Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Před 50 lety odstartovala sonda Viking 1

Před 50 lety odstartovala sonda Viking 1

Start rakety Titan-3E se sondou Viking 1 dne 20. srpna 1975
Autor: NASA

V mém minulém článku jsme si připomněli výročí padesáti let od spojení kosmických lodí Apollo a Sojuz. Pár týdnů uplynulo a už tu máme další výročí! Dnes je to přesně půlstoletí od startu americké sondy Viking 1, jednoho z dvojčat, která změnila náš pohled na planetu Mars. Viking 1 a 2 nebyly pouze slavné přistávací moduly, které jako první úspěšně pracovaly na povrchu této planety, ale součástí byly i družice Marsu, které ho detailně mapovaly z oběžné dráhy.

Viking 1 byla první ze dvou misí marsovského programu Viking. Obě sondy vypuštěné v rámci tohoto programu byly identické, složené ze dvou hlavních částí – orbiteru a landeru. Při startu tvořily dohromady jeden celek, k jejich rozdělení došlo až na oběžné dráze okolo planety Mars. Hlavním cílem první zmíněné části sondy bylo fotografování povrchu rudé planety a provádění komunikace s landerem po jeho přistání. Přistávací modul naproti tomu studoval Mars přímo z jeho povrchu. Dohromady měl Viking startovní hmotnost přes tři tuny.

Carl Sagan jako jeden z hlavních otců mise Viking u modelu přistávací části Autor: NASA/JPL
Carl Sagan jako jeden z hlavních otců mise Viking u modelu přistávací části
Autor: NASA/JPL

Úspěšný start nosiče Titan IIIE s první sondou Viking na palubě se uskutečnil 20. srpna 1975 ve 21:22 UTC z floridské rampy LC-41 na Mysu Canaveral. Pokud je vám jméno tohoto startovního komplexu povědomé, není to náhoda, neboť pod názvem SLC-41 jej má v dlouhodobém pronájmu komerční společnost United Launch Alliance a dnes z ní létají rakety Atlas V či jejich budoucí nástupce Vulcan. Obecně jde o velmi významnou rampu, protože z ní kromě této sondy startovaly třeba také legendární sondy Voyager a další vědecké mise.

V červenci roku 1976 se cesty obou částí Vikingu 1 rozdělily a lander započal přípravu na své přistání. Vědecké experimenty na palubě přistávacího modulu probíhaly už při vstupu do atmosféry, kdy byl využit například hmotnostní spektrometr. Ve výšce šest kilometrů nad povrchem modul otevřel své padáky o průměru šestnáct metrů. Za pár sekund byl odhozen tepelný štít, který už nadále nebyl potřeba. Pomocí malých raketových motorků lander zbrzdil na přistávací rychlost a 20. července 1976 v 11:53 UTC přistál v oblasti Chryse Planitia na povrchu Marsu. O necelou půl minutu po přistání započalo odesílání první pořízené fotografie zpět na Zemi.

Balvan zvaný Big Joe v Chryse Planitia zaznamenala jedna z kamer Vikingu 1 v ranních hodinách krátce po přistání v roce 1976 Autor: NASA/JPL
Balvan zvaný Big Joe v Chryse Planitia zaznamenala jedna z kamer Vikingu 1 v ranních hodinách krátce po přistání v roce 1976
Autor: NASA/JPL

Asi o měsíc později byly pomocí mechanické paže odebrány vzorky horniny, které byly analyzovány pomocí přístrojů landeru. Unitř sondy bylo provedeno několik biologických experimentů, a i když jeden skončil spíše pozitivní detekcí, celkově se domníváme, že život na Marsu jím detekován nebyl. Popřípadě ani nemohl být, pokud by ve vzorcích byly přítomny jedovaté perchloráty, ovšem to už je zatím jen spekulace.

Přistávací modul Vikingu 1 úspěšně pracoval na povrchu až do začátku listopadu roku 1982, kdy s ním byl ztracen kontakt při zadání špatného příkazu. Další pokusy o navázání kontaktu nebyly úspěšné. Lander byl v roce 2006 z oběžné dráhy vyfotografován sondou Mars Reconnaissance Orbiter.

Celkově vzato byla mise sondy Viking 1 více než úspěšná. Podařilo se provést první přistání na povrchu Marsu, ale i provést mnoho důležitých vědeckých experimentů. Orbiter mimo jiné dokonce uskutečnil blízký průlet okolo měsíce Phobos.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Viking 1 - Wikipedia
[2] Viking 1 - Wikipedie
[3] Viking program - Wikipedia



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Viking 1, Projekt Viking


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »