Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Šťastný mezinárodní den kosmonautiky!

Historický okamžik startu Gagarina
Autor: Roskosmos

Právě dnes, 12. dubna slavíme (často poněkud opomíjený) významný den: mezinárodní den kosmonautiky. Pojďme si říct jeho stručnou historii a důvod, proč připadá právě na toto datum.

Proč datum 12. dubna? Důvod je jednoduchý, dne 12. dubna roku 1961 se do vesmíru podíval vůbec první člověk – Jurij Gagarin. Jeho oblet okolo Země se stal začátkem „éry kosmického věku“ a po něm nabral vesmírný závod mezi Spojenými státy a tehdejším Sovětským svazem plné obrátky. Díky rapidnímu vývoji technologií v obou soupeřících mocnostech se Američanům nakonec podařilo dostat člověka až na Měsíc, který je doteď jediným kosmickým tělesem (mimo Zemi) na němž kdy stanula lidská noha.

Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje
Start raketoplánu Columbia 12. dubna 1981 na první misi tohoto stroje

O přesně 20 let později, konkrétně 12. dubna 1981 se do kosmu podíval první raketoplán. Byl jím americký raketoplán Columbia při misi STS-1. Tento let dokázal, že myšlenka znovupoužitelného „vesmírného letadla“ není nemožná. Proběhlo ještě nespočet dalších misí raketoplánů a převážně jim vděčíme za téměř celé vybudování Mezinárodní kosmické stanice i vynesení některých družic a kosmických sond. 

Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku. Autor: SpaceX
Oba boostery rakety Falcon Heavy přistávající na betonových plošinách na Floridském Kennedyho kosmickém středisku.
Autor: SpaceX

Dnes se pomalu ale jistě vracíme ke konceptu znovupoužitelných kosmických lodí a raketových stupňů. Společnost SpaceX je moc pěkným příkladem – od raket Falcon, přes kabiny Dragon až ke kompletně znovupoužitelné Super Heavy Starship.

Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace. Autor: SpaceX
Kosmická loď Starship vstupující do atmosféry Marsu, vizualizace.
Autor: SpaceX

Mezinárodní den kosmonautiky se slaví od roku 2011 jako připomínkový den OSN (Organizace spojených národů) a jeho účelem je, abychom si my jako stále lidstvo připomínali náš až neuvěřitelný technický pokrok. Jinými slovy: jak jsme od prvního člověka ve vesmíru doletěli na Měsíc a brzy doletíme ještě dál.

A jako bonus tu pro vás máme ještě odkaz na přednášky v rámci cyklu Pátečníci, které v rámci tzv. Noci Jurjie Gagarina probíhaly na Fyzikálním ústavu AV ČR.

Martin Ferus: Lasery jako nástroj astrochemika

David Píša: Evropská sonda Solar Orbiter rozkrývá sluneční tajemství

R. Kellnerová: Co kdyby dnes do Země narazil asteroid, který vyhubil dinosaury

Ivana Ebrová, Jan Ebr: Největší srážky ve vesmíru

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia.org: International Day of Human Space Flight



O autorovi

Zdeněk Jánský

Zdeněk Jánský

Narodil se roku 2011 v Hradci Králové a studuje na osmiletém gymnáziu Dr. Emila Holuba v Holicích. Zajímá ho převážně kosmonautika ale i astronomie, IT a fotografie – fotografuje především detailní makrofotografie hmyzu, krajinářskou astrofotografii a v poslední době ho fascinuje filmová fotografie. Dosahuje úspěchů v mnoha fotografických soutěžích. Je držitelem 3. místa v krajském kole Astronomické Olympiády kategorie GH 2024 v Pardubickém kraji. V roce 2025 se umístil na 5. místě v celostátním finále Astronomické olympiády rovněž kategorie GH. Na vesmíru obecně ho fascinuje jeho nikdy nekončící tajemství, která lidstvo nikdy všechna nepozná. Na kosmonautice ho fascinují neuvěřitelné technologie, které stále posouvají lidstvo dál. Je také redaktorem webu Kosmonautix.cz. Kromě tvorby článků se podílí i na obsahu pro Instagramový účet ČAS, spravuje oficiální profil webu Kosmonautix na sociální síti Threads a je členem administrátorského týmu Discord serveru AstroConnect a členem Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

Štítky: Starship, Space shuttle, Jurij Gagarin, Budoucnost kosmonautiky, Kosmonautika


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »