Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU
Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.
Současná fyzika stojí na dvou základních teoriích, z nichž každá velmi dobře popisuje svoji oblast. Na obecné teorii relativity, která výborně předpovídá chování těles dostatečně hmotných na to, aby zakřivily časoprostor kolem sebe, tedy např. pohyby planet kolem Slunce, hvězd kolem naší supermasivní černé díry i rozpínání vesmíru. Na druhé straně stojí kvantová mechanika, která zase se skvělou přesností předpovídá chování elementárních částic a o jejíž výsledky se průmysl opírá už desítky let.
Kde náš fyzikální popis vesmíru ale selhává jsou oblasti, kde se tyto dvě oblasti překrývají, tedy velmi hmotné a velmi malé objekty – černé díry. Obecná teorie relativity ve středu černé díry předpovídá nekonečně hustý a nekonečně malý objekt, tzv. singularitu. Nekonečna jsou ale ve fyzice znamením toho, že jsme někde udělali chybu nebo použili nevhodné zjednodušení.
V sedmém díle Rozhovorů o vesmíru probereme, jak se současná fyzika snaží s tímto problémem vypořádat, jaké jsou nejnadějnější teorie vysvětlující chování částic i gravitace a jak blízko jsme k nalezení sjednocující teorie.
Před hlavním tématem vzpomeneme na třetího člena posádky Apollo 11 Michaela Collinse, který zemřel na konci dubna a probereme novinky v průzkumu Měsíce, Marsu a Titanu.
Sedmý díl rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/uoB_RA3tUYQ
