Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Vyšehrad
Autor: Kateřina Hoňková

V pátek a o víkendu 11. - 13. 11. 2016 se na Štefánikově hvězdárně v Praze uskuteční již 48. konference o výzkumu proměnných hvězd a extrasolárních planetách. Na jedinečném setkání s téměř půlstoletou tradicí zazní mnoho zajímavých příspěvků, zavítají na něj vzácní hosté a předána bude i prestižní cena. Uzávěrka přihlášek k účasti na konferenci je 1. listopadu.

Už 48 let se vždy na podzim sjíždí nadšení zájemci o studium proměnných hvězd z řad amatérských i profesionálních astronomů, kteří celý víkend poslouchají a přednáší o aktuálních výzkumech a výsledcích svých pozorování. Velmi úzký zájem této komunity umožňuje vzájemné vzdělávání, předávání zkušeností a navazování významných spoluprací, díky kterým můžou spojit síly nadšenci do pozorování s těmi, kteří pak z těchto cenných dat píšou vědecké články. To je i hlavním cílem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS - aby vždy bylo co pozorovat, stále vylepšovat, a hlavně, aby pozorování mělo stále smysl. 

Nejinak tomu bude i letos, kdy se po šesti letech proměnáři sejdou opět na Štefánikově hvězdárně v Praze na 48. konferenci o výzkumu proměnných hvězd, která se bude konat ve dnech 11. - 13. 11. 2016. Malebný Petřín, podzimní výhledy na Prahu a útulné prostředí Štefánikovy hvězdárny letos již nalákalo více než 60 zájemců a příjem účastníků je stále otevřen. Program konference je velmi nabitý a s 33 přihlášenými příspěvky slibuje velmi intenzivní pohled do české a slovenské proměnařiny. 

Odborný program konference

Petřínská hvězdárna
Petřínská hvězdárna
Konference bude mít navíc i mezinárodní účast. Hned v pátek večer totiž proběhne Anglicky mluvený blok, kde zazní přednášky tří zvaných přednášejících. Osobně nás přijde navštívit Laszlo Molnár, Ph.D. s Maďarska, který přednese o "Keplerovské revoluci proměnných hvězd", prof. Juan Fabregat Llueca ze Španělské Valencie telemostem představí barevnou fotometrii exoplanet a poprvé zazní i přednáška z meteorologie - Karl Gutbrod Ph.D. ze švýcarského meteoblue představí "Předpověď počasí v použití pro astronomii". 

V průběhu celého víkendu zazní 10 tématických bloků. Nejpočetnějším blokem je Studium proměnných hvězd, který je rozdělen na Fyzické proměnné hvězdy, Astrofyziku vysokých energií a Dvojhvězdy. Svůj blok zde získaly i Exoplanety. Budeme se věnovat Robotickým systémům a vzdáleně ovládaným dalekohledům a poměrně obsáhlou část tvoří sekce o Softwarech, kalibracích a zpracování dat. Každý rok nesmí chybět ani představení Pozorovatelen amatérských astronomů a jejich pozorovacích programů. V letošním roce bude opět otevřena i Posterová sekce. 

Kulturní program konference

Každá konference by měla mít i odpočinkovou část. Stálým evergreenem je sobotní společenský večer, který letos proběhne v prostorách Štefánikovy hvězdárny. Těsně před ním však budou oficiálně vyhlášena dvě významná ocenění. Každoročně předávána Cena Jindřicha Šilhána s oceněním Proměnář roku za rok 2016, která je dávána za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Druhým, letos mimořádným oceněním, bude ocenění za objev CzeV1000, tedy v pořadí tisící hvězdy vložené do katalogu CzeV českých objevitelů proměnných hvězd. Po oceňování proběhne i představení aktivit SPHE ČAS za rok 2016.

Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer Autor: Martin Mašek
Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer
Autor: Martin Mašek

V neděli proběhne mimořádný kulturní program. Vynikající profesor Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy v Praze, mezi jehož vášně patří historie astronomie a fyziky, provede účastníky konference nejdůležitějšími astronomickými a fyzikálnímí misty v centru Prahy. Máme se tedy letos opravdu na co těšit!

Stránky konference s programem, abstrakty k jednotlivým příspěvkům a přihláškami naleznete zde: http://var2.astro.cz/conference/2016/#program.

Pozor! Deadline přihlašování na konferenci byl změněn. Přihlašovat se bude možné jen do 1. listopadu 2016. V případě zájmu a otázek se neváhejte ozvat na mail nadseni.promenari@astronomie.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Proměnné hvězdy, Proměnář roku, Konference, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »