Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a SpaceX studují, jak prodloužit životnost HST

NASA a SpaceX studují, jak prodloužit životnost HST

Hubbleův vesmírný dalekohled HST
Autor: NASA

NASA a SpaceX podepsaly 22. září 2022 nefinancovanou dohodu, tzv. Space Act Agreement, která by měla zkoumat proveditelnosti myšlenky společnosti SpaceX a programu Polaris k vynesení Hubbleova vesmírného teleskopu HST na vyšší oběžnou dráhu pomocí kosmické lodi Dragon, a to bez jakýchkoliv finančních nákladů pro americkou vládu. Tato proslulá kosmická observatoř funguje od dubna 1990 (více než 32 let), kdy byla navedena na dráhu ve výšce 540 kilometrů nad zemským povrchem. Tato dráha se však v důsledku odporu řídké atmosféry postupně snižuje a nakonec hrozí zánik dalekohledu v hustých vrstvách zemského ovzduší.

HST nemá na palubě žádný pohonný systém, kterým by korigoval malý, ale stále působící odpor řídké atmosféry v této oblasti kosmického prostoru. Jeho oběžná dráha byla zvyšována pouze při opravárenských misích pomocí raketoplánu Space Shuttle.
Navrhované nové úsilí by zahrnovalo kosmickou loď Dragon od společnosti SpaceX Elona Muska.

Před několika měsíci se společnost SpaceX obrátila na NASA s myšlenkou na studii, zda by komerční posádka mohla pomoci zvýšit oběžnou dráhu Hubbleova teleskopu,“ prohlásil vedoucí vědecký pracovník NASA Thomas Zurbuchen. Dodal, že agentura souhlasila se studiem uvedeného problému a zdůraznil, že v současné době zatím nejsou žádné konkrétní plány na provedení a financování takové mise, dokud nebude technické řešení lépe prostudováno.

Jednou z hlavních překážek by bylo, že kosmická loď Dragon, na rozdíl od raketoplánu Space Shuttle, není vybavena robotickým ramenem a byla by nutná její modifikace pro takovou misi.

SpaceX – ve spolupráci s programem Polaris – navrhuje tuto studii k lepšímu porozumění technickým výzvám spojeným s takovými servisními misemi. Tato studie není uzavřená a další společnosti se mohou ucházet podobnými studiemi se svými zajímavými projekty.

Tým předpokládá, že studie potrvá zhruba šest měsíců a bude shromažďovat technická data z Hubbleova teleskopu a kosmické lodi Dragon společnosti SpaceX. Tato data pomůžou rozhodnout, jestli by bylo možné bezpečně uskutečnit setkání, spojení a vynesení dalekohledu na vyšší, mnohem stabilnější dráhu.

Tato studie je vzrušujícím příkladem toho, jak průkopnicky přistupuje NASA při výzkumu prostřednictvím soukromo-veřejné spolupráce,“ říká Thomas Zurbuchen, zástupce administrátora při Science Mission Directorate at NASA Headquarters in Washington. „Jak naše flotila roste, máme potřebu zkoumat široký rozsah možností, jak podpořit co nejsilnější a nejkvalitnější vědecké mise.“

Kosmická loď Dragon společnosti SpaceX Autor: NASA
Kosmická loď Dragon společnosti SpaceX
Autor: NASA
Zatímco HST a Dragon budou sloužit jako zkušební modely pro tuto studii, části konceptu mise mohou být aplikovatelné i na jiné kosmické lodě, zejména na nízkých oběžných drahách kolem Země.

SpaceX navrhuje tuto myšlenku v rámci spolupráce s programem Polaris, což je soukromý pilotovaný program pod vedením miliardáře Jareda Isaacmana, který v minulém roce uskutečnil pilotovaný let na oběžnou dráhu v kosmické lodi Dragon společně se třemi dalšími soukromými astronauty. Na další kosmický let se nyní připravuje, měl by se uskutečnit v roce 2023.

Navedení HST na vyšší, mnohem stabilnější oběžnou dráhu může tak o mnoho let prodloužit životnost tohoto kosmického dalekohledu. Na konci životnosti HST plánuje NASA jeho stažení z oběžné dráhy nebo bezpečné zničení.

V současné době se předpokládá, že Hubble zůstane v provozu po celou tuto dekádu, s 50procentní šancí na jeho stažení v roce 2037“, řekl Patrick Crouse, projektový manažer Hubbleova vesmírného teleskopu.

Hubbleův teleskop, patřící pravděpodobně k nejcennějším v historii vědy, pokračuje v realizaci důležitých pozorování včetně toho, při kterém letos detekoval nejvzdálenější doposud spatřenou osamělou hvězdu – Earendel, jejímuž světlu trvalo 12,9 miliardy roků, než k nám doputovalo.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Zvýšení dráhy, Program Polaris, Kosmická loď Dragon, HST


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »