Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Zúčastněte se konference o proměnných hvězdách a exoplanetách

Vyšehrad
Autor: Kateřina Hoňková

V pátek a o víkendu 11. - 13. 11. 2016 se na Štefánikově hvězdárně v Praze uskuteční již 48. konference o výzkumu proměnných hvězd a extrasolárních planetách. Na jedinečném setkání s téměř půlstoletou tradicí zazní mnoho zajímavých příspěvků, zavítají na něj vzácní hosté a předána bude i prestižní cena. Uzávěrka přihlášek k účasti na konferenci je 1. listopadu.

Už 48 let se vždy na podzim sjíždí nadšení zájemci o studium proměnných hvězd z řad amatérských i profesionálních astronomů, kteří celý víkend poslouchají a přednáší o aktuálních výzkumech a výsledcích svých pozorování. Velmi úzký zájem této komunity umožňuje vzájemné vzdělávání, předávání zkušeností a navazování významných spoluprací, díky kterým můžou spojit síly nadšenci do pozorování s těmi, kteří pak z těchto cenných dat píšou vědecké články. To je i hlavním cílem Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS - aby vždy bylo co pozorovat, stále vylepšovat, a hlavně, aby pozorování mělo stále smysl. 

Nejinak tomu bude i letos, kdy se po šesti letech proměnáři sejdou opět na Štefánikově hvězdárně v Praze na 48. konferenci o výzkumu proměnných hvězd, která se bude konat ve dnech 11. - 13. 11. 2016. Malebný Petřín, podzimní výhledy na Prahu a útulné prostředí Štefánikovy hvězdárny letos již nalákalo více než 60 zájemců a příjem účastníků je stále otevřen. Program konference je velmi nabitý a s 33 přihlášenými příspěvky slibuje velmi intenzivní pohled do české a slovenské proměnařiny. 

Odborný program konference

Petřínská hvězdárna
Petřínská hvězdárna
Konference bude mít navíc i mezinárodní účast. Hned v pátek večer totiž proběhne Anglicky mluvený blok, kde zazní přednášky tří zvaných přednášejících. Osobně nás přijde navštívit Laszlo Molnár, Ph.D. s Maďarska, který přednese o "Keplerovské revoluci proměnných hvězd", prof. Juan Fabregat Llueca ze Španělské Valencie telemostem představí barevnou fotometrii exoplanet a poprvé zazní i přednáška z meteorologie - Karl Gutbrod Ph.D. ze švýcarského meteoblue představí "Předpověď počasí v použití pro astronomii". 

V průběhu celého víkendu zazní 10 tématických bloků. Nejpočetnějším blokem je Studium proměnných hvězd, který je rozdělen na Fyzické proměnné hvězdy, Astrofyziku vysokých energií a Dvojhvězdy. Svůj blok zde získaly i Exoplanety. Budeme se věnovat Robotickým systémům a vzdáleně ovládaným dalekohledům a poměrně obsáhlou část tvoří sekce o Softwarech, kalibracích a zpracování dat. Každý rok nesmí chybět ani představení Pozorovatelen amatérských astronomů a jejich pozorovacích programů. V letošním roce bude opět otevřena i Posterová sekce. 

Kulturní program konference

Každá konference by měla mít i odpočinkovou část. Stálým evergreenem je sobotní společenský večer, který letos proběhne v prostorách Štefánikovy hvězdárny. Těsně před ním však budou oficiálně vyhlášena dvě významná ocenění. Každoročně předávána Cena Jindřicha Šilhána s oceněním Proměnář roku za rok 2016, která je dávána za vynikající výsledky na poli proměnných hvězd. Druhým, letos mimořádným oceněním, bude ocenění za objev CzeV1000, tedy v pořadí tisící hvězdy vložené do katalogu CzeV českých objevitelů proměnných hvězd. Po oceňování proběhne i představení aktivit SPHE ČAS za rok 2016.

Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer Autor: Martin Mašek
Proměnářem roku 2015 se stal Reinhold F. Auer
Autor: Martin Mašek

V neděli proběhne mimořádný kulturní program. Vynikající profesor Jiří Podolský z Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy v Praze, mezi jehož vášně patří historie astronomie a fyziky, provede účastníky konference nejdůležitějšími astronomickými a fyzikálnímí misty v centru Prahy. Máme se tedy letos opravdu na co těšit!

Stránky konference s programem, abstrakty k jednotlivým příspěvkům a přihláškami naleznete zde: http://var2.astro.cz/conference/2016/#program.

Pozor! Deadline přihlašování na konferenci byl změněn. Přihlašovat se bude možné jen do 1. listopadu 2016. V případě zájmu a otázek se neváhejte ozvat na mail nadseni.promenari@astronomie.cz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS



O autorovi

Kateřina Hoňková

Kateřina Hoňková

Mgr. Kateřina Hoňková (*1989 v Ostravě) se začala věnovat astronomii na Hvězdárně a planetáriu Johanna Palisy v Ostravě. Po několikaletých zkušenostech s pozorováním zákrytových dvojhvězd a fyzických hvězd typu Mira Ceti na tamní hvězdárně svou pozornost upřela zejména na zpracovávání fotometrických dat z robotického dalekohledu FRAM umístěného v Argentině. V současné době provází pozorováním pro veřejnost na ostravské hvězdárně, je členkou výkonného výboru Sekce proměnných hvězd a exoplanet ČAS a jako vedoucí CCD skupiny na každoroční Astronomické expedici v Úpici se podílí na praktické výuce pozorování pro zájemce o studium proměnných hvězd. Profesně se zabývá výzkumem na pomezí oborů genetické toxikologie a molekulární biologie v Ústavu experimentální medicíny AV ČR v Praze.

Štítky: Proměnné hvězdy, Proměnář roku, Konference, Sekce proměnných hvězd a exoplanet


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »