Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Pokochejte se krásou vesmíru objektivem fotografa Zdeňka Bardona

Pokochejte se krásou vesmíru objektivem fotografa Zdeňka Bardona

Chromosféra Slunce a letadlo.
Autor: Zdeněk Bardon

Během roku bývá několik příjemných okamžiků, třeba někoho někam pozvat. Můžeme pozvat slečnu na skleničku či na kávu, chlapce na fotbal, ale můžeme též pozvat astronoma, nebo jen zájemce o nebeské krásno, no ale vlastně i tu slečnu či chlapce na výstavu. A to my nyní s radostí činíme. Náš kolega a spolupracovník, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a hlavně nadšený astrofotograf Zdeněk Bardon má svou další výstavu astronomických obrazů, tentokráte s názvem „Objektiv plný hvězd“. Výstava se bude konat od 23. 2. do 25. 4. 2016 v Malé galerii vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

O Zdeňku Bardonovi... s lehkostí jemu vlastní

Zdeněk Bardon. Autor: Foto: Archiv autora.
Zdeněk Bardon.
Autor: Foto: Archiv autora.
Dalo by se říci, že jej téměř doslova přinesla kometa Kohoutek. Zcela jistě není sám, kdo začal svoji astronomickou kariéru právě díky úchvatné podívané na nebeské divadlo. Psal se rok 1973 a v časopise ABC mladých techniků a přírodovědců vyšel návod na stavbu dalekohledu. Babiččiny brýle splňovaly potřebná kritéria a dalekohled z lepenky a papírových trubek byl na světě. Ani výprask už nemohl brýle vrátit do původní podoby, ale dalekohled již zůstal. Kometa odtančila do věčných vesmírných dálek, ale hobby s názvem astronomie bylo na světě a už Zdeňka nepustilo. Záhy začal navštěvovat hvězdárnu v Jaroměři a jako aktivní pozorovatel se několikrát zúčastnil astronomických expedic na Hvězdárně v Úpici.

Postupně se u Zdeňka vyprofilovala touha po fotografování oblohy a stavby nejrůznějších astronomických pomůcek a konstrukcí. Problém byl jak s optikou, tak i s montáží. Prodejny nebyly a amatéři vše vyráběli na koleně. Montáží postavil snad kolem třiceti a ty poslední už obsahovaly řízené hodinové stroje. Horší to bylo s kvalitní optikou, a tak se, jako mnoho dalších, pustil do broušení zrcadla. Po několika pokusech sebral odvahu a napsal do Hradce Králové panu Zemanovi, což byl jeden z velmi významných českých astrofotografů, tehdy již osmdesátiletý pán. Pan Zeman mu v dopise mimo jiné napsal: „Vážený kolego, až to jedenácté bude dobré!“ Tím Zdeněk definitivně vzdal všechny pokusy s broušením zrcadel. První skutečný dalekohled si ve svých patnácti koupil z pozůstalosti. Byl od firmy Srb a Štýs - rok výroby 1911. Má jej dodnes. A podle několika dnů staré informace stále ukazuje velmi pěkně.

Kulová hvězdokupa M13 na fotografii Zdeňka Bardona. Autor: Zdeněk Bardon
Kulová hvězdokupa M13 na fotografii Zdeňka Bardona.
Autor: Zdeněk Bardon
Fotografování na celuloid Zdeněk opustil již před lety a to byl počátek bačkorové astronomie. Koukání na monitor venku na mrazu jej vyprovokovalo k zapojení svých zkušeností do stavby automatizovaných systémů. Po letech výzkumů, pokusů, omylů a slz vznikla plně robotizovaná observatoř, která pořizuje fotografe, zatímco astronom může spokojeně spát v posteli.

Od papírových trubek přes automatizaci největšího českého 2-metrového dalekohledu v Ondřejově až po robotizaci 1,54m Dánského dalekohledu na La Silla (ESO) v Chile a pak i dalších, tak by bylo možno stručně popsat průběh astronomické kariéry Zdeňka Bardona. Je v tom však ještě skryto i více než 40 let práce a zkušeností.

Mléčná dráha v Chile nad Dánským dalekohledem na observatoři La Silla. Autor: Zdeněk Bardon
Mléčná dráha v Chile nad Dánským dalekohledem na observatoři La Silla.
Autor: Zdeněk Bardon

Otec prestižní České astrofotografie měsíce

Logo ČAM. Autor: ČAS.
Logo ČAM.
Autor: ČAS.
V roce 2004, spolu s několika nadšenci, založil astrofotografickou soutěž ČAM (Česká astrofotografe měsíce). Jak sám říká, má velkou radost, že se soutěž úspěšně rozvíjí a je tomu rád zejména proto, že tak může svým dílem vrátit astronomické komunitě to, co do něho investovali jeho starší astronomičtí předchůdci, kteří už bohužel odešli blíže ke hvězdám.

Zdeněk Bardon je opravdu vášnivý fotograf noční oblohy a tak téměř každou jasnou noc a volnou chvíli tráví vylepšováním své fotografické techniky a hlavně fotografováním a zpracováním snímků známých i méně známých objektů noční oblohy. O tom se můžeme přesvědčit na těchto webovských stránkách (www.bardon.cz).

Kam se vydat na výstavu?

Ačkoliv je Zdeněk Bardon Východočech, tentokrát sice opustil náš Východočeský kraj, ovšem na místo opravdu prestižní. Jak bylo zmíněno v úvodu, jeho výstava bude k vidění v Malé galerii vědeckého obrazu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze. S názvem „Objektiv plný hvězd“ bude plná hvězd a mlhovin a ... opravdu nevíme čeho ještě. Takže se můžete těšit i na mnohá překvapení. Pro upřesnění - výstava se koná od 23. 2. do 25. 4. 2016 na MF fakultě UK, Ke Karlovu 3, Praha 2 a bude otevřena autorovou vernisáží prvního dne konání v 17:30.

Výstava Zdeňka Bardona s názvem Objektiv plný hvězd. Autor: Zdeněk Bardon.
Výstava Zdeňka Bardona s názvem Objektiv plný hvězd.
Autor: Zdeněk Bardon.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Osobní stránky Zdeňka Bardona
[2] Soutěž Česká astrofotografie měsíce



O autorovi

Marcel Bělík

Marcel Bělík

Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.

Štítky: Fotografická výstava, Zdeněk Bardon


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »