Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Rozhovory o vesmíru – Pod horizontem události

Sedmý díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

Tentokrát se ponoříme pod horizont události černé díry a rozebereme největší výzvu současného výzkumu - kombinaci částicové a gravitační teorie. V novinkách vzpomene na nedávno zesnulého Michaela Collinse, třetího člena posádky Apollo 11 a probereme novinky v průzkumu Sluneční soustavy.

Současná fyzika stojí na dvou základních teoriích, z nichž každá velmi dobře popisuje svoji oblast. Na obecné teorii relativity, která výborně předpovídá chování těles dostatečně hmotných na to, aby zakřivily časoprostor kolem sebe, tedy např. pohyby planet kolem Slunce, hvězd kolem naší supermasivní černé díry i rozpínání vesmíru. Na druhé straně stojí kvantová mechanika, která zase se skvělou přesností předpovídá chování elementárních částic a o jejíž výsledky se průmysl opírá už desítky let.

Kde náš fyzikální popis vesmíru ale selhává jsou oblasti, kde se tyto dvě oblasti překrývají, tedy velmi hmotné a velmi malé objekty – černé díry. Obecná teorie relativity ve středu černé díry předpovídá nekonečně hustý a nekonečně malý objekt, tzv. singularitu. Nekonečna jsou ale ve fyzice znamením toho, že jsme někde udělali chybu nebo použili nevhodné zjednodušení.

V sedmém díle Rozhovorů o vesmíru probereme, jak se současná fyzika snaží s tímto problémem vypořádat, jaké jsou nejnadějnější teorie vysvětlující chování částic i gravitace a jak blízko jsme k nalezení sjednocující teorie.

Před hlavním tématem vzpomeneme na třetího člena posádky Apollo 11 Michaela Collinse, který zemřel na konci dubna a probereme novinky v průzkumu Měsíce, Marsu a Titanu.

Sedmý díl rozhovorů o vesmíru najdete na: https://youtu.be/uoB_RA3tUYQ




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Perseverance, Samuel Kováčik, Norbert Werner, Helikoptéra Ingenuity, Blue Origin, SpaceX, Apollo 11, Michael collins, M-teorie, Teorie supergravitace, Teorie superstrun, Teorie strun, Černá díra, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 24P/Schaumasse.

Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.

Další informace »