Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.
Poloha galaxie NGC 6946 (označena červenou šipkou) mezi souhvězdím Labutě a Cephea. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumObjev supernovy učinil amatérský astronom Patrick Wiggins z Utahu 14. května, když porovnával aktuální snímek galaxie NGC 6946 se staršími snímky. Snímky byly pořízené zrcadlovým dalekohledem o průměru 35 cm, který má objevitel vybaven citlivou CCD kamerou. Jasnost nového objektu změřil na 12,8 mag. Supernova dostala označení 2017eaw. Přesná poloha supernovy je RA: 20h 34m 44.24s, DE +60° 11' 35.9".
Předpokládaná vzdálenost NGC 6939 je 18 milionů světelných let. Ze spektra supernovy bylo krátce po objevu zjištěno, že se jedná o supernovu typu IIP. U supernov typu II dochází k výbuchu obří hvězdy po vyčerpání jaderného materiálu v jejím centru. Tím nastane gravitační kolaps, který vede k výbuchu.
Poloha galaxie NGC 6946 (vyznačena šipkou), poblíž se nachází jasné hvězdy Alderamin a éta Cephei. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumGalaxie se supernovou je z našich zeměpisných šířek cirkumpolární, je tedy pozorovatelná celou noc. Již v době objevu byla jasnost supernovy dostatečná na to, aby byla v místech s nižším světelným znečištěním viditelná vizuálně v dalekohledech o průměru okolo 15 cm. Mateřská galaxie NGC 6946 se nachází v souhvězdí Labutě, poblíž hranic s Cepheem. Tato spirální galaxie je hezkým objektem pro amatérská pozorování, neboť spolu s blízkou hvězdokupou NGC 6939 vytváří hezkou dvojici. Galaxie je snadno vyhledatelná za pomoci relativně jasné hvězdy éta Cep (3,4 mag) od které je vzálena 2 úhlové stupně.
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 12. do 21. 12. 2025. Měsíc bude v novu. Nastává zimní slunovrat. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Aktivita Slunce se opět snížila. Stále je na obloze několik zajímavých slabších komet. Geminidy nyní budou slábnout. Astronauti mise Artemis II by měli testovat v lodi Orion. Raketa Atlas V poletí s dalšími družice konstelace Amazon Leo. Vrátila se tříčlenná posádka ISS v kosmické lodi Sojuz MS-27. Před 60 lety se na oběžné dráze nacházely v těsné blízkosti kosmické lodě Gemini 6A a Gemini 7.
Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši
Celestron C8 / Baader Filtr + Astronomik UV-IR Block L-2
Po zamíření na Slunce jsem začal fotit serii jednotlivých krátkých snímků (lucky imaging)
Postup vytvoření dané fotky: V rámci té série jednotlivých fotek se objevilo to letadlo. Vzal jsem tedy tuto jednu fotku a vyřízl z ní přesně jedna ku jedné to letadlo a spojil s tou složeninou Slunce, tak aby vznikl co nejlepší snímek, kde bude vidět jak detailní Slunce tak letadlo.
Slunce: Sekvence fotek PIPP/Autostakkert pak zpracováno v Pixinsight