Rozhovor: Antonín Vítek - Poslední mise k Hubblovu vesmírnému dalekohledu

Jaké jsou důvody servisních misí k Hubblovu vesmírnému teleskopu?
Důvody jsou tři. Zaprvé jde přístrojová technika velmi rychle dopředu. Přístroje, které jsou dejme tomu pět let připojeny k dalekohledu, jsou už zastaralé a přinesly všechno, co přinést mohly. Prvním úkolem je tedy výměna starých vědeckých přístrojů, například spektrografů nebo kamer za nové výkonnější a dokonalejší. Druhou záležitostí je, že vzhledem k velké výšce nad zemským povrchem Hubblův dalekohled prolétává také Jihoatlantickou anomálií. V ní sahají zemské radiační pásy blízko k planětě a v důsledku toho se snižuje výkon slunečních baterií. Proto se při některých misích vyměňují i panely slunečních baterií. Nejdůležitější ale je, že k pointaci, tj. zaměřování na pozorované hvězdné, galaktické a mimogalaktické cíle, používá dalekohled systém silových setrvačníků, tzv. gyroskopů. Základem jsou velmi rychle rotující součásti a dochází k rychlému opotřebení jejich ložisek. Proto je nutné skoro při každé misi tyto setrvačníky vyměňovat. Jakmile by selhaly, dalekohled už nikam nezaměříte a polohu nedokážete stabilizovat.

K Hubblovu dalekohledu poletí raketoplán Atlantis. Kromě odstranění poruchy HST z loňského podzimu, co konkrétně bude posádka na dalekohledu dělat?
V tomto případě dojde k výměně všech šesti stabilizačních gyroskopů. Kromě toho tam astronauti povezou jeden úplně nový přístroj. Je jím spektrometr s velmi zajímavým jménem Kosmic Origins, čili Počátky kosmu. Bude zkoumat právě ty nejslabší a nejvzdálenější objekty, které jsou současně nejstaršími objekty ve vesmíru. Světlo od nich k nám letělo mnoho miliard let. Do tak daleké minulosti se člověk díky Hubblovu dalekohledu podívá. Dále na něj bude umístněna nová širokoúhlá přehlídková kamera a budou také vyměněny dva přístroje, u kterých došlo k závadě v dodávce elektřiny. Poslední věcí, která se vymění, nebudou tentokrát sluneční panely, ale kompletní sada nikl-vodíkových akumulátorových baterií. Je to podobné jako u auta, tam také po čase musíme vyměnit akumulátor.

Je oprava dalekohledu jediným úkolem posádky nebo se budou provádět také nějaké experimenty?
V podstatě při každém letu raketoplánu se provádějí nějaké experimenty. Dají se shrnout do dvou kategorií, detail test objectiv, tedy detailní zkušební úloha a secondary test objectiv, tj. sekundární úloha. Sekundární úloha je kupodivu důležitější. Ale celkově to jsou takové okrajové věci. Například jde o zkoušku stability raketoplánu při přistávání za silného bočního větru nebo účinek midodrinu na potlačení kosmické nevolnosti.

Mise raketoplánu Atlantis bude historicky poslední návštěvou Hubblova kosmického dalekohledu, co s ním bude dál?
Astronauti při této misi umístí na spodek dalekohledu speciální stykovací zařízení, které v budoucnosti umožní připojit k němu tahač. Předpokládá se, že systémy dalekohledu vydrží nejméně do roku 2013. Přibližně v té době má být do provozu uveden Webbův kosmický dalekohled. Až Hubblův dalekohled doslouží, připojí se k němu zvláštní tahač a navede ho do zemské atmosféry, pravděpodobně nad Tichým oceánem. Tam v ní zanikne a případné zbytky neškodně dopadnou do moře.

A není to škoda? Nebylo by možné tento dalekohled chytnout, dát do raketoplánu, vrátit ho na Zem a mít ho potom třeba v muzeu?

S tím se počítalo v době, kdy se mluvilo o tom, že raketoplány budou sloužit ještě řadu let. Ale podle rozhodnutí americké vlády mají být raketoplány staženy z provozu v roce 2010. Je výhodnější využívat dalekohled ještě o tři roky déle, získávat další vědecké poznatky a pak ho zlikvidovat.

Do lodí, které budou létat po raketoplánech, se Hubble nevejde?
Naprosto ne. Připravované lodi zatím neumožňují vrátit na Zem nic těžšího než asi 500 kg. A Hubble váží pár tun...

Rozhovor vysílala stanice ČRo Leonardo v pořadu Nebeský cestopis v sobotu 7. června 2008. Zvukový záznam jako mp3 najdete v archivu rozhlasu. Rozhovor přepsala Věra Bartáková.