Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice SOHO oslavila 20 let

Družice SOHO oslavila 20 let

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Autor: NASA.

V závěru roku 2015 si připomínáme jedno milé, kulaté výročí, které připadlo na 2. prosince. Tehdy na den přesně před 20 roky, 2. prosince 1995 byla vypuštěna jedna z nejúspěšnějších a doposud sloužících misí určených k výzkumu Slunce. Sonda SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) se coby výsledek úzké spolupráce amerického úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a Evropské kosmické agentury (ESA) zařadila do flotily výzkumných laboratoří a teleskopů, které nám denodenně přinášejí informace o takzvaném kosmickém počasí. Její umístění v  libračním bodě (L1), tedy v místě, kde se přesně vyvažuje přitažlivost Země a Slunce učinila za dlouhých 20 roků z této sondy nástroj, který nám pomohl blíže pochopit chování naší mateřské hvězdy.

Nepřetržitý dohled SOHO nad Sluncem
Nepřetržitý dohled SOHO nad Sluncem
Sonda SOHO je pro své účely vybevena širokým spektrem přístrojů, které z ní dělají bez nadsázky naše prodloužené oko. Díky dvojici koronografů LASCO C3 a LASCO C2, z něhož lze vidět kombinovanou oslavnou mozaiku vlevo, lze takřka v reálném čase sledovat dynamiku sluneční koróny, tedy sluneční atmosféry, která je lidskému zraku viditelná pouze při úplném zatmění Slunce nebo pomocí právě koronografů. Samozřejmostí je snímkování Slunce ve viditelném oboru spektra, kde jsou nejznatelnějšími projevy aktivity výrazné sluneční skvrny.

Velmi poutavá a vědecky hodnotná data přicházejí z kamer vybavených filtry, které zobrazují Slunce na vlnových délkách, jež jsou mimo rozsah běžně vnímaných lidským zrakem. Příkladem za všechny snímky jsou ty, které najdete na naší speciální stránce. Takto například vidímě Slunce zářit ve spektrální čáře vodíku H-alfa, ale i v jiných oborech spektra.  V chromosféře tak můžeme spatřit smyčky protuberancí a vrcholky konvektivních proudů z nižších vrstev Slunce. Každý den je tak Slunce pod drobnohledem špičkově vybavené laboratoře, která na Zemi zasílá data od viditelného zaření přes UV a měření rychlosti slunečního větru až po měření oscilace Slunce.

Průlet komety ISON kolem Slunce. Autor: NASA, ESA.
Průlet komety ISON kolem Slunce.
Autor: NASA, ESA.
Ačkoliv byla SOHO primárně určena k výzkumu Slunce, vydobyla si za dobu své činnosti jedno nečekané prvenství, jímž je největší počet objevených komet. Právě ve směru, kam míří objektivy SOHO, se každoročně objeví několik komet, z nichž některé svou životní pouť předčasně zakončí velmi blízkým průletem nad „povrchem“ Slunce, jako tomu bylo v případě předloňské „předvánoční“ komety C/2012 S1 ISON. Za dobu své činnosti tak SOHO objevila na 3000 komet, mezi nimiž bylo i mnoho takzvaných lízačů Slunce (tzv. komety Kreutzovy skupiny), a zrovna v úterý 8. prosince 2015 byli lidé prostřednictvím sondy svědky dalšího takového kometárního kamikaze. Nezbývá než popřát další minimálně jednu dekádu bezporuchvého provozu a mnoho cenných dat!

Zánik komety SOHO nad povrchem Slunce 8. prosince 2015. Autor: SOHO, NASA/ESA.
Zánik komety SOHO nad povrchem Slunce 8. prosince 2015.
Autor: SOHO, NASA/ESA.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky družice SOHO

Převzato: Hvězdárna a Astronomická společnost Pardubice



O autorovi

Štítky: Koróna, LASCO C3, SOHO komety, SOHO


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »