Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spitzer objevil tři nejrychleji rotující hnědé trpaslíky

Spitzer objevil tři nejrychleji rotující hnědé trpaslíky

Nejrychleji rotující hnědý trpaslík – vznikají přitom pravděpodobně užší rozdílně zbarvené atmosférické pásy. Někteří hnědí trpaslíci září ve viditelném světle, avšak typicky jsou nejjasnější v oboru infračerveného záření.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Astronomové identifikovali na základě pozorování pomocí infračervené vesmírné observatoře Spitzer Space Telescope trojici nejrychleji rotujících doposud objevených extrémně studených hnědých trpaslíků: 2MASS J03480772-6022270, 2MASS J12195156+3128497 a 2MASS J04070752+1546457. Tato trojice hnědých trpaslíků byla vůbec poprvé zaznamenána v rámci pozemní přehlídky oblohy Two Micron All Sky Survey (2MASS), která fungovala do roku 2001. Tito hnědí trpaslíci mají zhruba stejný průměr jako planeta Jupiter, avšak jejich hmotnosti se pohybují v rozpětí 40 až 70 hmotností Jupitera. V naší Galaxii mohou být miliardy hnědých trpaslíků.

Kolem vlastní rotační osy se otáčejí jednou za 1,08, 1,14, respektive 1,23 hodiny. Doposud známí nejrychleji rotující hnědí trpaslíci se otáčejí jednou dokola za dobu zhruba 1,4 hodiny, zatímco planeta Jupiter rotuje jednou za 10 hodin. Vezmeme-li v úvahu jejich velikost, znamená to, že největší z těchto tří hnědých trpaslíků sebou mrská dokola rychlostí více než 100 kilometrů za sekundu.

Hnědí trpaslíci, podobně jako hvězdy nebo planety, získají svoji rotaci již při svém vzniku. Jak chladnou a smršťují se, rotují rychleji, zrovna tak jako krasobruslař, když při piruetě připaží ruce k tělu. Astronomové změřili periody rotace zhruba u 80 hnědých trpaslíků, které se lišily od méně než dvě hodiny (včetně tří nových trpaslíků) až po desítky hodin.

Zdá se nám, že zde byl překročen rychlostní limit pro rotaci hnědých trpaslíků,“ říká hlavní autorka článku Megan Tannocková, kandidátka Ph.D. na Department of Physics and Astronomy z University of Western Ontario. „Navzdory rozsáhlému výzkumu, který prováděl náš tým i některé další skupiny, nebyli nalezeni žádní hnědí trpaslíci rotující rychleji. Ve skutečnosti rychlejší rotace může vést k tomu, že je hnědý trpaslík roztrhán na kousky.“

Hmotnosti a rotační periody hnědého trpaslíka 2MASS J03480772-6022270 a planet Jupiter a Saturn Autor: NASA/JPL-Caltech
Hmotnosti a rotační periody hnědého trpaslíka 2MASS J03480772-6022270 a planet Jupiter a Saturn
Autor: NASA/JPL-Caltech
Megan Tannocková a její kolegové nejprve identifikovali poměry rychlé rotace tří hnědých trpaslíků na základě dat z družice Spitzer. Následně potvrdili své neobvyklé zjištění prostřednictvím pozorování pomocí pozemních dalekohledů Gemini North a Magellan.

Učinili to na základě měření změny světla objektů způsobené Dopplerovým efektem a na základě použití počítačových modelů porovnávajících tyto změny s určením rychlosti.

Hnědí trpaslíci, podobně jako planety s atmosférami, mohou vlastnit velké atmosférické bouře, které ovlivňují jejich viditelnou jasnost,“ říká spoluautor článku Stanimir Metchev, astronom na Institute for Earth and Space Exploration at Western University. „Pozorované variace jasnosti ukazují, jak často je stejná bouře pozorovatelná v důsledku rotace objektu, což odhaluje rotační periodu hnědého trpaslíka.“

Článek popisující výsledky pozorování byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Spitzer space telescope, Nejrychleji rotující hnědý trpaslík, Hnědý trpaslík


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »