Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Pardubická hvězdárna: Nenechte si ujít výstavu a knihu Petra Horálka

Výstava Sedm perel astronomie na pardubické hvězdárně.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.

Na Noc vědců připravuje pardubická hvězdárna bohatý program plný novinek. Tou nejlákavější by se mohla stát zbrusu nová výstava cestovatele, fotografa a popularizátora astronomie Petra Horálka. Výstava s názvem "Sedm perel astronomie" přiblíží návštěvníkům prostřednictvím autorových fotografií sedm nejkrásnějších či nejvzácnějších astronomických úkazů, o které by žádný smrtelník neměl přijít, a na několika panelech nám připomene i problematiku světelného znečištění.

Výstavu jsme s Petrem Horálkem vytvořili nejen k příležitosti Evropské noci vědců 30. září 2016, ale také nové knihy "Dobytí jižního hvězdnatého ráje", která je velmi hluboce spjata s pardubickou hvězdárnou, a na český a slovenský trh jde již 19. září. Jak v knize, tak na výstavě Petr popisuje jedny z nejkrásnějších úkazů na noční obloze, za kterými se rozhodně vyplatí cestovat. Výstava samotná je koncipovaná tak, abyste měli možnost nahlédnout do zákulisí každého ze sedmi pozoruhodných úkazů, vychutnat si je v plné fotografické kráse, ale také zjistit, zda a kdy se některých z nich na nebi opravdu dočkáte. Takže se máte na co těšit!

Petr Komárek, vedoucí pardubické hvězdárny

Pozvánka k sedmi nejpozoruhodnějším úkazům na obloze

Výstava - jak už sám název napovídá - je věnována nejkrásnějším nebo nejvzácnějším nebeským úkazům, o jaké by smrtelník neměl přijít. Na nápad "sedmi perel astronomie" přivedl Petra Horálka známý královéhradecký astronom a pozorovatel noční oblohy Martin Lehký. Právě jeho fascinace mimořádnými astronomickými úkazy přivedla Petra Horálka na myšlenku vytvořit stejnojmennou přednášku, se kterou cestuje po hvězdárnách v Česku a na Slovensku.

Sedm perel astronomie je takových sedm nejkrásnějších nebo nejvzácnějších astronomických úkazů, které chytnou za srdce i toho největšího laika. Něco jako sedm divů světa. Ačkoliv některé z nich můžeme mimořádně přesně předpovědět, je každý z nich studnou nových a i na dnešní technicky pokročilou dobu fascinujících objevů. Na obloze je takových sedm perel astronomie, které by měl každý pozemšťan aspoň jednou zažít, než zemře. A právě tyto krásné či vzácné jevy si můžete nyní vychutnat prostřednictvím výstavy, kterou jsme vytvořili s pardubickou hvězdárnou, ve foyer nejvyššího mezipatra v DDM DELTA na Gorkého ulici v Pardubicích. Výstava je vytvořena převážně z mých fotografií, ale je třeba zmínit, že na některých jsem se jen spolupodílel. Velké poděkování tak patří například profesoru Miloslavu Druckmüllerovi, Janu Sládečkovi nebo klukům ze skupiny Safra-Go.cz, která pořádá výlety do jižní Afriky.

Petr Horálek, fotograf a spoluautor výstavy

Mimo těch 7 úkazů, které už mírně odhaluje úvodní plakát, se podíváme i na "perlu osmou", čím dál větší vzácnost, o které si ani neuvědomujeme, že se o ni pomalu připravujeme. A to světelným znečištěním nepoznamenanou hvězdnou oblohu. Ta je (zdaleka nejen) podle Horálka čím dál více opomíjeným přírodním dědictvím, o které se bohužel neúčelným a škodlivým svícením z měst připravujeme. To bude ostatně tématem i přednášky "Bacha, foton!", na kterou se můžete těšit v rámci Noci vědců před samotným odhalením výstavy.

Petr Horálek - vyslanec krás noční oblohy

Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy. Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Z výstavy Sedm perel astronomie: Petr Horálek je vyslancem krás noční oblohy.
Autor: Hvězdárna b. A. Krause Pardubice.
Petr Horálek se narodil v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat astronomický kroužek místní Hvězdárny barona Artura Krause (v tehdejší DDM DELTA) pod vedením Václava Knolla (1964-2010). Astronomie ho neopustila ani na střední škole a rozhodl se ji studovat i dále. Při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se "na volné noze" věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze – zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě.  Je autorem populární knihy Tajemná zatmění, která právě tyto úchvatné úkazy zevrubně popisuje. V roce 2015 se stal prvním českým Foto-vyslancem Evropské jižní observatoře (ESO), se kterou úzce spolupracuje i nadále. Mohl tak fotit noční oblohu v tom nejodlehlejší místě světa, v chilské poušti Atacama. Jeho fotografie už několikrát vybrala NASA jako prestižní Astronomický snímek dne (APOD). V říjnu 2015 po něm byla za jeho zásluhy pojmenována planetka 6822 Horálek, která obíhá Slunce v prostoru mezi Marsem a Jupiterem.

Noc vědců: Odhalení výstavy ruku v ruce s novou knihou!

Jak již bylo zmíněno, výstava Petra Horálka na pardubické hvězdárně, v nejvyšších patrech DDM DELTA (odl. pracoviště DDM ALFA) na Gorkého ulici, bude odhalena v pátek 30. září ve 21:30 v rámci Evropské noci vědců. Mimo výstavu se podíváme na problematiku světelného znečištění, která bude tématem přednášky Ing. Marka Bálského z FEL v Praze. Ten nás ve svém povídání nazvaném "Bacha, foton!" zavede do problematiky regulace tohoto globálního problému u nás i ve světě.

Touto cestou také připomínáme novou cestopisnou knihu Petra Horálka s názvem Dobytí jižního hvězdnatého ráje, která vychází již dnes 19. září v nakladatelství Albatros a svým obsahem se významně dotkne i expedic SAROS, pořádaných pardubickou hvězdárnou. Poutavé čtení tak vřele doporučujeme! Ostatně můžete se nechat navnadit i krátkým videem, které shrnuje nejdramatičtější momenty z knihy.

Video: Dobytí jižního hvězdnatého ráje - upoutávka na knihu
(autor: albatrosmedia.cz)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna barona Artura Krause v Pardubicích
[2] Noc vědců 2016 v Česku
[3] Petr Horálek – Stránky astrofotografa
[4] Kniha Dobytí jižního hvězdnatého ráje
[5] O světelném znečištění na stránkách Astro.cz
[6] Síň slávy ČAS – Martin Lehký
[7] Skupina Safra-Go.cz

Převzato: Facebook pardubické hvězdárny



O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).

Štítky: Hvězdárna barona Artura Krause, Fotografická výstava, Světelné znečištění, Noc vědců 2016, Petr Horálek, Pardubice


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »