Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti získali na 14. IOAA deset medailí!

Čeští reprezentanti na 14. ročníku IOAA
Autor: Jan Kožuško

Na 14. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové tři stříbrné a sedm bronzových medailí. Stříbro vybojovali Marco Souza de Joode, David Bálek a Tomáš Patsch. Bronzové medaile získali David Kamenský, Jakub Hadač, Daniel Čtvrtečka, Šimon Bláha, Tomáš Vítek, Natálie Maleňáková a Lukáš Linhart. Jedná se o naprosto výjimečný výsledek v historii České republiky, kdy každý reprezentant získal medailové umístění.

Mezinárodní olympiáda v astronomii a astrofyzice (IOAA) je vrcholovou světovou soutěží, která představuje náročnější nadstavbu IAO pro starší středoškolské studenty (do roku maturity, nejvýše do 20 let). Byla založena v roce 2007 v Thajsku a Česká republika se jí pravidelně zúčastňuje od roku 2010.

Letošní 14. IOAA proběhla v termínu od 14. do 21. listopadu 2021 a vzhledem k omezením v souvislosti s nemocí Covid-19 se konala vůbec poprvé v „hybridním“ režimu, kdy hlavní organizační tým pořadatelské země (Kolumbie) byl v Bogotě, ale soutěžící studenti cestovali jen do svých „soutěžních“ hotelů ve svých domovských zemích. Pravidla byla jinak stejně přísná jako v předchozích letech při čistě prezenční formě. Studenti byli v elektronické a komunikační izolaci, v hotelu se o ně staral tým oddělený od vedení týmu, který připravoval překlady zadání. Vlastní řešení pak probíhalo pod dohledem několika webových kamer v časech, které byly celosvětově synchronizovány.

Českou republiku tak letos reprezentovalo hned 10 nejlepších studentů z národního kola Astronomické olympiády. Vedení týmu tvořili Dr.-Ing. Jan Kožuško (předseda Ústřední komise Astronomické olympiády, Česká astronomická společnost), RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (Filozoficko–přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě), Jakub Vošmera, MMath, Ph.D. (Institut für Theoretische Physik, ETH Zürch) a Jiří Vala (Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy). Zázemí na hotelu a regulérnost podmínek soutěže pomohly vytvořit Lucie Fořtová, MSc, RNDr. Petra Hyklová a Radka Křížová.

Výsledky

Stříbrnou medaili vybojovali Marco Souza de Joode z Gymnázia nad Štolou (nyní MFF UK), David Bálek (Gymnázium Příbram) a Tomáš Patsch (Slovanské gymnázium Olomouc). Bronz získali David Kamenský z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Jakub Hadač (Gymnázium V. Hlavatého, Louny), Daniel Čtvrtečka (Gymnázium Christiana Dopplera, Praha), Šimon Bláha (Slovanské gymnázium Olomouc), Tomáš Vítek z Gymnázia Břeclav (nyní PřF MU), Natálie Maleňáková ze Slovanského gymnázia Olomouc (nyní PřF UP) a Lukáš Linhart (Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek).

Program

Vlastní soutěž probíhala pro české studenty v hotelu Pyramida v Praze. Zasedání mezinárodní poroty se odehrávala tentokrát zcela online a k diskuzím, hlasováním i moderacím výsledků byla využívána pokročilá webová aplikace Oly-Exams upravená přesně pro potřeby letošní 14. IOAA. Hlavními pořadateli soutěže byla Univerzita Antonia Nariña, tým organizátorů Kolumbijské astronomické olympiády (OCA) a cestovní agentura Procolombia. Hlavním sponzorem pak byla společnost Minciencias.

Celá soutěž jednotlivců byla rozdělena jako obvykle do tří kol: teoretického, zpracování dat a pozorovacího kola. Teoretické otázky zahrnovaly širokou škálu témat od nebeské mechaniky, dvojhvězd, extrasolárních planet, astronomických dalekohledů a detektorů až dokonce po kosmické struny. Analýza dat byla zaměřena na statistiku a tvorbu grafů v kontextu reálných astronomických dat. Pozorovací část se pak týkala jak noční oblohy, tak pozorování Slunce.

Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA
Záběr z průběhu finále 14. ročníku IOAA

Není bez zajímavosti, že

  • Soutěže se zúčastnilo 298 studentů v 62 týmech (včetně hostujících týmů) z 52 zemí.
  • Z hlediska počtu studentů a týmů se jednalo o dosud nejvyšší počty v historii IOAA.
  • Finální podoba zadání teoretického kola byla dokončena po nočním online maratonu v 7.00 ráno, čímž byl překonán rekord z IOAA v Rumunsku v roce 2014, kdy bylo zadání hotovo ve 4.30 :-)

Poděkování

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost, cestu finančně podpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů.

Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz . Ve školním roce 2021/22 probíhá její 19. ročník.

Kontakty a další informace

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Fyzikální ústav SU v Opavě
Email: tomas.graf@physics.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Ing. Bc. Simona Marešová
MŠMT, Oddělení rozvoje dětí a mládeže
Email: simona.maresova@msmt.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Gymnázium Příbram
[2] Gymnázium V. Hlavatého
[3] Gymnázium Břeclav
[4] Gymnázium Christiana Dopplera
[5] Gymnázium Petra Bezruče
[6] Slovanské gymnázium Olomouc
[7] Planetum
[8] Fyzikální ústav SU v Opavě
[9] Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
[10] Astronomická olympiáda



O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: 14 IOAA, Astronomická olympiáda


34. vesmírný týden 2025

34. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa C/2025 K1 (ATLAS)

Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile). Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy. Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 19.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »