Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Rozhovory o vesmíru – třetí díl

Rozhovory o vesmíru – třetí díl

Třetí díl vidcastu Rozhovory o vesmíru
Autor: Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU

V třetím dílu Rozhovorů o vesmíru Norbert se Samuelem probírají přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbiho zážitky s pozorováním na létající observatoři SOFIA a jako hlavní téma si vybrali supermasivní a mikroskopické černé díry.

Zajímá vás astronomie a rádi byste se dozvěděli něco o novinkách a zajímavých tématech současného výzkumu? Zkuste se podívat na nový díl vidcastu Rozhovory o vesmíru, který jsme pro vás na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU připravili.

V pořadu vystupují astrofyzik Norbert Werner a teoretický fyzik Samuel Kováčik, kteří se kromě výzkumu na světové úrovni už mnoho let věnují popularizaci přírodních věd.

Tento měsíc probírají nedávno zjištěnou přítomnost vody na osvětlené části Měsíce, Norbert vypráví o svém letu v upraveném Boeingu 747 NASA, který ve svém trupu skrývá dalekohled s průměrem zrcadla 2,5 metru. A jako hlavní téma si zvolili supermasivní a mikroskopické černé díry, tedy na jedné straně objekty, které nikdo nepředpovídal a jejichž pozorování astrofyzikům dlouhá léta motala hlavu a na druhé straně objekty, o jejichž existenci se spekuluje už desítky let, ale zatím je nepotvrdilo jediné měření.

Třetí díl Rozhovorů najdete na: https://youtu.be/xS37YP1_BmA




O autorovi

Václav Glos

Václav Glos

Doktorand na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, kde zároveň působí jako PR koordinátor. Zabývá se výzkumem slupkových galaxií, produkcí popularizačních videí, organizací událostí pro širokou veřejnost, studenty a zájemce o studium a koordinování astronomického kroužku.

Štítky: Temná hmota, Mikroskopická černá díra, Supermasivní černá díra, Agn, Létající observatoř SOFIA, Rozhovor, Vidcast, Ústav teoretické fyziky a astrofyziky PřF MU


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »