Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové mají jasno v tom, jak efektní bude zánik Slunce

Astronomové mají jasno v tom, jak efektní bude zánik Slunce

Umělecké ztvárnění podoby planetární mlhoviny
Autor: Sci-News.com

Planetární mlhoviny – impozantní zářící prstence mezihvězdného plynu a prachu – vyznačují konec aktivního života 90 % všech hvězd. Dlouhá léta si však astronomové nebyli zcela jisti, jestli bude i Slunce čekat stejný osud. Nyní profesor Albert Zijlstra z University of Manchester se svými spolupracovníky tvrdí, že Slunce v závěru svého života vytvoří jen slabou planetární mlhovinu. Článek byl publikován 7. května 2018 v časopise Nature Astronomy.

Albert Zijlstra vytvořil se svými spolupracovníky nový model, který předvídá životní cyklus hvězd. Model byl použit k předpovědi jasnosti (svítivosti) vyvržené hvězdné obálky pro hvězdy různých hmotností a stáří. „Když hvězda umírá, vyvrhuje hmotu v podobě plynu a prachu – označovanou jako hvězdná obálka – do okolního prostoru,“ vysvětluje profesor Zijlstra. „Obálka může představovat až polovinu hmotnosti hvězdy. To znamená, že hvězdné jádro, v němž bylo v tomto okamžiku již spotřebováno veškeré palivo pro jaderné reakce, je nakonec odhaleno a postupně chladne.“

Když hvězda odvrhne svoji obálku, vzniklá mlhovina září jasně po dobu zhruba 10 000 roků – což je z hlediska astronomie velmi krátké období. Některé mlhoviny jsou tak jasné, že mohou být pozorovány z mimořádně velkých vzdáleností desítek miliónů světelných roků, odkud by samotné hvězdy byly příliš slabé na to, abychom je mohli spatřit.“

Nový model rovněž řeší další problém, který byl pro astronomy nepochopitelný více než čtvrt století. Přibližně před 25 lety astronomové zjistili, že pokud pozorujeme planetární mlhoviny v sousedních galaxiích, ty nejjasnější mají vždycky stejnou jasnost.

Abell 39 je příkladem planetární mlhoviny Autor: NRAO/AUI/NSF a NOAO/AURA/NSF
Abell 39 je příkladem planetární mlhoviny
Autor: NRAO/AUI/NSF a NOAO/AURA/NSF
Avšak zatímco pozorovatelská data naznačují, že je to tak, počítačové modely tvrdí něco jiného. „Staré, málo hmotné hvězdy by měly vytvořit mnohem slabší planetární mlhoviny než mladé, mnohem hmotnější hvězdy,“ říká Albert Zijlstra. „Z dat vyplývá, že jasné planetární mlhoviny by se mohly vytvořit z hvězd o malé hmotnosti jako Slunce. Z počítačových modelů však vyplývá, že není možné, aby jakákoliv hvězda s hmotností menší než zhruba dvojnásobek hmotnosti Slunce vytvořila planetární mlhovinu příliš slabou na to, abychom ji mohli pozorovat.“

Nový model ukazuje, že po odvržení obálky se hvězda zahřeje více než 3× rychleji, než vyplývalo z dřívějších modelů. To umožňuje málo hmotným hvězdám, jako je naše Slunce, mnohem snadnější vytvoření jasné planetární mlhoviny.

Astronomové zjistili, že podle nového modelu je Slunce téměř přesně na nejnižší hmotnosti hvězdy, která ještě vytváří viditelnou, i když slabou, planetární mlhovinu. Hvězdy dokonce jen o několik procent méně hmotné již pozorovatelnou planetární mlhovinu nevytvoří.

Zjistili jsme, že hvězdy s hmotností méně než 1,1 hmotnosti Slunce vytvářejí nejslabší planetární mlhoviny a hvězdy více než 3× hmotnější než Slunce naopak nejjasnější mlhoviny, avšak pokud jde o zbývající hvězdy, předpokládané jasnosti planetárních mlhovin jsou velmi blízké tomu, co bylo pozorováno,“ říká Albert Zijlstra.

To je příznivý závěr. Nejen že nyní máme způsob k určení přítomnosti hvězd ve věku několika miliard roků ve vzdálených galaxiích, což je oblast, která je mimořádně obtížná pro výzkum a dokonce jsme tak zjistili, jak bude vypadat zánik Slunce zhruba za 10 miliard roků.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Planetární mlhovina, Slunce


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »