Z kopulí proměnářů (II.) - proměnky z balkónu (M. Mašek)

Autor: Martin Mašek
Článek vychází jako druhý v cyklu "Z kopulí proměnářů", kdy Vám představujeme pozorovací stanoviště a techniku pozorovatelů proměnných hvězd. Cílem je inspirovat pozorovatele mezi sebou a zejména motivovat začátečníky, kteří by chtěli s proměnnými hvězdami začít. Dnes představujeme pozorovací stanoviště astronoma Martina Maška, který se věnuje řadě oblastí astronomie, ale jeho dlouholetým koníčkem jsou i proměnné hvězdy, které pozoruje na balkóně na sídlišti. Užitečná data z proměnných hvězd je tedy možné pozorovat opravdu odkudkoliv!
Astronomické začátky
O astronomii jsem se začal zajímat v roce 1999 díky úplnému zatmění Slunce, které procházelo přes střední Evropu, tehdy mi bylo jedenáct let. Zpočátku jsem několik let pozoroval všechno možné – Měsíc, planety, seskupení planet, mlhoviny, galaxie, komety. Vše jsem si pečlivě zapisoval a zakresloval do pozorovacího deníku, dodnes mám uschováno několik dílů. Pozorování slabších objektů vyžaduje tmavší oblohu, proto jsme s kolegy z Liberce a Jablonce vyráželi do Jizerských hor. Ale ani tam není obloha nejtmavší (byť tam byla vyhlášena oblast tmavé oblohy).
Kamarád Laco Bálint mě poradil, abych v létě o prázdninách zajel na východní Slovensko, na hvězdárnu na Kolonici. Tam je obloha tmavší než v Čechách, ze slabých mlhovin tam uvidím víc než u nás. Zatím nic nenasvědčovalo tomu, že bych se mohl věnovat proměnným hvězdám. Proměnky jsem tehdy považoval za nepříliš zajímavý obor.
První zkušenosti s proměnnými hvězdami
Autor: Martin Mašek
Zjistil jsem, že tento obor astronomie je zajímavý a že i pozorování s malými dalekohledy má svůj smysl. Díky datům pořízených amatérskými astronomy mohou profesionální astrofyzici zjišťovat některá tajemství proměnných hvězd, např. přetok hmoty z jedné hvězdy na druhou, další těleso v systému apod. Řada amatérských astronomů ani netuší, jak cenná vědecká data lze pořídit s relativně nenákladnou technikou. Amatéři se tak mohou zaměřit na jasnější hvězdy, které jsou pro větší profesionální dalekohledy přespříliš jasné. Vedlejším bonusem mohou být objevy nových proměnných hvězd.
Balkónová pozorování
Autor: Martin Mašek
Jelikož ve městě není v malém hledáčku Lídlskopu vidět vždy dostatek hvězd (světlá obloha), tak jsem hledal hvězdná pole metodou, že jsem vizuálně v kombinaci s hledáčkem a hlavním dalekohledem za pomoci hvězdné mapy (PC planetárium Guide) „doskákal“ podle hvězd na pozici s vybranou proměnkou. Teprve poté jsem na dalekohledu vyměnil okulár za CCD a začal snímat, na hledání jsem si musel vždy nechat časovou rezervu, pár minut to vždy zabralo. S touto sestavou jsem náhodně v zorném poli objevil i svoji první novou proměnnou hvězdu, která dostala označení CzeV245. Článek o jejím objevu zde.
Autor: Martin Mašek
Co se týče ustavení paralaktické montáže na nebeský pól, tak musím prozradit, že z balkónu mám výhled pouze jižním směrem, na Polárku nevidím. Montáž jsem ustavil pomocí driftové metody, podle takto ustavené montáže jsem na podlahu nakreslil značky, dle kterých pokládám nohy stativu. Na stěně mám pak značku (jakousi umělou Polárku), na kterou zaměřím polární hledáček.
Pokusy s digitální zrcadlovkou
Autor: Martin Mašek
Řekl jsem si, že bych mohl zkusit pozorovat proměnné hvězdy se svým digitálním fotoaparátem. Za tímto účelem jsem si z druhé ruky pořídil starší teleobjektiv Zeiss Sonnar 180 mm. První pokusy z balkónu ukázaly, že i s touto dobře dostupnou a nepříliš drahou technikou lze pořizovat solidní data, která jsou vhodná pro publikování ve vědeckých žurnálech.
Postupem času jsem nabral více zkušeností s pozorováním, přišly i první objevy nových proměnných hvězd za pomoci této techniky (např. CzeV270). Ve spolupráci s Lubošem Brátem vznikl návod na pozorování proměnných hvězd s digitálními zrcadlovkami. Experimentálně bylo ověřeno, že lze solidně naměřit i přechod exoplanet před mateřskými hvězdami! Přesnost dat z digitální zrcadlovky je při vhodném nastavení srovnatelná s výsledky ze CCD kamer.
Sekce proměnných hvězd
Autor: Martin Mašek
Nedílnou součástí Sekce jsou letní pozorovací praktika, na kterých jsem se něco nového dozvěděl od zkušenějších pozorovatelů. V současné době mohu nabyté zkušenosti předávat dále.
Pokročilejší pozorování proměnných hvězd
Autor: Martin Mašek
Postupem času jsem zvětšil i průměr optiky, přešel jsem na zrcadlové dalekohledy typu Newton. V současné době využívám N150/600 mm f/4 s komakorektorem. Jako pointační dalekohled slouží refraktor 80/400 mm s kamerou Orion StarShoot. Úplně poslední upgradem pozorovací sestavy byl nákup plnohodnotné CCD kamery od Moravských přístrojů, konkrétně G2-1600 s filtrovým kolem a fotometrickými UBVRI filtry. Po této modernizaci se rozrostl počet pozorovaných cílů a možnost barevné fotometrie, dále stoupl počet nově objevených proměnných hvězd, zvláště díky vysoké citlivosti kamery.
Osobně se zaměřuji na zákrytové dvojhvězdy se zajímavými změnami period (Light-time efekt způsobený dalším tělesem v systému, dvojhvězdy s excentrickými drahami a apsidálním pohybem, případně zákrytovkám s chaotickými změnami period). Proměnných hvězd je na obloze velké množství a stále je co zkoumat. A jde to i s malými dalekohledy na balkónu ve městě!
Martin Mašek
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sekce proměnných hvězd a exoplanet