Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Dvojhvězda Alfa Centauri na snímku z HST

Dvojhvězda Alfa Centauri na snímku z HST

Dvojhvězda Alfa Centauri na snímku z HST
Autor: ESA/NASA

Nejbližším hvězdným systémem vůči Zemi je proslulé uskupení Alfa Centauri. Nachází se v souhvězdí Kentaura (Centaurus), ve vzdálenosti zhruba 4,3 světelného roku. Tento hvězdný systém představuje především dvojice hvězd Alfa Centauri A a Alfa Centauri B, a dále slabý červený trpaslík Alfa Centauri C – známý též jako Proxima Centauri.

Pomocí Hubbleova kosmického dalekohledu HST byl pořízen tento senzační pohled na jasnou dvojici hvězd Alfa Centauri A (vlevo) a Alfa Centauri B (vpravo), která září jako obrovské kosmické reflektory v okolní temnotě. Snímek byl pořízen pomocí kamery Wide-Field and Planetary Camera 2 (WFPC2) na palubě HST. Kamera WFPC2 byla nejčastěji využívaným přístrojem během prvních 13 let činnosti kosmického teleskopu. Při čtvrté servisní misi raketoplánu v roce 2009 ji nahradila nová kamera Wide-Field Camera 3 (WFC3). Tento portrét dvojhvězdy Alfa Centauri byl pořízen na základě pozorování ve viditelném světle a v oboru blízkého infračerveného záření.

V porovnání se Sluncem je Alfa Centauri A stejné spektrální třídy G 2, avšak je nepatrně větší, zatímco Alfa Centauri B se řadí do spektrální třídy K 1 a je o něco menší než Slunce. Kolem společného těžiště oběhnou jednou za 80 let. Obě hvězdy jsou od sebe vzdáleny zhruba 11 astronomických jednotek AU, tj. jedenáctkrát více, než činí vzdálenost Země od Slunce. Jelikož tyto dvě hvězdy vytvářejí trojhvězdu společně se svým „sourozencem“ – Proximou Centauri, která je z nich Zemi nejblíže, astronomové je mohou velmi dobře studovat. A mimo jiné jsou také hlavním cílem při pátrání po obyvatelných planetách.

Na základě pozorování pomocí spektrografu HARPS Evropské jižní observatoře ESO astronomové již dříve objevili planetu obíhající kolem hvězdy Alfa Centauri B. Teprve nedávno – 24. 8. 2016 – byl oznámen fascinující objev exoplanety jen nepatrně hmotnější než Země obíhající v obyvatelné zóně hvězdy Proxima Centauri.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] spacetelescope.org
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Alfa Centauri, HST


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »