Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nová soukromá raketa Antares stojí na startovací rampě, poletí již brzy
Vít Straka Vytisknout článek

Nová soukromá raketa Antares stojí na startovací rampě, poletí již brzy

Převoz rakety v horizontální poloze Autor: Spaceflightnow.com
Převoz rakety v horizontální poloze
Autor: Spaceflightnow.com
Americká firma Orbital Sciences Corporation (dále Orbital), vstupující na kosmickou scénu nejen jako další zásobovač stanice ISS z řad soukromého sektoru po ukončení provozu raketoplánů, se po úspěšném únorovém zkušebním zážehu prvního stupně nové rakety opět o krok přiblížila splnění svých snů: v sobotu umístila první kompletní exemplář nového nosiče na startovací rampu ve Virginii a premiérový start se rychle blíží. Pokud dopadne dle představ, druhý kus rakety Antares vynese v létě k ISS zbrusu novou loď.

Firma Orbital Sciences Corp. není v kosmickém byznysu zase žádným nováčkem, zájemci o kosmonautiku si možná vybaví osvědčené nosiče na tuhá paliva Pegasus, startující z paluby letadla, či Minotaur, inspirovaný vojenskými střelami. Před Vánocemi 2008 byla Orbital společně s kalifornskou SpaceX vybrána NASA k zajištění zásobování Mezinárodní vesmírné stanice bezpilotními loděmi v letech následujících po vyřazení raketoplánů, a byl s ní podepsán kontrakt za skoro dvě miliardy dolarů plus ještě tato firma se sídlem ve městě Dulles, Virginia, od americké vesmírné agentury vyinkasovala 288 milionů dolarů na vývoj a testování rakety Antares a lodě Cygnus, která bude vozit na palubu ISS zásoby a vědeckou výbavu.

Zatímco SpaceX Elona Muska zvládla demonstrační misi ke stanici již v květnu 2012 a od té doby dvě úspěšné zásobovací mise z dvanácti, Orbital je v tomto kontraktu s NASA minimálně o rok pozadu oproti SpaceX. Obě firmy v tomto však srovnávat v podstatě nelze, SpaceX dostala více vládních peněz (396 milionů dolarů) a počala spolupracovat s NASA o rok a půl dříve (smlouva o podpoře vývoje zásobovacích lodí pro stanici byla se SpaceX podepsána v srpnu 2006, s Orbital až počátkem roku 2008), premiéra nového nosiče Antares, jež bude pro Orbital vynášet lodě Cygnus k ISS, navíc o více než rok sklouzla kvůli problémům se systémy pro práci s palivem na startovací rampě ve Virginii.

Nyní však již na pomyslném nebi firmy Orbital vysvitlo slunce a zásadní premiérový start zbrusu nové rakety (první od Orbital na tekuté palivo) se kvapem blíží, zásadní milník padl 6. dubna: první kompletní exemplář rakety Antares byl převezen z hangáru na startovací rampu. Integrační budovu bílý dvoustupňový nosič o výšce asi 40 a půl metru, vyzdobený americkou vlajkou, opustil v horizontální poloze před úsvitem a krátce po obědě místního času byl již vztyčen hydraulickým zvedačem na startovací rampě 0A kosmodromu MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport) na ostrově Wallops ve Virginii. Rampa je ve vlastnictví správního orgánu Virginie pro komerční kosmonautiku a náleží i do vlivu NASA.

„Když nám teď Antares stojí na startovací rampě, máme volnou cestu ke startu 17. dubna, nejsou zde žádné výrazné hrozby ze strany počasí či rozsáhlejší práce na raketě od nynějška až do startu,“ prohlásil Michael Pinkston, manažer programu Antares z firmy Orbital.

Reportáž z převozu rakety zveřejněná NASA:

Nosič, slibující levnou a spolehlivou dopravu nákladů, přesahujících hmotnost pěti tun na nízkou oběžnou dráhu, nyní čeká posledních pár testů a nácviků předstartovních příprav, než se pojede naostro 17. dubna ve 23:00 SELČ, na začátku tříhodinového startovacího okna.

Antares po vztyčení na rampě 6. dubna 2013 Autor: NASA
Antares po vztyčení na rampě 6. dubna 2013
Autor: NASA
Premiérový start bude využit výhradně k otestování rakety, na jejím vrcholku se ponese závaží, simulující rozměry a hmotnost budoucí lodě Cygnus. Jestli vše dopadne dobře, již v červenci by mohl odstartovat druhý Antares s funkční lodí Cygnus k demonstrační misi ke kosmické stanici. Cygnus bude u stanice podobně jako Dragon SpaceX zachycen robotickou paží a vyložen posádkou stanice. Na rozdíl od Dragonu však Cygnus nebude schopen návratu na Zemi s nákladem ale zanikne v atmosféře s odpadem ze stanice stejně jako ruský Progress, evropská ATV či japonská Kounotori, nabídku ze strany Orbital týkající se dopravy nákladu na Zemi NASA odmítla.

Pokud i tato mise proběhne bez větších problémů, již na podzim by Orbital mohla od NASA dostat zelenou k zahájení rutinního zásobování stanice (8 misí za 1,9 miliardy dolarů, při kterých má být na palubu stanice dopraveno celkem až 20 tun nákladu).

Snad počínaje rokem 2017 by mohly soukromé firmy zahájit také dopravu amerických astronautů na a ze stanice ISS, nejblíže je opět SpaceX s pilotovanou verzí Dragonu (ostatně do SpaceX odešlo s ukončením letů raketoplánů z NASA nemálo astronautů, aby se vývoje první soukromé pilotované lodě účastnili; kromě SpaceX dopravu posádek na orbit připravuje také Boeing s kabinou CST-100 nebo Sierra Nevada Corp. s miniraketoplánem Dream Chaser). Plány na dopravu lidí do kosmu Orbital nespřádá, místo toho doufá ve využití nové rakety Antares pro vynášení vědeckých a komerčních družic.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Raketa Antares, Orbital Sciences Corporation, Soukromá kosmonautika


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »