Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?

Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?

Jaký je film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková?
Autor: ČAS.

V úterý 16. února 2016 jsme díky vstřícnosti slovenské režisérky a dokumentaristky paní Lenky Moravčíkové-Chovanec a produkční společnosti Hitchhiker Cinema mohli shlédnout ve světové premiéře dokumentární film „Prvá: Ludmila Pajdušáková”. Na Slovensku bude uveden o něco později na filmovém festivalu Febiofest 2016. Dokument vznikl v rámci cyklu mapujícího osudy slovenských žen, které ve svých oborech dosáhly jistého prvenství. Projekce filmu proběhla jako součást semináře Odborné skupiny pro historii astronomie a díky spolupořadatelství Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se tak kromě členů a příznivců historie astronomie mísili v obecenstvu astronomové, historici, etnologové i samotní studenti. A filmový zážitek to byl velmi příjemný.

RNDr. Ludmila Pajdušáková své renomé získala krátce po 2. světové válce objevem hned několika komet a zcela jistě ji lze považovat za první astronomku moderní slovenské astronomie. Tím však vědecká aktivita Ludmily Pajdušákové prakticky skončila a plně převážila osobní ambice vést respektovaný vědecký ústav. Své touze podřídila všechny další kroky. Paní Lenka Moravčíková-Chovanec v mimořádně silném portrétu ženy až s nebývalou precizností vykreslila cestu dr. Pajdušákové od katedry zapadlé vesnické školy do křesla ředitelky vysokohorské hvězdárny na Skalnatém Plese. To v roce 1958 obsadila jen díky silné podpoře komunistické strany a setrvala v něm dlouhých 21 let až do své smrti v roce 1979.

Jan Vondrák, předseda ČAS, a Štěpán Kovář děkují paní Lence Moravčíkové-Chovanec za představení dokumenu. Autor: Rostislav Štork.
Jan Vondrák, předseda ČAS, a Štěpán Kovář děkují paní Lence Moravčíkové-Chovanec za představení dokumenu.
Autor: Rostislav Štork.
Předestřený příběh v nás všech rezonoval ještě dlouho po závěrečných titulcích. Na jedné straně jsme viděli úspěšnou objevitelku komet, křehkou a svým způsobem i hezkou ženu. Na straně druhé pak slovy její vlastní neteře „diktátorský typ ženy, které se někdy až bála” a jak doplnil Vladimír Bahýl: „Kdo se ji postavil, toho prostě zválcovala.” Velmi dojemné a lidsky blízké bylo vzpomínání dvou starších obyvatel ze zapadlé chatrče - ty Ludmila Pajdušáková učila na počátku své pedagogické dráhy, tehdy ještě bez podpory komunistické strany.

Jiří Grygar vzpomíná na Ľudmilu Pajdušákovou. Autor: Rostislav Štork
Jiří Grygar vzpomíná na Ľudmilu Pajdušákovou.
Autor: Rostislav Štork
Příběh Ludmily Pajdušákové v dokumentu pomohli rozkrýt zejména astrofyzik Jiří Grygar, Ludmilou Pajdušákovou vyhození astronomové Vladimír Bahýl a Jiří Lexa, který po ztrátě vědeckého místa na Skalnatém Plese pracoval jako manuální pracovník v překladišti. V dokumentu vzpomínali i někteří její bývalí kolegové. Rešeršní práce se ujal mladý historik Martin Macháček. Celý filmařský tým předvedl vynikající souhru a působení dr. Ludmily Pajdušákové v moderní slovenské astronomii objektivně, věcně a velmi citlivě popsal. Znamenité animace pak celému dílu dodaly neotřelý estetický rozměr.

Filmový dokument Lenky Moravčíkové-Chovanec zaplnil další z bílých míst naší nedávné historie. Ukázal, že je velmi potřebné se tématům vědy v zajetí komunistické ideologie věnovat a se ctí se této výzvě postavil. Vznikl mimořádný film evropského formátu, který znamenitě obohatil jak obor historie vědy tak i československou dokumentární tvorbu.

Video: Upoutávka k filmu „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
(autor: Lenka Moravčíková-Chovanec)

Více o dokumentárním filmu: http://www.kinema.sk

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Nenechte si ujít: Nový dokumentární film „Prvá: Ľudmila Pajdušáková”
[2] Ľudmila Pajdušáková v Síni slávy ČAS



O autorovi

Štěpán Kovář

Štěpán Kovář

Ing. Štěpán Kovář, PhD. se věnuje především historii astronomie 20. století. Jeho dlouholetým tématem je architektura a vývoj astronomických observatoří. V letech 2001-2004 se podílel na vedení České astronomické společnosti. Je autorem několika monografií a dokumentárních fotografických výstav. V letech 2003 - 2008 pracoval v Evropské laboratoři pro nukleární výzkum (CERN) v Ženevě jako software engineer.

Štítky: Ludmila Pajdušáková, Film PRVÁ: Ľudmila Pajdušáková


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »