Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Centrum naší Galaxie

Rozhovory o vesmíru – Centrum naší Galaxie

Šestý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V šestém dílu probíráme novinku o unikátním objevu černé díry střední hmotnosti zjištěnou pomocí gama záblesku a v hlavním tématu se s hostem Michalem Zajačkem z polské akademie věd bavíme o výzkumu středu naší Galaxie.

V předchozích dílech našeho pořadu jsme už probírali “hvězdné” černé díry i jejich řádově milionkrát hmotnější protějšky nacházející se ve středech galaxií. Mezi těmito dvěma skupinami však existuje široký interval hmotností, ve kterém černé díry nepozorujeme. To ale mění pozorování zdvojeného gama záblesku, který byl nalezen v 26 let starých datech. 

Představa o poloze Slunce v naší Galaxii se v minulosti měnila zároveň s představou o našem vesmíru. V počátcích lidé ze svojí přirozené arogance předpokládali, že se nacházíme v jejím středu a že všechny objekty, které pozorujeme, jsou součástí jedné velké a jedinečné Galaxie. Dnes už ale víme, že střed naší Galaxie je od nás vzdálen asi 8 kiloparseků směrem do souhvězdí Střelce a že naše Galaxie není ani zdaleka sama.

Zajímá vás o těchto tématech více? Chcete se dozvědět jak se vyvíjel výzkum naší Galaxie, jak probíhalo zkoumání jejího středu a jak jsme tam objevili supermasivní černou díru? To všechno se dozvíte v novém díle pořadu Rozhovory o Vesmíru, kde Norbert Werner a Samuel Kováčik z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU spolu s hostem Michalem Zajačkem z Polské akademie věd tyto otázky odpovídají.

 https://youtu.be/Zi0h6ghaork




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Michal Zajaček, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Gravitační čočka, Gama záblesk, Centrum Galaxie, Naše Galaxie, Sagittarius a*, Černá díra střední velikosti, Černá díra, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »