Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Sečská přehrada již popáté v NASA

Sečská přehrada již popáté v NASA

Maximum roje Lyrid 2020 nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek.

V úterý 12. května 2020 publikovala NASA tzv. Astronomický snímek dne "Lyrid Meteors from the Constellation Lyra" (Lyridy z Lyry), který vyobrazuje maximum méně známého každoročního dubnového roje z "Čáslavské zátoky" Sečské přehrady. Na obrázku fotografa Petra Horálka je vidět kromě 29 meteorů také letní úsek Mléčné dráhy, jasné hvězdy Vega nebo Altair a samozřejmě klidná hladina Seče. Sečská přehrada se tak stala oficiálně nejfrekventovanějším místem naší krajiny, které se objevilo ve výběru prestižního Astronomického snímku dne NASA.

Snímek NASA publikovaný 12. května 2020 je výsledkem několikanočního snímání. Pozadí snímku - obloha s Mléčnou dráhou nad hladinou Seče - bylo vytvořeno v noci maxima roje (21./22. dubna 2020) z břehu "Čáslavské zátoky" jako panorama, zatímco druhý aparát snímal celou oblohu časosběrně. Časosběrné snímání probíhalo i v nocích před maximem a po něm. Záběry meteorů pak byly do podkladového snímku přidány matematicky. Lze díky tomu poznat, že 29 zachycených rojových meteorů vylétá soustředně z místa pobllíž jasné hvězdy Vega v souhvězdí Lyry, po němž roj nese svůj název (v celooblohovém pohledu níže jich napočítáte celkem 33).

Roj Lyridy není veřejnosti tolik znám jako například letní Perseidy nebo podzimní Leonidy. Důvodem je nízká frekvence meteorů - běžně v noci maxima vrcholí roj s kadencí ne více jak 15 meteorů v hodině. Meteory způsobují částice o velikosti zrnka písku, které obří rychlostí 49 km/s (tedy přes 175 tisíc km/h!) vlétají do zemské atmosféry a třením v ní zanikají. Viditelný záblesk při zániku pozorujeme jako meteor. Částečky pocházejí z drolícího se jádra periodické komety C/1861 G1 Thatcher, která se ke Slunci vrací jednou za přibližně 415 roků. Naposledy byla pozorována v roce 1861, další návrat se očekává až okolo roku 2280.

Zaznamenat takto Lyridy v České republice je velmi obtížný úkol. Za prvé - díky malé frekvenci meteorů je nutné snímat více nocí najednou, aby se jich podařilo zaznamenat alespoň několik desítek. Meteory jsou rychlé a zanechávají krátkou světelnou stopu, díky čemuž se jich mnoho na citlivé čipy aparátů ani nezaznamená na světlém hvězdném pozadí. Za druhé: Noci na konci dubna jsou již poměrně krátké, focení může probíhat zhruba 6 hodin, mezi 22. hodinou večerní a 4. hodinou ranní. Pakliže část noci ruší svým svitem Měsíc, je o tu část časové okénko okradeno. Letos ovšem byly podmínky ideální - Měsíc byl v novu jen noc po maximu roje. Znovu takové podmínky nastanou až v roce 2023. Za třetí - v Česku není zvykem, že se na konci dubna sejde několik jasných nocí za sebou. Právě letošním Lyridám ale přálo počasí dokonale. A konečně za čtvrté - na obloze žel focení vadí čím dál více člověkem produkovaných rušivých elementů. Jednak všudypřítomné světelné znečištění (které je mimochodem i zdraví škodlivé) a nově také diskutabilní "vláčky" satelitů Starlink, které snímání opravdu mimořádně komplikují. Výsledný snímek je také mj. výsledkem důmyslné retuše rušivých stop těchto družic.

Astronomický snímek dne NASA je nehonorovaný, ovšem prestižní výběr obrázku s astronomickou či kosmonautickou tematikou, který probíhá už od roku 1995. Každý den vybírají profesoři astrofyziky a pracovníci NASA, Jerry Bonnell a Robert Nemiroff, ze stovek až tisíců snímků právě jeden, který pak opatří průvodní edukativní popiskou a reflektují tak (většinou) aktuální dění na nebi, ve vesmíru či v kosmonatutice. O český překlad se stará od roku 1999 Josef Chlachula z České astronomické společnosti a lze jej sledovat na tomto odkazu: www.astro.cz/apod. Do výběru v NASA se již několikrát dostali i čeští fotografové, celý seznam naleznete zde: www.astro.cz/apod/about/#cesi.

Tento snímek NASA je v pořadí již 5. pořízený právě ze Sečské přehrady. Předcházející čtyři jsou: Venuše, Jupiter a noční svítící mraky (1. července 2015), Kdysi dávno za zimního slunovratu (23. prosince 2016), Všechna zatmění roku 2017 (7. prosince 2017, jedno zatmění bylo zaznamenáno u Seče) a Mrazivá prosincová noc (22. prosince 2018). V rámci naší krajiny je to v NASA zatím nejpublikovanější místo (celosvětově jedno z nejpublikovanějších), což je pochopitelně dáno hlavně tím, že autorem všech je Petr Horálek, který zde rád v rámci Česka tráví svůj fotografický čas (nejinak to bylo v době krize COVID-19). Další snímky Petra Horálka ze Seče jsou na speciální stránce Informačního centra Seč.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Česká stránka Astronomického snímku dne NASA
[2] Starlink nás připraví o nebe, jak jej známe
[3] Webové stránky Petra Horálka
[4] Facebook Petra Horálka
[5] Galerie astrofotografií ze Sečské přehrady



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Lyridy, Astronomický snímek dne, Apod, Horálek APOD


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »