polohu chybějící neutronové hvězdy. Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), P. Cigan and R. Indebetouw; NRAO/AUI/NSF, B. Saxton; NASA/ESA
Snímek s extrémně vysokým rozlišením pořízený radioteleskopem ALMA odhaluje horký „blob“ v prachovém jádru supernovy SN 1987A (viz vložený obrázek), který může značit polohu chybějící neutronové hvězdy.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO), P. Cigan and R. Indebetouw; NRAO/AUI/NSF, B. Saxton; NASA/ESA
Neutronová hvězda se chová přesně tak, jak jsme předpokládali,“ dodává James Lattimer ze Stony Brook University, New York a člen výzkumného týmu, který vede Dany Page. James Lattimer rovněž studoval SN 1987A podrobně, než byla předpovězená neutrina ze supernovy skutečně pozorována. „Tato neutrina napověděla, že se zde nemohla zformovat černá díra. A kromě toho se zdá obtížné pro černou díru vysvětlit pozorovanou jasnost přítomného blobu. Porovnávali jsme všechny možnosti a usoudili jsme, že horká neutronová hvězda je nejpravděpodobnějším vysvětlením pozorovaných dat.“

Tato neutronová hvězda má průměr 25 kilometrů; jedná se o mimořádně horkou kouli ultra-husté hmoty. Čajová lžička této látky by „vážila“ více než všechny budovy dohromady ve městě New York. Protože její věk může být maximálně 33 roků, byla by nejmladší doposud pozorovanou neutronovou hvězdou. Druhá v pořadí je neutronová hvězda nacházející se v pozůstatku po explozi supernovy Cassiopeia A, jejíž věk byl určen na 330 roků.

Jedině přímá fotografie neutronové hvězdy by mohla podat definitivní důkaz, že existuje, avšak za tímto účelem musí astronomové počkat ještě několik desetiletí, než se prach a plyn v pozůstatku supernovy rozředí a stane se mnohem průhlednější.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] almaobservatory.org
[2] public.nrao.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Radioteleskop ALMA, Supernova 1987A, Neutronová hvězda


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »