Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Historický okamžik startu Gagarina
Autor: Roskosmos

Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.

Proč datum 12. dubna? Důvod je jednoduchý, dne 12. dubna roku 1961 se do vesmíru podíval vůbec první člověk – Jurij Gagarin. Jeho oblet okolo Země se stal začátkem „éry kosmického věku“ a po něm nabral vesmírný závod mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem plné obrátky. Díky rapidnímu vývoji technologií v obou soupeřících mocnostech se Američanům nakonec podařilo dostat člověka až na Měsíc, který je doteď jediným kosmickým tělesem (mimo Zemi) na němž kdy stanula lidská noha.

Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje
Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje

O přesně 20 let později, konkrétně 12. dubna 1981 se do kosmu podíval první raketoplán. Byl jím americký raketoplán Columbia při misi STS-1. Tento let dokázal, že myšlenka znovupoužitelného „vesmírného letadla“ není nemožná. Proběhlo ještě nespočet dalších misí raketoplánů a převážně jim vděčíme za téměř celé vybudování Mezinárodní kosmické stanice i vynesení některých družic a kosmických sond. 

Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku. Autor: SpaceX
Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku.
Autor: SpaceX

Dnes se pomalu ale jistě vracíme ke konceptu znovupoužitelných kosmických lodí a raketových stupňů. Společnost SpaceX je moc pěkným příkladem – od raket Falcon, přes kabiny Dragon až ke kompletně znovupoužitelné Super Heavy Starship.

Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace. Autor: SpaceX
Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace.
Autor: SpaceX

Mezinárodní den kosmonautiky se slaví od roku 2011 jako připomínkový den OSN (Organizace spojených národů) a jeho účelem je, abychom si my jako stále lidstvo připomínali náš až neuvěřitelný technický pokrok. Jinými slovy: jak jsme od prvního člověka ve vesmíru doletěli na Měsíc a brzy doletíme ještě dál.

A jako bonus tu pro vás máme ještě odkaz na přednášky v rámci cyklu Pátečníci, které v rámci tzv. Noci Jurjie Gagarina probíhaly na Fyzikálním ústavu AV ČR.

Martin Ferus: Lasery jako nástroj astrochemika

David Píša: Evropská sonda Solar Orbiter rozkrývá sluneční tajemství

R. Kellnerová: Co kdyby dnes do Země narazil asteroid, který vyhubil dinosaury

Ivana Ebrová, Jan Ebr: Největší srážky ve vesmíru

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org: International Day of Human Space Flight



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Starship, Space shuttle, Jurij Gagarin, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »