Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové zkoumají záhadný osamělý objekt

Astronomové zkoumají záhadný osamělý objekt

Umělecká představa bludné planety
Autor: ESO/L. Calçada/P. Delorme/R. Saito/VVV Consortium

Mezinárodní tým astronomů, jehož vedoucím byl Philippe Delorme, Grenoble Alpes University ve Francii, před nedávnem zkoumal záhadný objekt s označením CFBDSIR J214947.2-040308.9 (zkráceně CFBDSIR 2149-0403) za účelem odhalení jeho skutečné povahy. Podle předpokladů může tento objekt být buď mladým osamělým tělesem planetární hmotnosti nebo málo hmotným hnědým trpaslíkem s vysokým obsahem kovů. Výsledky nových pozorování publikované 2. 3. 2017 by mohly pomoci rozlišit mezi oběma kategoriemi.

Objekt CFBDSIR 2149-0403 objevil v roce 2012 Philippe Delorme se svými spolupracovníky jako možného člena pohybové skupiny AB Doradus. Po objevu byl objekt klasifikován astronomy jako kandidát na osamělé těleso planetární hmotnosti unikátního typu T. Avšak v důsledku nedostatku přesvědčivých důkazů podporujících hypotézu, že objekt CFBDSIR 2149-0403 vznikl jako planeta a následně byl vyvržen z planetární soustavy, vědecká komunita nevylučuje ani možnost, že se může jednat o málo hmotného hnědého trpaslíka.

Aby astronomové detailně charakterizovali objekt CFBDSIR 2149-0403 a určili jeho podstatu, prováděli při následném výzkumu pozorování více přístroji a na více vlnových délkách. Seznam přístrojů, které použil Philippe Delorme se svými spolupracovníky, zahrnuje X-Shooter spectrograph a kameru HAWK-I near-infrared imager na Very Large Telescope (VLT), kameru WIRCam imager na Canada–France–Hawaii Telescope a kosmickou observatoř Spitzer Space Telescope.

Data ze spektrografu X-Shooter umožnila detailní výzkum fyzikálních vlastností tohoto objektu. Veškeré údaje obsažené v publikaci jsou nezbytné pro výzkum, především pro následné určení paralaxy objektu, jakož i provedení fotometrie prostřednictvím astronomické observatoře Spitzer Space Telescope. Společně dávají možnost určit bolometrický tok záření objektu, a tudíž vymezují nezávislé předpoklady modelu atmosféry,“ říká Philippe Delorme.

Kromě toho paralaxa objektu navázaná na pozorování rovněž umožnila astronomům odvodit šest prostorových souřadnic a rychlost. Z těchto závěrů vyplývá, že objekt CFBDSIR 2149-0403 s největší pravděpodobností nepatří mezi členy pohybové skupiny AB Doradus, jak bylo předpokládáno v dřívějších studiích.

Nejdůležitějším závěrem nové studie je skutečnost, že objekt CFBDSIR 2149-0403 je s největší pravděpodobností buď mladé (méně než 500 miliónů roků) osamělé těleso planetární hmotnosti (2 až 13 hmotností planety Jupiter) pozdní spektrální třídy T nebo poměrně starý (2 až 3 miliardy roků) na kovy bohatý hnědý trpaslík, jehož hmotnost se odhaduje na 2 až 40 hmotností Jupiteru. Avšak astronomové informují, že naše teoretické znalosti o studených, málo hmotných tělesech a/nebo na těžké prvky bohatých atmosférách nejsou zatím dostatečně rozsáhlé, abychom vyvodili definitivní závěry, který z předpokladů je správný. Je to proto, že tyto fyzikální parametry mají velmi podobný dopad na získaná spektra takových atmosfér.

Objekt CFBDSIR 2149-0403 je atypickým substelárním objektem, který může být buď osamělou volně plující planetou nebo na těžké prvky bohatým hnědým trpaslíkem. A nebo kombinací obojího,“ uzavírá Philippe Delorme.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: CFBDSIR 2149-0403, Hnědý trpaslík, Bludná planeta


5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »