Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  JWST objevil překvapivou dvojhvězdu
Jan Herzig Vytisknout článek

JWST objevil překvapivou dvojhvězdu

Umělecká představa dvojhvězdy WL 20S
Autor: NASA/JPL-Caltech/Harvard-Smithsonian CfA

V nedávné době se astronomové dočkali dalšího překvapení od nejlepšího kosmického teleskopu současnosti, Dalekohledu Jamese Webba. Ten se nedávno zaměřil na hvězdný systém s označením WL 20. Zjistil přitom, že jedna z hvězd, které k němu náleží, ta s označením WL 20S, je ve skutečnosti dvojhvězdou. Objev je o to zajímavější, že tento systém je studován již od sedmdesátých let minulého století a za tu dobu ho pozorovalo nejméně pět teleskopů, žádnému z nich se však tuto dvojhvězdu rozlišit nepodařilo.

Systém WL 20 je součástí rozsáhlého komplexu molekulárních oblaků známého pod označením Rho Ophiuchi. Na obloze bychom ho nalezli na hranicích souhvězdí Hadonoše a Štíra. Rho Ophiuchi má v průměru několik úhlových stupňů, což z něj činí vděčný cíl pro astrofotografy. Od Země ho dělí asi 400 světelných let a astronomové si doposud mysleli, že je již velmi dobře prozkoumán.

Nové pozorování uskutečnil Webbův přístroj MIRI (Mid InfraRed Instrument), který disponuje širokoúhlou kamerou a spektrografem. Jak název napovídá, pozoruje na středních infračervených vlnových délkách světla, konkrétně v rozsahu od 5 do 28 mikronů (1 mikron = tisícina milimetru = miliontina metru). Na tento objev však nebyl sám. K pozorování se připojila i observatoř ALMA. To je pro změnu celá soustava 66 radioteleskopů o průměru 7 až 12 metrů nacházející se na náhorní plošině Chajnantor v Chilské poušti Atacama, v nadmořské výšce více než pět tisíc metrů. Pozoruje v rádiové oblasti světelného spektra, konkrétně na rozsahu vlnových délek 0,3 až 9,6 mm, a může tak přinést zase úplně jiné informace než MIRI ve střední infračervené oblasti.

Výsledný snímek kombinující data z JWST a ALMA: můžeme vidět jasné výtrysky (jets) i oba disky. Autor: U.S. NSF; NSF NRAO; ALMA; NASA/JPL-Caltech; B. Saxton
Výsledný snímek kombinující data z JWST a ALMA: můžeme vidět jasné výtrysky (jets) i oba disky.
Autor: U.S. NSF; NSF NRAO; ALMA; NASA/JPL-Caltech; B. Saxton
WL 20 je skryt za oblaky plynu a prachu, které blokují cestu většiny viditelného záření z něj. Pro jeho pozorování tedy musíme nahlédnout na větší vlnové délky, jako jsou třeba právě ty infračervené a rádiové.  Informace získané oběma teleskopy ukazují, že jednotlivé složky nové dvojhvězdy jsou takřka identické. Obě hvězdy jsou obklopeny masivními prachoplynnými disky, které v průměru dosahují přibližně stovky astronomických jednotek (střední vzdálenost Země–Slunce), což také odpovídá více než trojnásobku vzdálenosti Neptunu od Slunce. Vzhledem ke stáří hvězd by v nich dokonce právě mohly vznikat planety. Disky byly objeveny soustavou ALMA. Webb však objevil další velmi zajímavou vlastnost. Obě hvězdy totiž disponují i výtrysky materiálu, které jsou navíc vůči sobě rovnoběžné. Ty se skládají z iontů, které vyzařují právě infračervené záření.

Jde o vlastnosti typické pro velmi mladé hvězdy, tzv. protohvězdy, tyto konkrétní se však již nachází někde na pomezí mezi dětstvím a dospělostí. Astronomové je tak nyní mohou pozorovat ve velmi zajímavé fázi jejich života, kdy se protohvězdy mění ve stabilní hvězdy a kdy procesy, které je formovaly, pomalu vyhasínají.

Snímky systému WL20 z několika různých dalekohledů pořízené v uplynulých dekádách. To, že jedna z hvězd je ve skutečnosti dvojhvězdou, však dokazují až současná data soustavy ALMA a přístroje MIRI. Autor: NASA
Snímky systému WL20 z několika různých dalekohledů pořízené v uplynulých dekádách. To, že jedna z hvězd je ve skutečnosti dvojhvězdou, však dokazují až současná data soustavy ALMA a přístroje MIRI.
Autor: NASA
Tento objev je krásným důkazem toho, jak důležitá je spolupráce při výzkumu vesmíru. Kdybychom totiž měli k dispozici pouze data observatoře ALMA, jevily by se nám oba disky jako jeden s mezerou uprostřed. Samotný Webb by pak zase vůbec neměl tušení o discích, které hvězdy obklopují, ty totiž emitují záření právě v rozsahu vlnových délek, který pozoruje ALMA. Na stejných vlnových délkách vyzařuje i materiál zbývající z prachoplynných mračen, které daly vzniknout oběma hvězdám. Nic takového však v těchto datech ze soustavy ALMA pozorováno nebylo, což vědce navádí k tomu, že se tyto hvězdy nacházejí již v pokročilejší fázi svého vývoje.

Síla těchto dvou teleskopů je vskutku mimořádná, shrnul Mike Ressler, spoluautor studie z laboratoře NASA JPL. „Je úžasné, že tato oblast nám toho má stále tolik co říct o životním cyklu hvězd. Těším se, co dalšího nám Webb odhalí,“ doplnil.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Více o JWST
[2] nasa.gov
[3] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Rho Ophiuchi, Prachový disk, Výtrysk (jet), Radioteleskop ALMA, Protohvězda, Dvojhvězda, Vesmírný dalekohled Jamese Webba, Jwst


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »