Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice SOHO oslavila 20 let

Družice SOHO oslavila 20 let

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Autor: NASA.

V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadlo na 2. prosince. Tehdy na den přesně před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce. Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) se coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o takzvaném kosmickém počasí. Její umístění v  libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy.

Nepřetržitý dohled SOHO nad Sluncem
Nepřetržitý dohled SOHO nad Sluncem
Sonda SOHO je pro své účely vybevena širokým spektrem přístrojů, které z ní dělají bez nadsázky naše prodloužené oko. Díky dvojici koronografů LASCO C3 a LASCO C2, z něhož lze vidět kombinovanou oslavnou mozaiku vlevo, lze takřka v reálném čase sledovat dynamiku sluneční koróny, tedy sluneční atmosféry, která je lidskému zraku viditelná pouze při úplném zatmění Slunce nebo pomocí právě koronografů. Samozřejmostí je snímkování Slunce ve viditelném oboru spektra, kde jsou nejznatelnějšími projevy aktivity výrazné sluneční skvrny.

Velmi poutavá a vědecky hodnotná data přicházejí z kamer vybavených filtry, které zobrazují Slunce na vlnových délkách, jež jsou mimo rozsah běžně vnímaných lidským zrakem. Příkladem za všechny snímky jsou ty, které najdete na naší speciální stránce. Takto například vidímě Slunce zářit ve spektrální čáře vodíku H-alfa, ale i v jiných oborech spektra.  V chromosféře tak můžeme spatřit smyčky protuberancí a vrcholky konvektivních proudů z nižších vrstev Slunce. Každý den je tak Slunce pod drobnohledem špičkově vybavené laboratoře, která na Zemi zasílá data od viditelného zaření přes UV a měření rychlosti slunečního větru až po měření oscilace Slunce.

Průlet komety ISON kolem Slunce. Autor: NASA, ESA.
Průlet komety ISON kolem Slunce.
Autor: NASA, ESA.
Ačkoliv byla SOHO primárně určena k výzkumu Slunce, vydobyla si za dobu své činnosti jedno nečekané prvenství, jímž je největší počet objevených komet. Právě ve směru, kam míří objektivy SOHO, se každoročně objeví několik komet, z nichž některé svou životní pouť předčasně zakončí velmi blízkým průletem nad „povrchem“ Slunce, jako tomu bylo v případě předloňské „předvánoční“ komety C/2012 S1 ISON. Za dobu své činnosti tak SOHO objevila na 3000 komet, mezi nimiž bylo i mnoho takzvaných lízačů Slunce (tzv. komety Kreutzovy skupiny), a zrovna v úterý 8. prosince 2015 byli lidé prostřednictvím sondy svědky dalšího takového kometárního kamikaze. Nezbývá než popřát další minimálně jednu dekádu bezporuchvého provozu a mnoho cenných dat!

Zánik komety SOHO nad povrchem Slunce 8. prosince 2015. Autor: SOHO, NASA/ESA.
Zánik komety SOHO nad povrchem Slunce 8. prosince 2015.
Autor: SOHO, NASA/ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky družice SOHO

Převzato: Hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice



O autorovi

Štítky: Koróna, LASCO C3, SOHO komety, SOHO


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »