Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA plánuje let ke hvězdám

NASA plánuje let ke hvězdám

Umělecké ztvárnění planety u nejbližší hvězdy
Autor: ESO/M. Kornmesser

NASA zvažuje možnost vyslat v roce 2069 první mezihvězdnou kosmickou sondu do soustavy Alfa Centauri a pátrat zde po životě. Informoval o tom 12. 12. 2017 Anthony Freeman na konferenci American Geophysical Union. Mise by měla být realizována na počest 100. výročí prvního přistání člověka na Měsíci v roce 1969 při letu Apolla 11. Ovšem tentokrát se nebude jednat o pilotovanou expedici, nýbrž o vyslání malé mezihvězdné sondy.

Jejím hlavním cílem budou exoplanety v soustavě Alfa Centauri, která je od Země vzdálena 4,37 světelného roku. Aby kosmická sonda dolétla ke svému cíli za „rozumnou“ dobu, měla by se pohybovat rychlostí alespoň 10 % hodnoty rychlosti světla. Pokud se to podaří dosáhnout, cesta k cíli výzkumu bude trvat 44 let, tzn. že by do hvězdné soustavy dorazila v roce 2113.

Jedná se o první návrh projektu, který zatím nemá jméno. Vědci také upozorňují, že technologie, které by umožnily takové rychlosti dosáhnout, zatím nejsou k dispozici. „Všechno je zatím zahaleno mlhou,“ prohlásil jeden z autorů projektu Anthony Freeman z Jet Propulsion Laboratory, NASA. Podle názoru vědců je však do roku 2069 ještě dostatek času, aby se problémy podařilo vyřešit.

Exoplaneta Proxima Centauri b v představě výtvarníka Autor: ESO/M. Kornmesser
Exoplaneta Proxima Centauri b v představě výtvarníka
Autor: ESO/M. Kornmesser
Cílem výzkumu je systém tří hvězd. Kolem dvojice Alfa Centauri A + B krouží trpasličí hvězda Proxima Centauri. Zatím byly objeveny planety u hvězdy Alfa Centauri B a u Proximy Centauri. Kolem menší z dvojice hvězd – Alfa Centauri B - obíhá přinejmenším jedna planeta o hmotnosti 1,13 hmotnosti Země. Proxima Centauri je červeným trpaslíkem, ale zatím není jisté, zda na objevené planetě Proxima Centauri b o hmotnosti 1,3 naší planety panují příznivé podmínky pro život. Červení trpaslíci jsou většinou velmi aktivní hvězdy a do okolí vyzařují nebezpečné záření a nabité částice, čímž se povrch planety stává nehostinný.

Zatím nejvzdálenější kosmickou sondou vypuštěnou ze Země je Voyager 1, který startoval v září 1977. V současné době je od Slunce více než 21 miliard kilometrů daleko a vzdaluje se rychlostí asi 61 000 km/h, což je méně než jedno procento rychlosti světla.

Pro nový projekt bude nutné mj. vyřešit pohon sondy. V úvahu připadá jaderný pohon či anihilace hmoty a antihmoty. Lze rovněž použít laserový pohon, který by měl být prověřen v rámci projektu Breakthrough Starshot vyhlášeného v roce 2016. Jeho navrhovatelem je Stephen Hawking a Yuri Milner, který do projektu vložil 100 milionů dolarů. Předpokládá se vypuštění velkého množství malých sond o hmotnosti jednoho gramu směrem k Proximě Centauri. Laserem by byly urychleny asi na 20 % rychlosti světla. Vzhledem k velkému počtu těles by některá z nich dosáhla cíle a vyslala informace na Zemi.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] mirror.co.uk
[2] dailymail.co.uk

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Exoplanety, Alfa Centauri, NASA, Mezihvězdná sonda


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »