Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Člun k výzkumu Titanu s řízeným pohybem

Člun k výzkumu Titanu s řízeným pohybem

Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci Titan
Legeia Mare - jezero kapalných uhlovodíků na měsíci Titan
Lidstvo již vyslalo přistávací moduly a pojízdné laboratoře na Měsíc a na planetu Mars. Nyní vědci říkají, že již je čas uskutečnit přistání na Titanu. Vzhledem k charakteru povrchu doporučují v tomto případě vyslání malé loďky. Tato na první pohled fantastická představa se už brzy může stát realitou. Alespoň si to myslí inženýři, kteří následující návrhy předložili 27. září 2012 na kongresu European Planetary Science Congress.

Titan, největší měsíc planety Saturn, je jedním z početné skupiny těles ve Sluneční soustavě, která se částečně podobají Zemi. Má hustou atmosféru, průměr mezi velikostí Země a Merkuru a rozsáhlou soustavu moří, jezer a řek. V mnoha ohledech se spíše podobá planetě než měsíci, jako je například souputník naší Země.

Kosmická sonda Cassini (a průzkumný modul Huygens, který se od hlavní sondy oddělil v roce 2005 a přistál na Titanu), studuje měsíc od roku 2004. Výzkumy potvrdily, že jezera, moře a řeky kapalných uhlovodíků zde skutečně existují a pokrývají velkou část severní polokoule měsíce. Ačkoliv výzkumný modul Huygens přistál na pevném povrchu, byl zkonstruován tak, aby byl schopen krátkodobě fungovat i po přistání na hladině jezera kapalného metanu.

Nový výzkumný plán pojmenovaný Titan Lake In-situ Sampling Propelled Explorer (TALISE) počítá se sondou v podobě loďky, k jejímuž pohonu by sloužila buď nafukovací kola, pádla či lodní šrouby. V úvahu ještě připadá například vznášedlo. Výzkumné zařízení by přistálo uprostřed jezera Ligeia Mare (největšího jezera v blízkosti severního pólu Titanu), potom by zahájilo plavbu směrem k pobřeží, během které by provádělo vědecká měření. Výzkumná mise by mohla trvat šest měsíců až jeden rok.

Různé možnosti pohonu člunu k výzkumu jezer na Titanu Autor: SENER
Různé možnosti pohonu člunu k výzkumu jezer na Titanu
Autor: SENER
„Hlavní novinkou v navrhovaném projektu TALISE je pohonný systém,“ říká Igone Urdampilleta (z firmy SENER), člen týmu TALISE. „To umožní loďce kontrolovaný pohyb po jezeře od místa přistání do blízkosti pobřeží. Toto zlepšení schopností by umožnilo průběžné odebírání kapalných a pevných vzorků z několika vědecky zajímavých lokalit nejen v místě přistání, ale i po trase směrem k pobřeží, a nakonec i z břehu zkoumaného jezera.“

Prostředí na Titanu je velmi studené (-179 °C) pro život, jak jej známe na Zemi, avšak je bohaté na základní stavební bloky života. Proto je velmi zajímavým místem pro astrobiology. Atmosféru měsíce Titan tvoří především dusík (podobně jako na Zemi). Ovzduší je rovněž bohaté na kyanovodík a organické látky, které hrály důležitou roli při vzniku života na Zemi. Nelze vyloučit ani přítomnost podpovrchového vodního oceánu s vhodnými podmínkami pro bakteriální život.

Koncepce sondy TALISE je vyvíjena ve spolupráci mezi firmou SENER a Centro de Astrobiología (Madrid, Španělsko).

Související článek: Člun k výzkumu Titanu Člun k výzkumu Titanu.

Zdroj: phys.org.news
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Ligeia Mare, Saturn, Titan


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »