Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V srdci Mléčné dráhy objevena nová rodina hvězd

V srdci Mléčné dráhy objevena nová rodina hvězd

Objev nové rodiny hvězd v centru naší Galaxie
Autor: Liverpool John Moores University

Astronomové z Liverpool John Moores University (LJMU) Astrophysics Research Institute objevili novou rodinu hvězd v jádru naší Galaxie (Mléčné dráhy), které poskytly nový pohled na počáteční fázi vzniku Galaxie. Objev vrhnul nové světlo rovněž na původ kulových hvězdokup, které představují typické koncentrace zhruba miliónu hvězd a které vznikly na počátku formování naší Galaxie.

LJMU je součástí výzkumného programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) – mezinárodní spolupráce vědců mnoha institucí. Jedním z úkolů této spolupracující organizace je program APOGEE (Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment), který shromažďuje data v oboru infračerveného záření o stovkách tisíců hvězd v Mléčné dráze.

Děje se tak v rámci pozorování hvězd v oboru infračerveného záření ve směru galaktického jádra, což vedlo k objevu nové populace hvězd podobajících se těm, které byly doposud pozorovány pouze uvnitř kulových hvězdokup.

Obrázek v úvodu článku ukazuje snímek pořízený ve viditelném světle, který zachycuje vnitřních 20 stupňů Mléčné dráhy, jak ji vidíme ze Země (pro porovnání: Měsíc v úplňku zaujímá na obloze asi 0,5 stupně). Tato část oblohy je mimořádně přeplněná v důsledku vysoké hustoty hvězd v centrální oblasti naší Galaxie, stejně tak i v důsledku přítomnosti mnoha hvězd mezi Zemí a středem Galaxie. Tmavé oblasti vznikly v důsledku absorpce viditelného světla na hustých oblacích prachu. Souhrnná absorpce v důsledku přítomného prachu je větší v centru než kdekoliv jinde v Galaxii. Modrozelený kotouček uprostřed ukazuje polohu centra Galaxie, menší červené hvězdičky označují rozložení nově objevených hvězd v programu APOGEE. Mnohé z nich se shodují s oblastmi vysoké absorpce na prachových částicích, což vysvětluje, proč program APOGEE pracující v oboru infračerveného záření jako první detekoval přítomnost této nové rodiny hvězd.

Tato fascinující nová rodina hvězd mohla možná být dříve součástí kulových hvězdokup, které byly rozbity v průběhu dramatického počátečního formování jádra naší Galaxie. V rané fázi vývoje Galaxie existovalo přibližně desetkrát více kulových hvězdokup než v současné době. To znamená, že podstatná část starých hvězd obývajících dnes vnitřní oblasti našeho hvězdného ostrova mohla původně vzniknout v kulových hvězdokupách, které byly později zcela roztrhány.

Ricardo Schiavon, vedoucí vědecký pracovník projektu, vysvětluje:

Je velmi vzrušující zjištění, které nám pomůže definovat úchvatné otázky, jako například jaký je původ hvězd ve vnitřních oblastech naší Galaxie, jak vznikaly kulové hvězdokupy a jakou roli hrály při formování mladé Mléčné dráhy – a v širším pojetí i při vývoji jiných galaxií.

Střed naší Galaxie je jen slabě prozkoumán, protože pohled na něj je blokován mezilehlými oblaky prachu. Při pozorování v oboru infračerveného záření, které je méně absorbováno prachem než viditelné světlo, bylo možné v programu APOGEE spatřit centrum Galaxie lépe, než se podařilo jiným pozorovatelským týmům.

Na základě vědeckých pozorování bylo možné určit chemické složení několika tisíc hvězd, mezi kterými jsme zaznamenali značný počet stálic odlišných od většiny hvězd ve vnitřním regionu Galaxie kvůli jejich velmi vysokému obsahu dusíku. Zatím to není jisté, ale domníváme se, že tyto hvězdy pocházejí z rozpadlých kulových hvězdokup. Mohou rovněž být produktem prvotního období vzniku hvězd v rané fázi existence naší Galaxie. Budeme provádět další pozorování za účelem prověření těchto hypotéz.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdy, Naše Galaxie, Program APOGEE


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »