Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Astronomický snímek dne NASA v Praze

Astronomický snímek dne NASA v Praze

Editoři Astronomického snímku dne na přizpůsobeném obrazu holandského malíře Johanesa Vermeera.
Autor: APOD s omluvou Astronomovi a Geografovi Johanesa Vermeera

Dva američtí astronomové, Robert Nemiroff a Jerry Bonnell, se už před 22 lety rozhodli využít možností tehdy nového média World Wide Web a každý den zveřejnit na webu NASA jeden snímek s komentářem. Anglicky Astronomy Picture of the Day (APOD), Astronomický snímek dne. Poprvé se tak stalo 16. června 1995 a od 20. června 1995 tak činí každý den. Jeden z editorů, profesor fyziky na Michigenské technologické univerzitě Robert Nemiroff, PhD. v posledním červnovém týdnu letošního roku navštíví Prahu a v pátek 30. června 2017 bude mít odpoledne v 16 hodin přednášku pro veřejnost. 

Proč má NASA snímek dne?

NASA scramjet X-43A dosáhl rychlosti vyšší než mach 7 Autor: APOD, NASA, DFRC, vývojový tým X-43A
NASA scramjet X-43A dosáhl rychlosti vyšší než mach 7
Autor: APOD, NASA, DFRC, vývojový tým X-43A
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vznikl v roce 1958 a od počátku své činnosti informoval širokou veřejnost o svých aktivitách. Počátkem 80. let vzniklo pravidelné vysílání televizního kanálu NASA, které je v dnešní době dostupné všem prostřednitvím internetu. Internet samotný začal být v devadesátých letech dvacátého století využíván širokou veřejností a tak není divu, že NASA začala provozovat své veřejné webové stránky. Archívy NASA i dalších výzkumných organizací jsou plné dat, interpretace těchto dat je ovšem většinou doménou úzké skupiny vědců. Pokud se jedná o data obrazová, tak takové obrázky kromě své vědecké hodnoty mohou být krásné, informativní i inspirující pro širokou veřejnost. 

Počátky a překlady Astronomického snímku dne NASA

Astronomové Robert Nemiroff a Jerry Bonnell se v roce 1995 pustili do projektu Astronomický snímek dne a z bohatých obrazových archívů NASA a dalších organizací i jednotlivců každý den zveřejňují jeden obrázek, někdy pohyblivý, s krátkým popisem. V době zahájení projektu uplynulo teprve něco přes pět let od spuštění prvního serveru World Wide Web se značkovacím jazykem HTML a přenosový protokol HTTP nebyl o mnoho starší.

Hubblovo ultrahluboké pole obsahuje nejslabší galaxie až 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem. Vzznikaly 100 miliónů let po Velkém třesku. Autor: APOD, NASA, ESA
Hubblovo ultrahluboké pole obsahuje nejslabší galaxie až 10 miliardkrát slabší, než hvězdy viditelné pouhým okem. Vzznikaly 100 miliónů let po Velkém třesku.
Autor: APOD, NASA, ESA
První snímek byl publikován 16. června 1995 na serveru NASA na adrese  http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap950616.html. Po letech tak vznikl nejrozsáhlejší archív anotovaných astronomických snímků na světě. V prvních letech vzniklo několik serverů, které obsah APODu zrcadlily a umožňovaly rychlejší přístup z některých částí internetu s menší průchodností. Později začaly vznikat jazykové mutace, ta česká je v provozu od 1. dubna 1999. V dubnu letošního roku byl APOD podle stránky about překládán do 23 jazyků: arabsky, německy, čínsky, chorvatsky, česky, francouzsky, bahasa indonézsky, persky, persky, hebrejsky, japonsky, korejsky, černohorsky, holandsky, polsky, rumunsky, rusky, srbsky, slovinsky, katalánsky, galícijsky, španělsky, čínsky, turecky a britskou angličtinou.

APOD je též dostupný na Facebooku (anglicky, španělsky, portugalsky a katalánsky), Google Plus, Twitteru, Instagramu, Redditu a Tumblr. Také si můžete stáhnout aplikace pro iPhone/iPod, Android a pro zařízení Windows.

České a slovenské úspěchy v APODu

Za historii Astronomického snímku dne NASA se se do prestižního výběru dostaly také snímky českých a slovenských autorů. Vůbec prvním takovým byl snímek maxima meteorického roje Leonidy, který byl zachycen observatoři Modra slovenským astronomem Jurajem Tothem. Snímek byl publikován 8. prosince 1998 pod názvem Leonidy ze Lva. První český snímek v APODu pochází z Evropské bolidové sítě a zachycuje pád bolidu 21. ledna 1999. Autorem je dr. Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akdemie věd a snímek pod názvem Stopa bolidu byl publikován 19. února 1999. Od té doby se úspěch podařil Janu Šafářovi, Pavlu a Romanu Cagašovi, Danielu Macháčkovi, prof. Miloslavu Druckmüllerovi, Pavlu Štarhovi nebo Petru Horálkovi. Na Slovensku uspěl Vojtech Rušin nebo Ondrej Králik. Více a kompletní přehled najdete na české stránce APODu.

O přednášce a Robertu Nemiroffovi

Profesor Robert Nemiroff Autor: Michigan Tech
Profesor Robert Nemiroff
Autor: Michigan Tech
Astrofyzik Robert Nemiroff pracoval v Goddardově středisku kosmických letů NASA, nyní je profesorem na Michiganské technologické univerzitě. Zabývá se mimo jiné gravitačním mikročočkováním a gama záblesky v kosmologických vzdálenostech. Vedl skupinu, která vyvinula a nasadila celooblohový online monitor CONCAM  s kamerami typu rybí oko, pozdější modely byly nasazeny na většině velkých observatoří. Publikoval ve všech významných astronomických a astrofyzikálních časopisech  jako první autor.

Svůj odborný zájem nyní soustřeďuje na vymezení limitů současného vesmíru pomocí vzdálených gama záblesků a na využití relativistického osvětlení front k orientaci mlhovin. V roce 1995 založil Astronomický snímek dne (APOD) a v roce 1999 spoluzaložil Astrofyzikální knihovnu zdrojových kódů (ASCL). Přednáší pro širokou veřejnost, pravidelně v New Yorku ale i v dalších amerických a světových městech.

Profesor Robert Nemiroff přednese veřejnou přednášku určenou pro širokou veřejnost. Přednáška se uskuteční v pátek 30. června 2017 v 16 hodin v Praze v budově České Akademie věd, Národní 3, místnost 206. Očekávaný konec 17:30.

Tato stránka bude podle potřeby aktualizována.

PO PŘEDNÁŠCE:

Po přednášce prof. Nemiroffa 30.6.2017. Zleva: Pavel Suchan, Petr Horálek, Robert Nemiroff, Josef Chlachula Autor: Josef Chlachula
Po přednášce prof. Nemiroffa 30.6.2017. Zleva: Pavel Suchan, Petr Horálek, Robert Nemiroff, Josef Chlachula
Autor: Josef Chlachula

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický snímek dne, originální americká verze
[2] Osobní stránka prof. Nemiroffa



O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.

Štítky: Apod


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkce Měsíce a Venuše nad pražskými mosty

Foceno z letenských sadů v Praze. Na snímku jsou společně s Měsícem a Venuší vidět i pražské mosty a historická část Prahy, jako Kostel Panny Marie před Týnem, Národní muzeum, historická budova Národního divadla, nebo Karlův most.

Další informace »