Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před 42 lety se do vesmíru podívala první Američanka

Před 42 lety se do vesmíru podívala první Američanka

Sally Ride komunikuje s pozemním střediskem při svém prvním letu do vesmíru.
Autor: Neznámý autor - U.S. National Archives and Records Administration

Nedávno jsme mohli oslavit další zajímavé, a hlavně důležité výročí z oblasti pilotované kosmonautiky. Dne 18. června to bylo přesně 42 let od historické mise raketoplánu Challanger, na jehož palubě vzlétla ke hvězdám Sally Ride, žena, která se stala první Američankou v kosmu. Byl to tehdy první let raketoplánu s pětičelennou posádkou. První ženou, která se dostala na oběžnou dráhu, byla 16. 6. 1963 Valentina Těreškovová na palubě Vostoku 6. Nebyla to však příliš úspěšná mise.

Sally Ride se narodila 26. května 1951 v Los Angeles v Kalifornii. Vystudovala Stanfordovu univerzitu, kde získala několik titulů nejen v oblasti fyziky, ale získala i třeba bakalářský titul z literatury. Do americké kosmické agentury NASA vstoupila v roce 1978 a byla zařazena jako specialista mise do osmé výcvikové skupiny astronautů NASA. Tato skupina vybraných astronautů byla prvním výběrem, kam byly zařazeny i ženy a příslušnice menšin, jako například židovského náboženství nebo Afroameričanka. Po dokončení svého výcviku v roce 1979 Sally pracovala v řídícím středisku ve funkci CapCom a pomáhala s vývojem robotického ramene pro americké raketoplány.

Samotná mise STS-7, při níž se Sally Ride podívala do vesmíru odstartovala 18. června 1983 ve 13:33 SELČ z floridské rampy LC-39A, která byla primární startovní rampou pro americké raketoplány. Pro tento let byl použit stroj nazvaný Challanger, jak už bylo na začátku zmíněno. Post velitele zastával Robert Crippen, pro něhož šlo o jeho druhou návštěvu vesmíru (celkem letěl čtyřikrát, přičemž jeho první mise byla zároveň prvním letem raketoplánu vůbec). Pro zbytek posádky: Frederick Hauck, John Fabian, Norman Thagard a Sally Ride to byla jejich kosmická premiéra.

Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck. Autor: Wikimedia Commons
Posádka raketoplánu Challenger při misi STS-7. Zleva: Sally Rideová, John Fabian, velitel Robert Crippen, Norman Thagard a pilot Frederick Hauck.
Autor: Wikimedia Commons

Hlavní náplní mise bylo vynesení dvou komunikačních družic. Anik C2 pocházel z Kanady a družice Palapa B1 z Indonésie. Byl také otestován první exemplář SPAS (Shuttle pallet satellite) s číslem 1. Postavila ho západoněmecká společnost Messerschmitt-Bölkow-Blohm (MBB). Tyto družice jsou unikátní tím, že se nacházely v nákladovém prostoru raketoplánu na místě, odkud mohly být pomocí ramena manipulátoru Canadarm vypuštěny volně do vesmíru a poté zase zachyceny a odvezeny zpět na Zemi. Tento konkrétní exemplář nesl deset vědeckých experimentů pro průzkum kovových slitin v kosmu, heat pipe, dálkového průzkumu Země a spektrometr pro průzkum plynů v nákladovém prostoru raketoplánu.

Va palubě byly také experimenty nabízené komukoliv od NASA v podobě kanystrů Getaway Special (GAS) a jeden experiment OSTA-2 ve spolupráci USA a Západního Němeecka.

A úplně nejzajímavějším experimentem byla asi Ku anténa schopná poprvé přenášet data z raketoplánu přes tahdy nový satelit TDRS přímo na Zemi. 

Vypuštění družice Palapa B1 z nákladového prostoru raketoplánu Challanger. Autor: NASA
Vypuštění družice Palapa B1 z nákladového prostoru raketoplánu Challanger.
Autor: NASA

Naši planetu oběhl raketoplán při tomto letu 97× a celková délka mise byla šest dní a dvě hodiny. Kromě toho, že se do kosmického prostoru podívala první žena, tak došlo k pokoření i dalšího rekordu – tato posádka čítala pět členů a byla to největší posádka, která tehdy letěla v jedné kosmické lodi na oběžnou dráhu.

Vtipným a zajímavým faktem také je, že se na palubě Challangeru do kosmu podívaly želatinové fazole od firmy Jelly Belly, oblíbené tehdejším prezidentem Ronaldem Reganem. Staly se tak prvními želé fazolemi, co se do vesmíru podívaly.

Raketoplán Challanger vyfocený družicí SPAS-1, která jím byla později znovu zachycena. Autor: NASA
Raketoplán Challanger vyfocený družicí SPAS-1, která jím byla později znovu zachycena.
Autor: NASA

Sally Ride se po této misi stala nejen národní, ale i celosvětovou hrdinkou, a hlavně inspirací pro další generace žen a dívek angažovaných v kosmonautice.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sally Ride - Wikipedia
[2] STS-7 - WIkipedia
[3] Shuttle pallet satellite - Wikipedia



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: NASA, Sally Ride, Space shuttle, STS-7


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »