Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Rozhovory o vesmíru – čtvrtý díl

Čtvrtý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Ve čtvrtém dílu mluvíme o misi Perseverance a dalších novinkách ve výzkumu rudé planety, o černé díře Cygnus X-1, která se ukázala být výrazně hmotnější, než se původně předpokládalo a hlavním tématem je kosmická pavučina aneb inventura škál ve Vesmíru.

Na Mars dorazila trojice nových robotických průzkumníků. Kromě tunového roveru Perseverance, který úspěšně přistál v náročném terénu kráteru Jezero, se na oběžnou dráhu Marsu dostala ambiciózní čínská sonda Tianwen-1 a sonda Spojených arabských emirátů Hope. Zajímá vás co mají tyto sondy za úkol a jaký neskromný cíl si vybrali konstruktéři první čínské sondy, která úspěšně dorazila k Marsu?

Nový výzkum černé díry Cygnus X-1 nutí vědce k modifikaci teorií hvězdného vývoje. Je totiž hmotnější, než se u "hvězdných" černých děr považovalo za možné. Chcete vědět jak se měří hmotnost černé díry?

Nejspíš každý zájemce o vesmír už někdy slyšel o kosmické pavučině. Jen málokdo si ale umí představit škálu této struktury v porovnání s naší Galaxií či Sluncem. V našem hlavním tématu se pokusíme vám tuto představu přiblížit. Začneme od rozměrů, které známe z běžného života a pomocí jednoduchých přirovnání se dostaneme až po největší struktury ve vesmíru.

Čtvrtý díl Rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/QKoMl0ELNGE




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Kosmická pavučina, Perseverance rover, Mars 2020, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »