Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V srdci Mléčné dráhy objevena nová rodina hvězd

V srdci Mléčné dráhy objevena nová rodina hvězd

Objev nové rodiny hvězd v centru naší Galaxie
Autor: Liverpool John Moores University

Astronomové z Liverpool John Moores University (LJMU) Astrophysics Research Institute objevili novou rodinu hvězd v jádru naší Galaxie (Mléčné dráhy), které poskytly nový pohled na počáteční fázi vzniku Galaxie. Objev vrhnul nové světlo rovněž na původ kulových hvězdokup, které představují typické koncentrace zhruba miliónu hvězd a které vznikly na počátku formování naší Galaxie.

LJMU je součástí výzkumného programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS) – mezinárodní spolupráce vědců mnoha institucí. Jedním z úkolů této spolupracující organizace je program APOGEE (Apache Point Observatory Galactic Evolution Experiment), který shromažďuje data v oboru infračerveného záření o stovkách tisíců hvězd v Mléčné dráze.

Děje se tak v rámci pozorování hvězd v oboru infračerveného záření ve směru galaktického jádra, což vedlo k objevu nové populace hvězd podobajících se těm, které byly doposud pozorovány pouze uvnitř kulových hvězdokup.

Obrázek v úvodu článku ukazuje snímek pořízený ve viditelném světle, který zachycuje vnitřních 20 stupňů Mléčné dráhy, jak ji vidíme ze Země (pro porovnání: Měsíc v úplňku zaujímá na obloze asi 0,5 stupně). Tato část oblohy je mimořádně přeplněná v důsledku vysoké hustoty hvězd v centrální oblasti naší Galaxie, stejně tak i v důsledku přítomnosti mnoha hvězd mezi Zemí a středem Galaxie. Tmavé oblasti vznikly v důsledku absorpce viditelného světla na hustých oblacích prachu. Souhrnná absorpce v důsledku přítomného prachu je větší v centru než kdekoliv jinde v Galaxii. Modrozelený kotouček uprostřed ukazuje polohu centra Galaxie, menší červené hvězdičky označují rozložení nově objevených hvězd v programu APOGEE. Mnohé z nich se shodují s oblastmi vysoké absorpce na prachových částicích, což vysvětluje, proč program APOGEE pracující v oboru infračerveného záření jako první detekoval přítomnost této nové rodiny hvězd.

Tato fascinující nová rodina hvězd mohla možná být dříve součástí kulových hvězdokup, které byly rozbity v průběhu dramatického počátečního formování jádra naší Galaxie. V rané fázi vývoje Galaxie existovalo přibližně desetkrát více kulových hvězdokup než v současné době. To znamená, že podstatná část starých hvězd obývajících dnes vnitřní oblasti našeho hvězdného ostrova mohla původně vzniknout v kulových hvězdokupách, které byly později zcela roztrhány.

Ricardo Schiavon, vedoucí vědecký pracovník projektu, vysvětluje:

Je velmi vzrušující zjištění, které nám pomůže definovat úchvatné otázky, jako například jaký je původ hvězd ve vnitřních oblastech naší Galaxie, jak vznikaly kulové hvězdokupy a jakou roli hrály při formování mladé Mléčné dráhy – a v širším pojetí i při vývoji jiných galaxií.

Střed naší Galaxie je jen slabě prozkoumán, protože pohled na něj je blokován mezilehlými oblaky prachu. Při pozorování v oboru infračerveného záření, které je méně absorbováno prachem než viditelné světlo, bylo možné v programu APOGEE spatřit centrum Galaxie lépe, než se podařilo jiným pozorovatelským týmům.

Na základě vědeckých pozorování bylo možné určit chemické složení několika tisíc hvězd, mezi kterými jsme zaznamenali značný počet stálic odlišných od většiny hvězd ve vnitřním regionu Galaxie kvůli jejich velmi vysokému obsahu dusíku. Zatím to není jisté, ale domníváme se, že tyto hvězdy pocházejí z rozpadlých kulových hvězdokup. Mohou rovněž být produktem prvotního období vzniku hvězd v rané fázi existence naší Galaxie. Budeme provádět další pozorování za účelem prověření těchto hypotéz.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdy, Naše Galaxie, Program APOGEE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »