Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley

Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley

Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.
Snímky z průletu kolem jádra komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.
Ve čtvrtek 4. listopadu 2010 se uskutečnil dlouho plánovaný průlet sondy Deep Impact okolo již druhé komety. Tato sonda totiž v roce 2005 zkoumala jádro komety 9P/Tempel. Nyní v rámci rozšířené mise využila NASA zbylé palivo sondy k manévru k další kometě - 103P/Hartley. Tato kometa byla vybrána k výzkumu z důvodu exotického chování. Jedná se totiž o velice malé kometární jádro, které ale vykazuje překotnou aktivitu.

Snímek povrchu komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.
Snímek povrchu komety 103P Hartley. Zdroj: EPOXI/NASA.
Dle prvních měření vycházelo, že aby byla vysvětlena změřená produkce vody, při zjištěném průměru jádra by muselo být aktivní celé jádro. To ale jen v případě pokud by jádro bylo kulaté. Již první snímání jádra radarem z Areciba po jeho průletu v blízkosti Země však ukázalo, že jádro má značně nepravidelný tvar.

Výsledky sondy Deep Impact se dají aktuálně shrnout jako obrovské množství velice zajímavých dat, ale ani od týmu nemůžeme očekávat žádné závěry. Na to si budeme muset počkat měsíce, možná roky, až jednotliví výzkumníci budou získaná data interpretovat. "Výsledky" Prezentované na včerejší tiskové konferenci by se tedy daly nazvat shrnutím toho, co bylo zatím vidět na první pohled (myslím, že tým EPOXI neměl možnost ani čas na nic dalšího).

Co tedy můžeme shrnout:

CN pík ve spektru komety. Zdroj: EPOXI/NASA.
CN pík ve spektru komety. Zdroj: EPOXI/NASA.
Sonda Deep Impact pozorovala v září velice neobvyklý pík produkce kyanovodíku, bez jakékoliv návaznosti na zvýšení produkce prachu. Jedná se o velice zajímavý fenomén. Pokud by se probudilo nějaké izolované ložisko zmrzlého kyanovodíku, lze předpokládat, že při jeho odpařování by s sebou unášel kyanovodík i prachové částice. Vysvětlení se asi jen tak hned nedočkáme, Jednou možností mohlo být skutečně čisté (nezaprášené) ložisko plynu.

Pozorování komety ve spektru oxidu uhličitého ukazují, že je tento plyn pravděpodobně hlavní původce aktivity komety. Ta sice vodu produkuje také, ale poměr CO2 a H2O je v jejím případě mnohem vyrovnanější, než v případě ostatních komet (kde tvoří CO2 od 1 do 10 procent plynné složky).

Aktivita komety na noční straně jádra. Zdroj: EPOXI/NASA.
Aktivita komety na noční straně jádra. Zdroj: EPOXI/NASA.
Na jádru byly pozorovány aktivní oblasti ve stínu (tedy kam nezáří sluneční vítr)! Jedná se o první kometu, na které byla prokázaná aktivita nejen na Sluncem osvícených plochách, ale také mimo ně. Je možné že tento jev souvisí s vyšším podílem CO2, kterému, jak známo, k odpařování stačí mnohem nižší teploty, než je tomu u vody.

Jádro má velice nepravidelný tvar. Uprostřed - na spojnici dvou částí - je oblast velice hladkého materiálu. Jde pravděpodobně o jemný prach, který se tu postupně seskupil z důvodu rotace jádra. Pozorujeme velice prudký okraj tohoto hladkého útvaru do značně drsného, aktivního povrchu.

Porovnání jader komet dosud zblízka snímaných družicemi. Zdroj: NASA.
Porovnání jader komet dosud zblízka snímaných družicemi. Zdroj: NASA.
Aktivita komety je skutečně vysoká. Jedná se o první kometu zkoumanou kosmickou sondou, kde jsou jety dostatečně jasné aby byly spolehlivě identifikovány s útvary na povrchu.

Převzato: www.kommet.cz.

Související:
[1] Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země
[2] Pozorovací kampaň Czech Hartley Watch
[3] Fotografie komety od čtenářů astro.cz
[4] Astronomický snímek dne z 5. listopadu 2010




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »