Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spitzer objevil tři nejrychleji rotující hnědé trpaslíky

Spitzer objevil tři nejrychleji rotující hnědé trpaslíky

Nejrychleji rotující hnědý trpaslík – vznikají přitom pravděpodobně užší rozdílně zbarvené atmosférické pásy. Někteří hnědí trpaslíci září ve viditelném světle, avšak typicky jsou nejjasnější v oboru infračerveného záření.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Astronomové identifikovali na základě pozorování pomocí infračervené vesmírné observatoře Spitzer Space Telescope trojici nejrychleji rotujících doposud objevených extrémně studených hnědých trpaslíků: 2MASS J03480772-6022270, 2MASS J12195156+3128497 a 2MASS J04070752+1546457. Tato trojice hnědých trpaslíků byla vůbec poprvé zaznamenána v rámci pozemní přehlídky oblohy Two Micron All Sky Survey (2MASS), která fungovala do roku 2001. Tito hnědí trpaslíci mají zhruba stejný průměr jako planeta Jupiter, avšak jejich hmotnosti se pohybují v rozpětí 40 až 70 hmotností Jupitera. V naší Galaxii mohou být miliardy hnědých trpaslíků.

Kolem vlastní rotační osy se otáčejí jednou za 1,08, 1,14, respektive 1,23 hodiny. Doposud známí nejrychleji rotující hnědí trpaslíci se otáčejí jednou dokola za dobu zhruba 1,4 hodiny, zatímco planeta Jupiter rotuje jednou za 10 hodin. Vezmeme-li v úvahu jejich velikost, znamená to, že největší z těchto tří hnědých trpaslíků sebou mrská dokola rychlostí více než 100 kilometrů za sekundu.

Hnědí trpaslíci, podobně jako hvězdy nebo planety, získají svoji rotaci již při svém vzniku. Jak chladnou a smršťují se, rotují rychleji, zrovna tak jako krasobruslař, když při piruetě připaží ruce k tělu. Astronomové změřili periody rotace zhruba u 80 hnědých trpaslíků, které se lišily od méně než dvě hodiny (včetně tří nových trpaslíků) až po desítky hodin.

Zdá se nám, že zde byl překročen rychlostní limit pro rotaci hnědých trpaslíků,“ říká hlavní autorka článku Megan Tannocková, kandidátka Ph.D. na Department of Physics and Astronomy z University of Western Ontario. „Navzdory rozsáhlému výzkumu, který prováděl náš tým i některé další skupiny, nebyli nalezeni žádní hnědí trpaslíci rotující rychleji. Ve skutečnosti rychlejší rotace může vést k tomu, že je hnědý trpaslík roztrhán na kousky.“

Hmotnosti a rotační periody hnědého trpaslíka 2MASS J03480772-6022270 a planet Jupiter a Saturn Autor: NASA/JPL-Caltech
Hmotnosti a rotační periody hnědého trpaslíka 2MASS J03480772-6022270 a planet Jupiter a Saturn
Autor: NASA/JPL-Caltech
Megan Tannocková a její kolegové nejprve identifikovali poměry rychlé rotace tří hnědých trpaslíků na základě dat z družice Spitzer. Následně potvrdili své neobvyklé zjištění prostřednictvím pozorování pomocí pozemních dalekohledů Gemini North a Magellan.

Učinili to na základě měření změny světla objektů způsobené Dopplerovým efektem a na základě použití počítačových modelů porovnávajících tyto změny s určením rychlosti.

Hnědí trpaslíci, podobně jako planety s atmosférami, mohou vlastnit velké atmosférické bouře, které ovlivňují jejich viditelnou jasnost,“ říká spoluautor článku Stanimir Metchev, astronom na Institute for Earth and Space Exploration at Western University. „Pozorované variace jasnosti ukazují, jak často je stejná bouře pozorovatelná v důsledku rotace objektu, což odhaluje rotační periodu hnědého trpaslíka.“

Článek popisující výsledky pozorování byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Spitzer space telescope, Nejrychleji rotující hnědý trpaslík, Hnědý trpaslík


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »