Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistane NASA na Jupiterově měsíci Europa?

Přistane NASA na Jupiterově měsíci Europa?

Návrh přistávacího modulu Europa Lander
Autor: NASA/JPL-Caltech

Oznámení o možném vědeckém významu přistávacího modulu (landeru) na povrchu Jupiterova ledového měsíce Europa bylo doručeno NASA a agentura nyní zapojila širokou vědeckou komunitu k zahájení diskuse o těchto návrzích. V úvodu tohoto článku je zveřejněno umělecké ztvárnění koncepčního návrhu potenciální budoucí mise k přistání automatické sondy na povrchu Europy. Přistávací modul je znázorněn s delším ramenem určeným k odběru vzorků, které předtím vyhloubilo malou prohlubeň v blízkosti modulu.

Kruhová „mísa“ v horní části landeru je určená k dvojímu účelu: je to vysokozisková anténa a stožár se stereo zobrazovací kamerou instalovanou na zadní straně antény. Tři vertikální útvary rozmístěné kolem středu vrchní stěny landeru jsou připevňovací místa pro lana, která spustí přistávací modul s létajícího jeřábu na povrch měsíce, který je uvažován jako přistávací systém pro tuto misi (obdoba přistání roveru Curiosity na Marsu).

Počátkem roku 2016, jako odpověď kongresové direktivě, začala NASA’s Planetary Science Division přípravnou fázi A výzkumu k vyhodnocení vědeckého významu a konstrukčního návrhu budoucí mise k přistání na Jupiterově měsíci Europa. NASA obvykle provádí takovéto studie dlouho před zahájením jakýchkoliv misí k získání znalostí o proveditelnosti a vědeckých hodnotách potenciální mise. V červnu 2016 NASA svolala 21členný tým vědců pro zahájení SDT (Science Definition Team). Poté tento vědecký tým zvážil vymezení realizovatelnosti a vhodných souborů vědeckých úkolů a měření pro koncept celé mise, které byly předloženy ve zprávě pro NASA ze 7. 2. 2017.

Návrh přistávacího modulu Europa Lander Autor: NASA/JPL-Caltech
Návrh přistávacího modulu Europa Lander
Autor: NASA/JPL-Caltech
Zpráva uvádí tři vědecké cíle připravované mise. Hlavním cílem je hledání důkazů případného života na Europě. Další cíle mají za úkol vyhodnotit obyvatelnost měsíce Europa přímou analýzou materiálu odebraného z povrchu a charakterizovat vlastnosti povrchu a podpovrchových vrstev za účelem podpory budoucího automatického výzkumu Europy a jejího podpovrchového oceánu. Zpráva rovněž popisuje některé z hypotetických přístrojů, o kterých se předpokládá, že uskuteční měření ke splnění těchto úkolů.

Vědci souhlasí s názorem, že existují docela silné důkazy o tom, že Europa, která je nepatrně menší než velikost souputníka naší Země, má pod ledovou kůrou globální slaný oceán. Tento oceán obsahuje přinejmenším dvojnásobné množství vody, v porovnání se zásobami vody v oceánech na Zemi. Zatímco nedávné objevy ukazují, že hodně těles ve Sluneční soustavě buď má podpovrchové oceány nyní, nebo je měla v minulosti. Europa je jedním z míst, kde přítomný oceán může být v kontaktu s kamenným mořským dnem (druhým je Saturnův měsíc Enceladus). Tyto vzácné podmínky dělají z Europy jeden z cílů s nejvyšší prioritou při pátrání po životě mimo planetu Zemi.

V rámci SDT bylo dáno za úkol vyvinout strategii detekce života pro první realizovanou misi NASA od éry sond Viking na Marsu před více než čtyřmi desetiletími. Zpráva přijala doporučení, pokud se týká počtu a typu vědeckých přístrojů, které budou nutné k potvrzení, že jsou přítomny znaky života ve vzorcích odebraných z povrchu ledového měsíce.

Vědecký tým se také důkladně věnoval společně s techniky konstrukci systémů způsobilých k přistání na povrchu, o kterém je toho známo jen velmi málo. Za předpokladu, že Europa nemá žádnou atmosféru, tým vyvinul koncept, který by mohl doručit vědecké vybavení na ledový povrch bez možnosti využití technologií, jakými jsou tepelný štít či padáky.

Koncept mise Europa Orbiter Autor: NASA/JPL-Caltech
Koncept mise Europa Orbiter
Autor: NASA/JPL-Caltech
Koncept přistávacího modulu je oddělený od projektu orbiteru vybaveného panely slunečních baterií, který je nyní připravován ke startu počátkem příští dekády. Sonda přilétne k planetě Jupiter po několik roků trvající cestě a kolem obří plynné planety bude kroužit po dráze, která ji každé dva týdny přivede na sérii 45 těsných průletů kolem měsíce Europa. Mise zaměřená na několikanásobné průlety kolem Europy bude zkoumat obyvatelnost měsíce prostřednictvím mapování jeho složení, stanovením charakteristik oceánu a ledové kůry a zvýšením našich vědomostí o geologii tohoto zajímavého ledového měsíce. Mise si rovněž klade za cíl položení základů pro budoucí landery provedením detailního průzkumu pomocí výkonných kamer.

Rovněž Evropská kosmická agentura ESA pracuje na projektu sondy JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), jejíž start je naplánován na rok 2022 s příletem k Jupiteru v roce 2030.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.nasa.gov
[2] spaceflightinsider.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: NASA, Měsíc Europa, Europa lander


43. vesmírný týden 2021

43. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 10. do 31. 10. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad jihozápadem Venuše a nad jižním obzorem jsou planety Jupiter a Saturn. Jasná planeta Merkur je na ranní obloze. Aktivita Slunce je nízká, ale na povrchu jsou pěkné skvrny. V neděli 31. října končí letní čas – ve tři hodiny ráno se posouvá čas zpět o hodinu na 2 hodiny SEČ. V neděli 31. října má z Floridy odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon (mise Crew-3 k ISS). Ariane 5 byla po úpravách aerodynamického krytu i podruhé úspěšná a může tedy v prosinci vynést dalekohled JWST. Před 40 lety odstartovala k Venuši úspěšná sonda Veněra 13.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mesiac a ISS

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2021 obdržel snímek „Mesiac a ISS", jehož autorem je Lukáš Astaloš   Měsíc září roku 2021 je za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A aby těch měsíců nebylo málo, tak tématem vítězné fotografie je také

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc nad Venuší

Další informace »