Pohled do nitra Marsu poskytne nová sonda NASA

Nová kosmická sonda pojmenovaná InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol dopravit na povrch Marsu přístroje za účelem zjištění, zda jádro planety je tuhé či kapalné podobně jako zemské jádro a proč kůra planety Mars není rozdělena na jednotlivé tektonické desky, které by se vzájemně pohybovaly jako na Zemi. Detailní znalosti nitra Marsu v porovnání se Zemí mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak terestrické planety vznikaly a jak se vyvíjely.

"Výzkum Marsu je hlavní prioritou NASA a výběr sondy InSight tak zajistí pokračování při odhalování záhad rudé planety a položí základy pro budoucí pilotované lety," říká Charles Bolden, administrátor NASA. "Nedávné úspěšné přistání pojízdné laboratoře Curiosity vyburcovalo zájem veřejnosti o výzkum vesmíru a dnešní oznámení dělá jasno v tom, že napínavý výzkum planety Mars bude pokračovat."

Kosmická sonda InSight bude vyvíjena pod vedením W. Bruce Banerdta (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). Vědecký tým zahrnuje kromě amerických rovněž mezinárodní tým spolupracovníků z univerzit, průmyslu a vládních organizací. Francouzská kosmická agentura s názvem Centre National d'Etudes Spatiales (CNES) a German Aerospace Center (Německé letecko-kosmické středisko) se budou na misi podílet přístroji na palubě sondy, která by měla na Marsu přistát v září 2016 a zahájit zde dvouletý výzkumný program.

InSight je dvanáctou misí vybranou NASA v rámci programu Discovery, který byl vyhlášen v roce 1992. Jeho cílem je podporovat rychlé a cenově dostupné mise k výzkumu těles Sluneční soustavy. NASA požadovala zaslání návrhů na misi programu Discovery v červnu 2010. Projekt InSight je jedním ze tří navrhovaných projektů, které byly do užšího kola vybrány v květnu 2011. Další dva návrhy představovaly sondy k výzkumu komety Wirtanen (Comet Hopper) a Saturnova měsíce Titan (TiME).

Kosmická sonda InSight bude postavena na základě technologií použitých pro dřívější velmi úspěšnou sondu Phoenix, která byla vyslána k rudé planetě v roce 2007 a potvrdila, že v polárních oblastech existuje voda v podobě ledu nehluboko pod povrchem. Díky použití vyzkoušených systémů konstrukční tým dokázal, že mise může být velmi bezpečná a rozpočet nepřesáhne stanovenou hranici pro program Discovery. Finanční náklady na realizaci projektu (kromě nosné rakety a příslušného servisu) by neměly přesáhnout 425 miliónů dolarů (v cenách roku 2010).

Sonda InSight bude vybavena čtyřmi vědeckými přístroji. Jet Propulsion Laboratory (JPL) poskytne palubní geodetický přístroj k přesnému vymezení rotační osy planety a robotické rameno vybavené dvěma černobílými kamerami, které bude použito k umístění a monitorování vědeckých přístrojů na povrchu Marsu. Organizace CNES je vedoucím mezinárodního konsorcia, které bude mít za úkol vyvinout přístroj k měření seismických vln (vznikajících v důsledku tektonické aktivity či při dopadech meteoritů), které se šíří nitrem planety. Německé letecko-kosmické středisko vyvíjí podpovrchovou teplotní sondu k měření tepelného toku z nitra planety, která bude pomocí vrtné soupravy umístěna do hloubky asi 5 m pod povrchem.

"Sonda InSight bude schopna studovat vnitřní strukturu planety Mars mnohem detailněji, než to zatím dovedeme z oběžné dráhy nebo po přistání na povrchu," říká John Grunsfeld (Science Mission Directorate, NASA).

Počítačovou animaci ukazující vyložení jednotlivých vědeckých přístrojů na povrch Marsu pomocí robotického ramene můžete shlédnout na youtube.

Ještě předtím, než se sonda InSight vydá k Marsu, zamíří k rudé planetě v roce 2013 americká kosmická sonda MAVEN, jejímž úkolem bude výzkum horních vrstev atmosféry z oběžné dráhy.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí