Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  9. ročník Astronomické olympiády 2011/2012 skončil pražským finále - výsledky

9. ročník Astronomické olympiády 2011/2012 skončil pražským finále - výsledky

Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
Logo Astronomické olympiády, autor: Jan Klusáček
V pátek 25. května 2012 se v Praze uskutečnilo finále 9. ročníku Astronomické olympiády, kterou pořádá Česká astronomická společnost pro žáky základních škol a studenty gymnázií. 50 finalistů z celé České republiky se sjelo do Prahy, kde dopoledne absolvovali úlohy finále. Zatímco finalisté z 8. a 9. tříd úlohy řešili na Akademii věd na Národní třídě, žáci 6. a 7. tříd se sešli na Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Odpoledne pak společně na Akademii věd vyslechli přednášku Bc. Jakuba Rozehnala, vedoucího pražské Štefánikovy hvězdárny, na téma Formování Sluneční soustavy, obdrželi diplomy a řadu odměn.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 28. května 2012

Výherci si odnesli astronomické dalekohledy věnované firmou Supra Praha, s.r.o. (www.celestron.cz). V sobotu pokračovalo finále Astronomické olympiády exkurzí na observatoř Astronomického ústavu Akademie věd ČR, v. v. i. v Ondřejově. Finalisté Astronomické olympiády se tak mohli podívat na odborná pracoviště observatoře a ptát se vědeckých pracovníků a pozorovatelů, kteří výzkum vesmíru vykonávají.

VÝSLEDKY

Kategorie EF (8. a 9. třída a ekvivalent víceletých gymnázií):

  1. Lukáš Supik - ZŠ a MŠ, Bystřice 848, Bystřice
  2. Denis Müller - Gymnázium Voděradská, Voděradská 2, Praha 10
  3. Tomáš Locker - Gymnázium F. M. Pelcla, Hrdinů odboje 36, Rychnov nad Kněžnou

Kategorie GH (6. a 7. třída a ekvivalent víceletých gymnázií):

  1. Martin Pecár - ZŠ Valašská Polanka
  2. Jan Preiss - Gymnázium Lovosice, Sady Pionýrů 600/6, Lovosice
  3. Radim Theiner - ZŠ Máj I, Chlajna 21, České Budějovice

Astronomická olympiáda je v průběhu školního roku rozdělena do tří kol. První kolo probíhá na školách. Z něho pak postupují ti, kteří byli alespoň částečně úspěšní. V druhém kole, které je korespondenční, už musely děti více zabrat a mj. také uskutečnit praktická pozorování pod oblohou.

Letošního, již devátého ročníku, se v jeho prvním kole zúčastnilo 8 603 prací. Ve druhém (korespondenčním) kole odevzdalo své práce 929 dětí, ze kterých 50 nejlepších dorazilo na pražské finále. Astronomická olympiáda probíhá také v dalších dvou kategoriích určených pro 1. až 4. ročník středních škol (čtyřleté studium). Tyto kategorie ve spolupráci s Českou astronomickou společností zajišťuje Hvězdárna a planetárium J. Palisy v Ostravě (http://planetarium.vsb.cz/). Finále proběhlo v Ostravě 22. – 23. března a 17. – 18. května.

Kategorie AB (3. a 4. ročník středních škol):

  1. Jakub Vošmera - Gymnázium Matyáše Lercha, Brno
  2. Stanislav Fořt - Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor
  3. Lukáš Timko - Gymnázium Pierra de Coubertina, Tábor

Kategorie CD (1. a 2. ročník středních škol):

  1. Ondřej Theiner - Gymnázium Jírovcova, České Budějovice
  2. Martin Raszyk - Gymnázium, Mírová 1442, Karviná - Nové Město
  3. Denis Lisztwan - Gymnázium, Frýdecká 30, Český Těšín

Středoškolských kategorií se zúčastnilo 1 124 studentů, ve finále úlohy řešilo 30. Zejména pro lokální media je zajímavé statistické rozdělení řešitelů podle krajů, viz olympiada.astro.cz, v menu vybrat Aktuální ročník a dále si vybrat školní nebo krajské kolo a výsledky v jednotlivých kategoriích.

Na Astronomické olympiádě spolupracuje řada hvězdáren a planetárií v České republice v podobě konzultací. Ceny pro nejlepší finalisty v podobě astronomických dalekohledů poskytla firma Supra Praha, s.r.o. Partnery finále Astronomické olympiády jsou Astronomický ústav AV ČR, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy – VŠB TU Ostrava, Statutární město Ostrava, Společnost Astropis, Nakladatelství Fraus, Hvězdárna Prostějov, Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, Hvězdárna a planetárium v Plzni, Hvězdárna v Úpici, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna Žebrák, Rádio Blaník. Na finále Astronomické olympiády a doprovodném programu se podílejí Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy, Astronomický ústav AV ČR, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě, Statutární město Ostrava a Pedagogická fakulta Západočeské univerzity v Plzni.

Astronomická olympiáda je zařazena a podporována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A. Nemalé časové náklady, které Česká astronomická společnost na Astronomickou olympiádu vydává, jsou velmi dobře vynaloženy – podpora dětí se zájmem o astronomii, vědu, souvislosti a s chutí a ochotou udělat něco navíc, než co jim škola nezbytně předepisuje, je vynikající investice.

Více informací o Astronomické olympiádě (i o minulých ročnících) lze najít na olympiada.astro.cz. Tam také najdete např. seznam letošních finalistů včetně jejich školy a města, odkud jsou.

Kontakt: suchan@astro.cz, 267 103 040, 737 322 815




O autorovi

Jan Kožuško

Jan Kožuško

Narodil se v roce 1981 v Jičíně. O astronomii se zajímá od svých sedmi let. Od roku 1994 je úzce spjat se Štefánikovou hvězdárnou v Praze, kde po absolvování astronomického kroužku a kurzu působil jako demonstrátor a odborný pracovník. Vedl přístrojová praktika astronomického kurzu a sekci pozorovatelů Slunce, připravoval dětské dny a další akce. Do České astronomické společnosti vstoupil v roce 1999. Od roku 2004 je členem ústřední komise Astronomické olympiády a v roce 2010 se stal jejím předsedou.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »