Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd

Proměnná hvězda Éta Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu
Autor: NASA/JPL-Caltech/M. Povich (Penn State Univ.)

Tým astronomů z Ohio State University dle nové zprávy nalezl přibližně 116 000 nových proměnných hvězd. Využili při tom síť asi dvaceti dalekohledů s názvem The All-sky automated survey for supernovae (ASAS-SN), v překladu celooblohový automatický výzkum supernov, která dokáže pozorovat i objekty padesát tisíc krát slabší, než ty na hranici viditelnosti prostým okem.

Hvězdy označujeme jako proměnné pokud se v průběhu času mění jejich hvězdná velikost, a to jak pravidelně, tak nepravidelně. Právě z pozorování kolísání jasnosti těchto hvězd o nich mohou astronomové zjistit důležité informace, jako je jejich hmotnost, teplota a poloměr, nebo se z něj dá také vyčíst jejich složení. Studie, jako je tato, jsou obzvláště důležité pro hledání systémů, které mohou odhalit složitost hvězdných procesů.

“Proměnné hvězdy jsou něco jako hvězdná laboratoř, jsou to úhledná místa ve vesmíru, ve kterých můžeme studovat a naučit se více o tom, jak hvězdy fungují, a o malých spletitostech, jaké skrývají”, řekl Collin Christy, vedoucí autor studie. 

Pro nalezení takového počtu proměnných hvězd museli astronomové značně zdokonalit pozorovací program. Ten totiž probíhá už několik let, zpočátku ale byly pozorovány pouze hvězdy, jejichž barvy rozliší lidské oko. V tomto režimu dokázal dalekohled rozlišit celkově asi 60 milionů hvězd. S použitím lepších čoček, které dokážou rozlišit více druhů modrého světla, toto číslo přesáhlo hranici sta milionů pozorovatelných hvězd. To logicky vedlo k objevu většího množství proměnných hvězd.

Dalekohled sítě ASAS-SN využitý pro tuto studii Autor: ASAS-SN
Dalekohled sítě ASAS-SN využitý pro tuto studii
Autor: ASAS-SN
“Pokud byste chtěli prozkoumat miliony hvězd, je nemožné, aby to lidé zvládli sami. Zabralo by to věčnost”, přiblížil Tharindu Jayasinghe, spoluautor studie. “Proto jsme použili nové kreativní techniky, jako je strojové učení.” Zprvu vědci využili data z družice Gaia, jejímž úkolem je vytvořit 3D mapu naší galaxie, a dalekohledů 2MASS a AIIWISE. Následně algoritmus strojového učení z katalogu 55 milionů hvězd vygeneroval jeden a půl milionu kandidátů na proměnné hvězdy. Tyto zbylé hvězdy už pak byly pozrovány dalekohledy.

Ukázalo se, že z jednoho a půl milionu hvězd vybraných počítačově se 400 000 doopravdy řadí mezi hvězdy proměnné. Z tohoto počtu již přibližně tři čtvrtiny hvězd astronomové znali, u 116 027 z nich byla ale proměnnost identifikována nově.

Doposud byly takovéto rozsáhlé výzkumy prováděny především za pomoci veřejnosti, kdy astronomové zveřejnili obrovská množství dat a veřejnost je mohla identifikovat, jelikož se jedná o dobře rozpoznatelné jevy. Nyní už je v případech, jako byl tento, možno užít právě umělé inteligence. Jak upozorňuje vedoucí studie, jednalo se o první případ, kdy astronomové pro zpracování velkého množství dat o proměnných hvězdách využili jak veřejnost, tak strojové učení.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Umělá inteligence, Proměnné hvězdy


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »