Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Česká astronomická společnost si připomene 95 let od založení

Česká astronomická společnost si připomene 95 let od založení

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Předseda České astronomické společnosti si vás dovoluje pozvat na Plenární schůzi České astronomické společnosti, která se uskuteční na den přesně 95. výročí vzniku České astronomické společnosti, a to v sobotu 8. prosince 2012. Koná se v místech, kudy kráčely dějiny České astronomické společnosti, a to na pražském hlavním - Wilsonově nádraží. Věříme, že Genius loci přispěje ke zdaru tohoto setkání.

Plenární schůze ČAS proběhne ve velkém kulturním sále Hlavního nádraží v Praze v sobotu 8. prosince 2012 od 12:45 do 16:45.

Program:

12:00 Prohlídka secesního prezidentského salonku (první skupina - mimopražští)
12:45 Zahájení plenární schůze, vystoupení předsedy ČAS Ing. Jana Vondráka, DrSc., přivítání a vystoupení hostů
13:00 ČAS v proměnách času - o historii ČAS promluví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

přestávka

14:15 Osobnost profesora Františka Nušla - Mgr. Jaroslav Soumar

přestávka

15:00 Slavnostní předání Ceny Františka Nušla za rok 2012, laudatio přednese RNDr. Jiří Grygar, CSc.
15:15 Přednesení laureátské přednášky - Ing. Antonín Rükl: Soukolí nebeských sfér (o historii a způsobech zobrazování a modelování hvězdné oblohy a vesmíru vůbec) 
16:30 Závěr plenární schůze
17:00 Prohlídka secesního prezidentského salonku (druhá skupina - místní)

Plakát k 95. narozeninám ČAS Autor: Jan Havel
Plakát k 95. narozeninám ČAS
Autor: Jan Havel
Sraz zájemců o prohlídku secesního salonku je v 11:55 hod. na prvním nástupišti pražského hlavního nádraží - u výstupu z jižního podchodu. Tento termín je vyhrazen pro mimopražské účastníky. Prosím počítejte s tím, že zájem může být velký a nemusí se na vás dostat. Pak postoupíte do druhé skupiny, která se dále může rozdělit na dvě. Přístup k salonku i ke kulturnímu sálu bude vyznačen z podchodů, z odbavovací haly a historické Fantovy budovy.

Přeci jenom ale uvádíme popis cesty:
- Z nové odjezdové haly vyjedete po eskalátorech do staré (historické) Fantovy odbavovací haly. Po výjezdu do haly odbočíte doprava a projdete halou až na její konec. Projdete kolem čekárny pro cestující první třídy (ČD Lounge). Na konci haly jsou vstupní dveře do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.
- Pokud půjdete z podchodu, vyjdete po schodišti (nebo vyjedete po eskalátoru) a vydáte se jižním směrem (je to směr Vinohradské tunely nebo Václavské náměstí). U eskalátorů vedoucích do jižního podchodu je jeden ze dvou vstupů do historické Fantovy budovy, vyjdete přímo u čekárny první třídy (ČD Lounge), která se nachází naproti vstupním dveřím do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.
- Pokud vejdete z prvního nástupiště do budovy druhým možným vchodem, ocitnete se v secesní Fantově odbavovací hale (byla zde Fantova kavárna). Odtud zamíříte doleva do haly, kterou projdete až na její konec. Po levé straně minete čekárnu první třídy (ČD Lounge). Na konci haly jsou vstupní dveře do administrativní budovy SŽDC a ČD. Těmito dveřmi projdete a po točitém schodišti, asi 50 schodů, vystoupáte do druhého patra. Zde se nachází kulturní sál.

Ke stažení:

[1] Plakát akce, tmavý (pdf)
[2] Plakát akce, světlý (pdf)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: ČAS


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »