Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Historický okamžik startu Gagarina
Autor: Roskosmos

Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.

Proč datum 12. dubna? Důvod je jednoduchý, dne 12. dubna roku 1961 se do vesmíru podíval vůbec první člověk – Jurij Gagarin. Jeho oblet okolo Země se stal začátkem „éry kosmického věku“ a po něm nabral vesmírný závod mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem plné obrátky. Díky rapidnímu vývoji technologií v obou soupeřících mocnostech se Američanům nakonec podařilo dostat člověka až na Měsíc, který je doteď jediným kosmickým tělesem (mimo Zemi) na němž kdy stanula lidská noha.

Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje
Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje

O přesně 20 let později, konkrétně 12. dubna 1981 se do kosmu podíval první raketoplán. Byl jím americký raketoplán Columbia při misi STS-1. Tento let dokázal, že myšlenka znovupoužitelného „vesmírného letadla“ není nemožná. Proběhlo ještě nespočet dalších misí raketoplánů a převážně jim vděčíme za téměř celé vybudování Mezinárodní kosmické stanice i vynesení některých družic a kosmických sond. 

Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku. Autor: SpaceX
Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku.
Autor: SpaceX

Dnes se pomalu ale jistě vracíme ke konceptu znovupoužitelných kosmických lodí a raketových stupňů. Společnost SpaceX je moc pěkným příkladem – od raket Falcon, přes kabiny Dragon až ke kompletně znovupoužitelné Super Heavy Starship.

Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace. Autor: SpaceX
Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace.
Autor: SpaceX

Mezinárodní den kosmonautiky se slaví od roku 2011 jako připomínkový den OSN (Organizace spojených národů) a jeho účelem je, abychom si my jako stále lidstvo připomínali náš až neuvěřitelný technický pokrok. Jinými slovy: jak jsme od prvního člověka ve vesmíru doletěli na Měsíc a brzy doletíme ještě dál.

A jako bonus tu pro vás máme ještě odkaz na přednášky v rámci cyklu Pátečníci, které v rámci tzv. Noci Jurjie Gagarina probíhaly na Fyzikálním ústavu AV ČR.

Martin Ferus: Lasery jako nástroj astrochemika

David Píša: Evropská sonda Solar Orbiter rozkrývá sluneční tajemství

R. Kellnerová: Co kdyby dnes do Země narazil asteroid, který vyhubil dinosaury

Ivana Ebrová, Jan Ebr: Největší srážky ve vesmíru

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org: International Day of Human Space Flight



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Starship, Space shuttle, Jurij Gagarin, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »