Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

První kosmická družice Sputnik 1 bude mít stříbrnou minci

Pamětní mince Sputnik 1
Autor: Česká mincovna

Pražskou prodejnu jablonecké České mincovny dnes navštívili zástupci ruské Federální kosmické agentury Roskosmos, která 4. října 1957 vypuštěním první umělé družice Sputnik 1 započala vesmírný program a odstartovala významnou kosmickou éru lidstva. K této příležitosti Česká mincovna vydává stříbrnou jednouncovou minci, která se stává již čtvrtou v pořadí ve sběratelské minisérii z cyklu Století létání.

Tisková zpráva České mincovny z 19. září 2017

Roskosmos provozuje nosiče a kosmické lodě Sojuz, které jsou nyní dopravním prostředkem na jediné trvale obydlené Mezinárodní vesmírné stanici. „Při příležitosti 60 let od vypuštění první vesmírné družice Sputnik 1 vydáme stříbrnou minci připomínající tuto triumfální výpravu, která do cyklu zlomových postav a událostí z počátků létání nepochybně patří,“ uvedl Lukáš Jokl, marketingový manažer jablonecké České mincovny a dodává, že je pro Mincovnu velkou ctí představit návrhy mince po boku slavného kosmonauta Sergeje Konstantinoviče Krikaljova. Ten je v těchto dnech na návštěvě Česka. Krikaljov je výkonným ředitelem pilotovaných vesmírných letů korporace Roskosmos.

Všechny mince z tohoto cyklu jsou ve stříbrném provedení PROOF s hladkou hranou a průměrem 37 mm. „Mince s motivem Sputniku 1 bude v prodeji od října v počtu 400 ks za 1 450 Kč,“ dodal Jokl. Autorem celé minisérie je jablonecký medailér Asamat Baltaev, který do detailu propracoval podobu družice vznášející se ve vesmíru. Celou sérii lze ukládat do plechové krabičky stříbrné barvy s tématikou ilustrací dvouplošníku kroužícího okolo zeměkoule.

Družice byla zkonstruována Sergejem Koroljovem v rámci neoficiálního soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy o vědecko-technickou převahu v oblasti dobývání a výzkumu kosmického prostoru během studené války. Leštěná kovová koule o průměru 58 cm a hmotnosti 83,6 kg se dvěma vysílacími moduly byla vypuštěna Sovětským svazem v Kazašské SSR 4. října 1957. Její sledování poskytovalo vědcům cenné informace například o ionosféře a hustotě horní atmosféry. Družice cestovala vesmírem rychlostí přibližně 29 000 km/h, přičemž oběžnou dráhu kolem Země absolvovala za 96,2 minut. Po třech měsících a 1 440 obletech vstoupila do zemské atmosféry, kde shořela.



Převzato: Česká mincovna



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Mince, Sputnik


44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

SkyWatcher N 150/1200, 2x Barlow (original), Astrokamera ZWO ASI 120MC-S, hodinový stroj, EQ3-2. Postprocessing: FireCapture, Autostakkert, Registax and Photoshop.

Další informace »