Trpasličí planeta Ceres dostane návštěvu
Kosmická sonda Dawn začala svoji 5 miliónů km dlouhou cestu k výzkumu dvou největších těles v hlavním pásu asteroidů startem v září 2007. V červenci 2011 byla navedena na oběžnou dráhu kolem prvního cíle - planetky Vesta - a počátkem roku 2015 zahájí výzkum trpasličí planety Ceres. Cíl výzkumu sondy Dawn představují dvě ikony hlavního pásu asteroidů, které byly svědkem velké části historie vzniku a vývoje Sluneční soustavy.
Pro uskutečnění odletu od planetky Vesta se bude kosmická sonda velice pozvolna vzdalovat po spirále, podobným způsobem jako přilétla. A to za použití velmi efektivního pohonného systému - iontového motoru. Pohonný systém sondy Dawn využívá elektricky ionizovaný xenon k zajištění potřebného tahu. Tato pohonná jednotka vytváří sice mnohem menší tah než klasické raketové motory, zato však může nepřetržitě pracovat po velmi dlouhou dobu několika měsíců.
"Motory jsou zažehnuty a sonda se bude pomalu vzdalovat od planetky Vesta na vrcholu modrozeleného proudu iontů xenonu," říká Marc Rayman, hlavní konstruktér a letový ředitel (NASA's Jet Propulsion Laboratory, Pasadena, Kalifornie). "Jsme si vědomi toho, že sonda Dawn uskutečnila fantasticky produktivní a napínavý výzkum planetky Vesta, avšak nyní se naše pohledy upírají k trpasličí planetě Ceres."
Bez pomoci sondy Dawn by vědci věděli jen velmi málo o těchto dvou impaktech na jižní polokouli. Větší a mladší z impaktních kráterů pojmenovaný Rheasilvia Basin má průměr 505 km, jeho dno leží 13 km pod úrovní okolního terénu a jeho valy sahají místy do výšky až 12 km. Centrální vyvýšenina uprostřed kráteru má průměr 200 km a zvedá se do výšky 22 km. Druhý kráter - Veneneia Basin - má průměr zhruba 400 km.
"Letěli jsme k planetce Vesta s cílem zaplnit prázdná místa v našich znalostech o rané historii Sluneční soustavy," říká Christopher Russell, vedoucí vědecký pracovník se sídlem na University of California Los Angeles (UCLA). "Sonda Dawn zaplnila tuto stránku vrchovatě a dále odhalila, že Vesta je mimořádné těleso, které přežilo z doby prvních dnů existence Sluneční soustavy. Nyní můžeme s určitostí říci, že se Vesta podobá mnohem více malé planetě než typické planetce."
Zdroj: www.nasa.gov a dawn.jpl.nasa
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
