Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Rozhovor: Antonín Vítek - Poslední mise k Hubblovu vesmírnému dalekohledu

Rozhovor: Antonín Vítek - Poslední mise k Hubblovu vesmírnému dalekohledu

Hubble na oběžné dráze
Hubble na oběžné dráze
Tak jsme se dočkali. Po půlročním odkladu způsobeném nečekanou poruchou Hubbleova kosmického dalekohledu, se do vesmíru vydává raketoplán Atlantis. Mise s pořadovým číslem STS-125 má za úkol naposledy navštívit tento slavný dalekohled a uskutečnit na něm několik oprav a vylepšení. Více se dozvíme od dr. Antonína Vítka z Akademie věd.

Jaké jsou důvody servisních misí k Hubblovu vesmírnému teleskopu?
Důvody jsou tři. Zaprvé jde přístrojová technika velmi rychle dopředu. Přístroje, které jsou dejme tomu pět let připojeny k dalekohledu, jsou už zastaralé a přinesly všechno, co přinést mohly. Prvním úkolem je tedy výměna starých vědeckých přístrojů, například spektrografů nebo kamer za nové výkonnější a dokonalejší. Druhou záležitostí je, že vzhledem k velké výšce nad zemským povrchem Hubblův dalekohled prolétává také Jihoatlantickou anomálií. V ní sahají zemské radiační pásy blízko k planětě a v důsledku toho se snižuje výkon slunečních baterií. Proto se při některých misích vyměňují i panely slunečních baterií. Nejdůležitější ale je, že k pointaci, tj. zaměřování na pozorované hvězdné, galaktické a mimogalaktické cíle, používá dalekohled systém silových setrvačníků, tzv. gyroskopů. Základem jsou velmi rychle rotující součásti a dochází k rychlému opotřebení jejich ložisek. Proto je nutné skoro při každé misi tyto setrvačníky vyměňovat. Jakmile by selhaly, dalekohled už nikam nezaměříte a polohu nedokážete stabilizovat.

HST při misi STS-103 v prosinci 1999.
HST při misi STS-103 v prosinci 1999.

K Hubblovu dalekohledu poletí raketoplán Atlantis. Kromě odstranění poruchy HST z loňského podzimu, co konkrétně bude posádka na dalekohledu dělat?
V tomto případě dojde k výměně všech šesti stabilizačních gyroskopů. Kromě toho tam astronauti povezou jeden úplně nový přístroj. Je jím spektrometr s velmi zajímavým jménem Kosmic Origins, čili Počátky kosmu. Bude zkoumat právě ty nejslabší a nejvzdálenější objekty, které jsou současně nejstaršími objekty ve vesmíru. Světlo od nich k nám letělo mnoho miliard let. Do tak daleké minulosti se člověk díky Hubblovu dalekohledu podívá. Dále na něj bude umístněna nová širokoúhlá přehlídková kamera a budou také vyměněny dva přístroje, u kterých došlo k závadě v dodávce elektřiny. Poslední věcí, která se vymění, nebudou tentokrát sluneční panely, ale kompletní sada nikl-vodíkových akumulátorových baterií. Je to podobné jako u auta, tam také po čase musíme vyměnit akumulátor.

Je oprava dalekohledu jediným úkolem posádky nebo se budou provádět také nějaké experimenty?
V podstatě při každém letu raketoplánu se provádějí nějaké experimenty. Dají se shrnout do dvou kategorií, detail test objectiv, tedy detailní zkušební úloha a secondary test objectiv, tj. sekundární úloha. Sekundární úloha je kupodivu důležitější. Ale celkově to jsou takové okrajové věci. Například jde o zkoušku stability raketoplánu při přistávání za silného bočního větru nebo účinek midodrinu na potlačení kosmické nevolnosti.

Mise raketoplánu Atlantis bude historicky poslední návštěvou Hubblova kosmického dalekohledu, co s ním bude dál?
Astronauti při této misi umístí na spodek dalekohledu speciální stykovací zařízení, které v budoucnosti umožní připojit k němu tahač. Předpokládá se, že systémy dalekohledu vydrží nejméně do roku 2013. Přibližně v té době má být do provozu uveden Webbův kosmický dalekohled. Až Hubblův dalekohled doslouží, připojí se k němu zvláštní tahač a navede ho do zemské atmosféry, pravděpodobně nad Tichým oceánem. Tam v ní zanikne a případné zbytky neškodně dopadnou do moře.

A není to škoda? Nebylo by možné tento dalekohled chytnout, dát do raketoplánu, vrátit ho na Zem a mít ho potom třeba v muzeu?

S tím se počítalo v době, kdy se mluvilo o tom, že raketoplány budou sloužit ještě řadu let. Ale podle rozhodnutí americké vlády mají být raketoplány staženy z provozu v roce 2010. Je výhodnější využívat dalekohled ještě o tři roky déle, získávat další vědecké poznatky a pak ho zlikvidovat.

 

Do lodí, které budou létat po raketoplánech, se Hubble nevejde?
Naprosto ne. Připravované lodi zatím neumožňují vrátit na Zem nic těžšího než asi 500 kg. A Hubble váží pár tun...

Rozhovor vysílala stanice ČRo Leonardo v pořadu Nebeský cestopis v sobotu 7. června 2008. Zvukový záznam jako mp3 najdete v archivu rozhlasu. Rozhovor přepsala Věra Bartáková.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.

Štítky: Antonín Vítek


47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 342

IC 342 – skrytá špirálová susedka Na prvý pohľad to vyzerá „len“ ako ďalšia špirálová galaxia v hviezdnom poli. IC 342 je však trochu výnimočná – keby neležala tak nízko v rovine našej Galaxie a nebola zahalená prachom Mliečnej cesty, patrila by k najvýraznejším objektom severnej oblohy. Aj preto sa jej hovorí „skrytá galaxia“. Na zábere krásne vyniká žiarivé, žltkasté jadro a jemné špirálové ramená, ktoré sa rozbiehajú do všetkých strán. V nich vidno červené H II oblasti – miesta, kde sa práve rodia nové hviezdy – a modrastejšie mladé hviezdokopy. Popredie tvorí husté pole hviezd našej vlastnej Galaxie; len vďaka dlhým expozíciám a citlivému spracovaniu sa cez tento „závoj“ podarilo vytiahnuť aj slabé vonkajšie ramená a prachové štruktúry disku. IC 342 sa nachádza asi 10 miliónov svetelných rokov od nás a spolu s ďalšími galaxiami tvorí tzv. skupinu IC 342/Maffei – jednu z najbližších galaktických susedstiev Mliečnej cesty. Tento snímok tak zachytáva pohľad cez vlastnú Galaxiu hlboko do kozmickej „ulice“, kde sa točí ďalší ostrov hviezd podobný nášmu. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 96x180sec. R, 90x180sec. G, 88x180sec. B, 115x120sec. L, 95x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 20.9. až 19.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »