Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající dron NASA bude pátrat po životě na Titanu

Létající laboratoř Dragonfly k výzkumu povrchu Saturnova měsíce Titan
Autor: NASA/JHU-APL

Na ilustračním obrázku v úvodu článku je znázorněn projekt NASA s názvem Dragongly, což je létající dron určený k výzkumu Saturnova nevětšího měsíce Titan. Při využití výhody husté atmosféry a nízké gravitace bude sonda Dragonfly studovat na několika místech ledový povrch měsíce, odebírat vzorky a určovat složení organického materiálu na povrchu Titanu za účelem zjištění obyvatelnosti prostředí, a také zkoumat vývoj chemického složení v období před možným vznikem života.

NASA oznámila, že příštím cílem výzkumu ve Sluneční soustavě bude unikátní, na organické látky bohatý měsíc planety Saturn – Titan. Posun našeho pátrání po stavebních blocích života zajistí létající observatoř Dragonfly, která bude z výšky zkoumat různé oblasti měsíce a na vybraných místech odebírat vzorky a detailně je studovat.

Start Dragonfly je naplánován na rok 2026, k Titanu sonda dolétne o osm let později, tedy v roce 2034. Toto zařízení vzdáleně připomínající vrtulník se bude přemísťovat zdejší atmosférou na desítky nadějných míst na povrchu Titanu a studovat prebiotické chemické procesy, které byly běžné i na mladé Zemi. Dragonfly bude prvním létajícím prostředkem NASA vyvinutým pro vědecké účely na jiném kosmickém tělese než Země (nepočítaje Mars Helicopter, který je spíše technologickým demonstrátorem mise Mars Rover 2020). Bude vybaven osmi rotory a bude se přemísťovat jako velký dron. Bude uzpůsoben pro pohyb v husté atmosféře Titanu – čtyřikrát hustější než pozemské – a stane se prvním létajícím prostředkem k čistě vědeckým účelům k uskutečnění opakovaných sestupů zaměřených na odběr a studium povrchových vzorků materiálu.

Titan je analogem velmi mladé Země a může poskytnout vodítko k odpovědi na otázku, jak na naší planetě vznikl život. V průběhu základní mise trvající 2,7 roku bude Dragonfly zkoumat různorodá prostředí jako duny tvořené organickým materiálem či dno impaktního kráteru, kde kapalná voda a složité organické látky kdysi existovaly společně možná desítky tisíc roků, což mohlo být klíčem ke zrození života. Přístrojové vybavení sondy bude studovat, jak daleko se mohla prebiotická chemie vyvinout. Sonda bude rovněž zkoumat atmosféru měsíce a vlastnosti povrchových či podpovrchových rezervoárů kapalných uhlovodíků. Kromě toho budou vědecké přístroje pátrat po chemických důkazech minulého či současného života.

Uskutečněním mise Dragonfly bude NASA opět dělat to, co ještě nikdo jiný neuskutečnil,“ říká administrátor NASA Jim Bridenstine. „Uskutečněním návštěvy tohoto záhadného světa s oceány na povrchu by mohlo přinést revoluci v našich znalostech o životě ve vesmíru. Tato mimořádná mise nebyla myslitelná ještě před několika lety, ale nyní jsme již připraveni realizovat tento úžasný start sondy Dragonfly.“

Dragonfly bude studovat Titan prostřednictvím série krátkých „přeskoků“ či delších přeletů na vzdálenost až 8 km. Následovat bude přistání na povrchu a odběr vzorků ze zajímavých oblastí s rozmanitou geografií. Nakonec se dostane do impaktního kráteru Selk, kde byly objeveny důkazy dávné přítomnosti vody a organických látek – složitých molekul, které obsahují uhlík společně s vodíkem, kyslíkem a dusíkem – a energie, což společně vytváří „recept“ na život. Předpokládá se, že Dragonfly překoná na Titanu vzdálenost asi 175 km od místa prvního přistání.

Základ atmosféry Titanu představuje dusík podobně jako na Zemi. Avšak na rozdíl od Země z oblaků na Titanu prší kapalný metan. Další organické látky se vytvářejí v atmosféře a snáší se k povrchu podobně jako sníh. Počasí na Titanu a povrchové procesy v kombinaci se složitými organickými látkami, energií a vodou jsou podobné těm, které vedly ke vzniku života na naší planetě.

Titan je větší než planeta Merkur a je druhým největším měsícem ve Sluneční soustavě. Společně s planetou Saturn krouží kolem Slunce ve vzdálenosti asi 1,4 miliardy kilometrů, což je zhruba 10× dále, než obíhá Země. Protože se nachází tak daleko od Slunce, povrchová teplota na Titanu dosahuje pouhých –179 °C. Atmosférický tlak na povrchu měsíce je o 50 % vyšší než na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Pátrání po životě, Saturnův měsíc Titan, Dragonfly dron


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »