Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Druhým držitelem Ceny Antonína Vítka se stal docent Luboš Perek

Druhým držitelem Ceny Antonína Vítka se stal docent Luboš Perek

Luboš Perek 26. 4. 2019

Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2019 byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti udělena docentu Luboši Perkovi u příležitosti jeho 100. narozenin za jeho celoživotní práci v oblasti kosmické tříště, geostacionární dráhy a kosmického práva. Dále za podporu a popularizaci československé i světové kosmonautiky a za osobní odvahu, když jako jediný oficiální zástupce tehdejší československé politické a vědecké scény byl ochoten v roce 1974 přijmout amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana, velitele mise Apollo 17, a převzít od něj československou vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci. A potom tuto vlaječku, a další materiály, uschovat před státní mocí až do roku 1989.

Doc. RNDr. Luboš Perek, DrSc., Dr.h.c., se narodil 26. července 1919 v Praze, v letošním roce tedy oslaví své 100 narozeniny.

V rámci své odborné činnosti se Luboš Perek věnoval zejména studiu planetárních mlhovin. Významným počinem k rozvoji stelární astronomie se stalo vydání katalogu planetárních mlhovin v roce 1967, na jehož tvorbě se podílel spolu se svým kolegou Lubošem Kohoutkem.

Jméno Luboše Perka je spjato i se vznikem dvou velkých dalekohledů v ČR. Tím prvním je 60 cm reflektor na brněnské Kraví hoře, dnes Hvězdárně a planetáriu Brno.
Druhým velkým dalekohledem, na jehož stavbě se podílel, byl dvoumetrový reflektor v Ondřejově, dodnes největší dalekohled v ČR. Od roku 2012 nese tento dvoumetrový dalekohled oficiální pojmenování „Perkův dalekohled“.

Od roku 1967 do roku 1970 byl generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie IAU. V letech 1968 až 1975 byl ředitelem Astronomického ústavu Československé akademie věd.

Vladimír Remek předává uprostřed účastníků konference KOSMOS-NEWS PARTY 2019 Cenu Antonína Vítka za rok 2019 Luboši Perkovi Autor: Archiv KNP, 2019
Vladimír Remek předává uprostřed účastníků konference KOSMOS-NEWS PARTY 2019 Cenu Antonína Vítka za rok 2019 Luboši Perkovi
Autor: Archiv KNP, 2019

Od roku 1976 působil Luboš Perek v New Yorku jako vedoucí oddělení pro záležitost kosmického prostoru sekretariátu OSN a ředitel Úřadu OSN pro záležitosti kosmického prostoru. Ve funkci byl až do roku 1981.

V této své pozici významně přispěl k vypracování pravidel kosmického prostoru a upozorňoval především na rostoucí množství kosmické tříště, ohrožující družice a další kosmická tělesa.

Dále se v OSN věnoval významu geostacionární dráhy v kosmickém prostoru. Jeho návrhy předložené k jednání v OSN v letech 1998 a 2001 přispěly k rozřešení mezinárodního právního sporu o geostacionární dráhu.

V letech 1980 až 1982 byl Luboš Perek po dvě volební období prezidentem Mezinárodní astronautické federace IAF.
V letech 1996 až 2006 působil jako člen sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva.
V roce 1971 mu byla udělena vědecká Keplerova medaile (1971), v roce 1973 Kopernikova medaile a v roce 1974 zlatá medaile ČSAV Za zásluhy ve fyzikálních vědách.
V roce 1979 byla po Luboši Perkovi pojmenována planetka číslo 2900.
V roce 1992 mu byla udělena cena Julese Janssena, nejvyšší ocenění Francouzské astronomické společnosti, udělované významným světovým astronomům.
V roce 1999 obdržel Cenu Františka Nušla, udělenou Českou astronomickou společností za jeho celoživotní vědeckou, odbornou a popularizační práci v astronomii a příbuzných vědách.
V roce 2006 získal Luboš Perek Medaili Mezinárodní astronautické federace IAF za vynikající příspěvek k činnosti této federace a v roce 2009 Medaili Učené společnosti ČR.
V roce 2012 byl po něm pojmenován největší český dalekohled – dvoumetrový dalekohled v Ondřejově, nyní Perkův dalekohled, o jehož stavbu se významnou měrou zasloužil.

Vladimír Remek předává uprostřed účastníků konference KOSMOS-NEWS PARTY 2019 Cenu Antonína Vítka za rok 2019 Luboši Perkovi Autor: Archiv KNP, 2019
Vladimír Remek předává uprostřed účastníků konference KOSMOS-NEWS PARTY 2019 Cenu Antonína Vítka za rok 2019 Luboši Perkovi
Autor: Archiv KNP, 2019

Jako ředitel Astronomického ústavu ČSAV přijal v roce 1974 amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana a převzal od něj československou vlajku, kterou měl s sebou v roce 1972 na Měsíci.

Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky převzal docent Luboš Perek osobně na mezinárodní konferenci o kosmonautice KOSMOS-NEWS PARTY 2019 v Pardubicích, kde mu jí předal její první držitel z předchozího roku, československý kosmonaut Vladimír Remek.

Součástí Ceny jsou odborné knihy s tématikou kosmonautiky nebo vědních oborů s kosmonautikou propojených, které laureát Ceny symbolicky ihned předává dále svým mladým nástupcům.

Luboš Perek se rozhodl tyto obdržené knihy předat vybraným mladým účastníkům KOSMOS-NEWS PARTY 2019, kteří se dlouhodobě zajímají o kosmonautiku a fyziku.

Děkujeme pane docente!

Mladí účastníci KNP2019 obdrželi od laureáta ceny Luboše Perka odborné knihy o fyzice a kosmonautice Autor: Archiv KNP, 2019
Mladí účastníci KNP2019 obdrželi od laureáta ceny Luboše Perka odborné knihy o fyzice a kosmonautice
Autor: Archiv KNP, 2019

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Cena Antonína Vítka
[2] Síň slávy České astronomické společnosti
[3] Luboš Perek stoletý
[4] Střípky ze života Luboše Perka



O autorovi

Milan Halousek

Milan Halousek

Milan Halousek (* 1961, Pardubice) je jeden z předních českých popularizátorů kosmonautiky. Od roku 2001 je organizátorem dnes již největšího středoevropského setkání zájemců o pilotovanou kosmonautiku KOSMOS-NEWS PARTY, kterého se ravidelně účastní řada českých i zahraničních odborníků a hostů. Od roku 2002 organizuje a koordinuje v České republice akce Světového kosmického týdne, které se zaměřují především na informování nejširší veřejnosti o přínosech kosmonautiky ke každodennímu životu lidí. Je vedoucím odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře, předsedou Astronautické sekce České astronomické společnosti a členem Astronomické společnosti Pardubice. V neposlední řadě je také vášnivým sběratelem autogramů kosmonautů a všeho dalšího, co s kosmonautikou a lety do vesmíru souvisí.

Štítky: Luboš Perek, Cena Antonína Vítka


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »