Po delší době máme možnost na severní obloze spatřit jasnější supernovu, která je ve vizuálním dosahu středně velkých dalekohledů. Supernova se objevila v galalaxii NGC 6946, ve které bylo za posledních 100 let bylo zaznamenáno rekordních 10 vzplanutí supernov.
Poloha galaxie NGC 6946 (označena červenou šipkou) mezi souhvězdím Labutě a Cephea. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumObjev supernovy učinil amatérský astronom Patrick Wiggins z Utahu 14. května, když porovnával aktuální snímek galaxie NGC 6946 se staršími snímky. Snímky byly pořízené zrcadlovým dalekohledem o průměru 35 cm, který má objevitel vybaven citlivou CCD kamerou. Jasnost nového objektu změřil na 12,8 mag. Supernova dostala označení 2017eaw. Přesná poloha supernovy je RA: 20h 34m 44.24s, DE +60° 11' 35.9".
Předpokládaná vzdálenost NGC 6939 je 18 milionů světelných let. Ze spektra supernovy bylo krátce po objevu zjištěno, že se jedná o supernovu typu IIP. U supernov typu II dochází k výbuchu obří hvězdy po vyčerpání jaderného materiálu v jejím centru. Tím nastane gravitační kolaps, který vede k výbuchu.
Poloha galaxie NGC 6946 (vyznačena šipkou), poblíž se nachází jasné hvězdy Alderamin a éta Cephei. Sever nahoře. Autor: Martin Mašek, StellariumGalaxie se supernovou je z našich zeměpisných šířek cirkumpolární, je tedy pozorovatelná celou noc. Již v době objevu byla jasnost supernovy dostatečná na to, aby byla v místech s nižším světelným znečištěním viditelná vizuálně v dalekohledech o průměru okolo 15 cm. Mateřská galaxie NGC 6946 se nachází v souhvězdí Labutě, poblíž hranic s Cepheem. Tato spirální galaxie je hezkým objektem pro amatérská pozorování, neboť spolu s blízkou hvězdokupou NGC 6939 vytváří hezkou dvojici. Galaxie je snadno vyhledatelná za pomoci relativně jasné hvězdy éta Cep (3,4 mag) od které je vzálena 2 úhlové stupně.
Mgr. Martin Mašek (*1988 v Liberci), vášnivý pozorovatel deep-sky objektů, komet, proměnných hvězd a planetek. Vystudoval geografii na TU Liberec. Operátor robotických dalekohledů FRAM fyzikálního ústavu AV ČR, které jsou umístěny na observatořích Pierra Augera v Argentině a CTA v Chile a La Palmě. Je ve výkonném výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet, dále je členem Klubu astronomů Liberecka, SMPH a APO. Rovněž objevitel mnoha proměnných hvězd a komety C/2024 Y1. Je po něm pojmenována planetka č. 9841.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.