Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové zkoumají záhadný osamělý objekt

Astronomové zkoumají záhadný osamělý objekt

Umělecká představa bludné planety
Autor: ESO/L. Calçada/P. Delorme/R. Saito/VVV Consortium

Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Philippe Delorme, Grenoble Alpes University ve Francii, před nedávnem zkoumal záhadný objekt s označením CFBDSIR J214947.2-040308.9 (zkráceně CFBDSIR 2149-0403) za účelem odhalení jeho skutečné povahy. Podle předpokladů může tento objekt být buď mladým osamělým tělesem planetární hmotnosti nebo málo hmotným hnědým trpaslíkem s vysokým obsahem kovů. Výsledky nových pozorování publikované 2. 3. 2017 by mohly pomoci rozlišit mezi oběma kategoriemi.

Objekt CFBDSIR 2149-0403 objevil v roce 2012 Philippe Delorme se svými spolupracovníky jako možného člena pohybové skupiny AB Doradus. Po objevu byl objekt klasifikován astronomy jako kandidát na osamělé těleso planetární hmotnosti unikátního typu T. Avšak v důsledku nedostatku přesvědčivých důkazů podporujících hypotézu, že objekt CFBDSIR 2149-0403 vznikl jako planeta a následně byl vyvržen z planetární soustavy, vědecká komunita nevylučuje ani možnost, že se může jednat o málo hmotného hnědého trpaslíka.

Aby astronomové detailně charakterizovali objekt CFBDSIR 2149-0403 a určili jeho podstatu, prováděli při následném výzkumu pozorování více přístroji a na více vlnových délkách. Seznam přístrojů, které použil Philippe Delorme se svými spolupracovníky, zahrnuje X-Shooter spectrograph a kameru HAWK-I near-infrared imager na Very Large Telescope (VLT), kameru WIRCam imager na Canada–France–Hawaii Telescope a kosmickou observatoř Spitzer Space Telescope.

Data ze spektrografu X-Shooter umožnila detailní výzkum fyzikálních vlastností tohoto objektu. Veškeré údaje obsažené v publikaci jsou nezbytné pro výzkum, především pro následné určení paralaxy objektu, jakož i provedení fotometrie prostřednictvím astronomické observatoře Spitzer Space Telescope. Společně dávají možnost určit bolometrický tok záření objektu, a tudíž vymezují nezávislé předpoklady modelu atmosféry,“ říká Philippe Delorme.

Kromě toho paralaxa objektu navázaná na pozorování rovněž umožnila astronomům odvodit šest prostorových souřadnic a rychlost. Z těchto závěrů vyplývá, že objekt CFBDSIR 2149-0403 s největší pravděpodobností nepatří mezi členy pohybové skupiny AB Doradus, jak bylo předpokládáno v dřívějších studiích.

Nejdůležitějším závěrem nové studie je skutečnost, že objekt CFBDSIR 2149-0403 je s největší pravděpodobností buď mladé (méně než 500 miliónů roků) osamělé těleso planetární hmotnosti (2 až 13 hmotností planety Jupiter) pozdní spektrální třídy T nebo poměrně starý (2 až 3 miliardy roků) na kovy bohatý hnědý trpaslík, jehož hmotnost se odhaduje na 2 až 40 hmotností Jupiteru. Avšak astronomové informují, že naše teoretické znalosti o studených, málo hmotných tělesech a/nebo na těžké prvky bohatých atmosférách nejsou zatím dostatečně rozsáhlé, abychom vyvodili definitivní závěry, který z předpokladů je správný. Je to proto, že tyto fyzikální parametry mají velmi podobný dopad na získaná spektra takových atmosfér.

Objekt CFBDSIR 2149-0403 je atypickým substelárním objektem, který může být buď osamělou volně plující planetou nebo na těžké prvky bohatým hnědým trpaslíkem. A nebo kombinací obojího,“ uzavírá Philippe Delorme.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: CFBDSIR 2149-0403, Hnědý trpaslík, Bludná planeta


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »