Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Spitzer objevil tři nejrychleji rotující hnědé trpaslíky

Spitzer objevil tři nejrychleji rotující hnědé trpaslíky

Nejrychleji rotující hnědý trpaslík – vznikají přitom pravděpodobně užší rozdílně zbarvené atmosférické pásy. Někteří hnědí trpaslíci září ve viditelném světle, avšak typicky jsou nejjasnější v oboru infračerveného záření.
Autor: NASA/JPL-Caltech

Astronomové identifikovali na základě pozorování pomocí infračervené vesmírné observatoře Spitzer Space Telescope trojici nejrychleji rotujících doposud objevených extrémně studených hnědých trpaslíků: 2MASS J03480772-6022270, 2MASS J12195156+3128497 a 2MASS J04070752+1546457. Tato trojice hnědých trpaslíků byla vůbec poprvé zaznamenána v rámci pozemní přehlídky oblohy Two Micron All Sky Survey (2MASS), která fungovala do roku 2001. Tito hnědí trpaslíci mají zhruba stejný průměr jako planeta Jupiter, avšak jejich hmotnosti se pohybují v rozpětí 40 až 70 hmotností Jupitera. V naší Galaxii mohou být miliardy hnědých trpaslíků.

Kolem vlastní rotační osy se otáčejí jednou za 1,08, 1,14, respektive 1,23 hodiny. Doposud známí nejrychleji rotující hnědí trpaslíci se otáčejí jednou dokola za dobu zhruba 1,4 hodiny, zatímco planeta Jupiter rotuje jednou za 10 hodin. Vezmeme-li v úvahu jejich velikost, znamená to, že největší z těchto tří hnědých trpaslíků sebou mrská dokola rychlostí více než 100 kilometrů za sekundu.

Hnědí trpaslíci, podobně jako hvězdy nebo planety, získají svoji rotaci již při svém vzniku. Jak chladnou a smršťují se, rotují rychleji, zrovna tak jako krasobruslař, když při piruetě připaží ruce k tělu. Astronomové změřili periody rotace zhruba u 80 hnědých trpaslíků, které se lišily od méně než dvě hodiny (včetně tří nových trpaslíků) až po desítky hodin.

Zdá se nám, že zde byl překročen rychlostní limit pro rotaci hnědých trpaslíků,“ říká hlavní autorka článku Megan Tannocková, kandidátka Ph.D. na Department of Physics and Astronomy z University of Western Ontario. „Navzdory rozsáhlému výzkumu, který prováděl náš tým i některé další skupiny, nebyli nalezeni žádní hnědí trpaslíci rotující rychleji. Ve skutečnosti rychlejší rotace může vést k tomu, že je hnědý trpaslík roztrhán na kousky.“

Hmotnosti a rotační periody hnědého trpaslíka 2MASS J03480772-6022270 a planet Jupiter a Saturn Autor: NASA/JPL-Caltech
Hmotnosti a rotační periody hnědého trpaslíka 2MASS J03480772-6022270 a planet Jupiter a Saturn
Autor: NASA/JPL-Caltech
Megan Tannocková a její kolegové nejprve identifikovali poměry rychlé rotace tří hnědých trpaslíků na základě dat z družice Spitzer. Následně potvrdili své neobvyklé zjištění prostřednictvím pozorování pomocí pozemních dalekohledů Gemini North a Magellan.

Učinili to na základě měření změny světla objektů způsobené Dopplerovým efektem a na základě použití počítačových modelů porovnávajících tyto změny s určením rychlosti.

Hnědí trpaslíci, podobně jako planety s atmosférami, mohou vlastnit velké atmosférické bouře, které ovlivňují jejich viditelnou jasnost,“ říká spoluautor článku Stanimir Metchev, astronom na Institute for Earth and Space Exploration at Western University. „Pozorované variace jasnosti ukazují, jak často je stejná bouře pozorovatelná v důsledku rotace objektu, což odhaluje rotační periodu hnědého trpaslíka.“

Článek popisující výsledky pozorování byl publikován v časopise Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Spitzer space telescope, Nejrychleji rotující hnědý trpaslík, Hnědý trpaslík


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »