Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Dvoudenní konference připomenula významného astronoma ze západních Čech
Josef Jíra Vytisknout článek

Dvoudenní konference připomenula významného astronoma ze západních Čech

Plzeň restaurovala náhrobek Josefa Františka Smetany.
Autor: Smetanovské dny/Image Pro.

V rámci 100. výročí založení České astronomické společnosti se v Plzni uskutečnila odborná konference o životě a díle Josefa Františka Smetany, který je dodnes pro řadu lidí neznámou osobností, navíc se pohybující ve stínu svého mladšího bratrance a hudebního skladatele Bedřicha Smetany.  Termín konání odborné konference 10. a 11. 3. 2017 byl zvolený záměrně na narozeniny Josefa Františka Smetany. Konference se stala součástí právě probíhajícího festivalu hudby s názvem Smetanovské dny, který v Plzni téměř 40 let nabízí nápadité kulturní projekty či zajímavá umělecká setkání.

Začátek konference byl spojený se slavnostním odhalením obnoveného náhrobku J. F. Smetany na bývalém Mikulášském hřbitově v Plzni. Právě iniciativa členů Západočeské pobočky ČAS upozornila památkáře města Plzně na jeden dosud bezejmenný kamenný náhrobek, který patřil právě J. F. Smetanovi. Spolu se Správou veřejného statku města Plzně pak vznikl projekt na rekonstrukci náhrobku. V městském depozitu byl nalezen vhodný litinový kříž, který restaurátor osadil a podle dochované fotografické dokumentace vyrobil věrnou kopii destičky s jeho jménem. Zároveň byl hřbitov, kde se Smetanův hrob nachází, doplněn o nový informační systém. V současné době probíhají na Mikulášském hřbitově další rozsáhlé rekonstrukční práce, které by měly důstojně zviditelnit „plzeňský Slavín“, kde jsou uloženy ostatky významných osobností jako např. Josefa Kajetána Tyla či Emila Škody.

Další program naší odborné konference, nad kterou převzala záštitu řada osobností společenského a kulturního života v Plzni jakými jsou biskup plzeňské diecéze Mons. ThLic. Tomáš Holub, Th.D., rektor Západočeské univerzity v Plzni doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček, hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard, primátor města Plzně Martina Zrzavecký, se již odehrával v prostorách Západočeského muzea, kam se sjela téměř čtyřicítka odborníků a zájemců o život a dílo J. F. Smetany. O úvodní slovo se postaral děkan Fakulty pedagogické ZČU v Plzni RNDr. Miroslav Randa, Ph.D., na jeho slova navázal předseda České astronomické společnosti, Ing. Jan Vodrák, DrSc., dr.h.c. Poté Josefa Františka Smetanu, osobnost Premonstrátského řádu v Teplé, představil opat kláštera Filip Zdeněk Lobkovic.

Josef František Smetana (1801-1861) Autor: Wikimedia Commons, uživatel Boris7. CC BY-SA 3.0
Josef František Smetana (1801-1861)
Autor: Wikimedia Commons, uživatel Boris7. CC BY-SA 3.0
Následující program se již odehrával po oba dva dny v odborném duchu. Zazněla více než desítka příspěvků nejenom o životě a díle J. F. Smetany, ale i o architektuře, hudbě, politice a spolupracovnících J. F. Smetany. Odborný program konference byl vkusně doplněn o hudební vystoupení nastupující hvězdou světového formátu, houslistou Markem Pavelcem, který příznačně zahrál skladby slavnějšího Smetany. Velké překvapení přinesl poslední příspěvek konference  doc. RNDr. Jindřicha Bečváře, CSc., který opravil datum narození J. F. Smetany.  Na většině dobových materiálů včetně náhrobku či pomníku ve Smetanových sadech se uvádí datum narození 11. 3. 1801.  Nicméně správné datum narození dle matričního zápisu je 24. 3. 1801. Jak mohlo dojít k takovému omylu? Vše odhaluje právě matriční záznam, ze kterého je patrné, že číslo 11, uvedené ve vedlejším sloupci, je číslem popisným, kde se J. F. Smetana narodil. Je tedy dosti pravděpodobné, že např. osoba vypisující křestní list se přehlédla.

A co říci na závěr… Z velmi pozitivních ohlasů jak účastníků, tak i přednášejících jsme se rozhodli, že i v následujících letech uspořádáme pokračování odborné konference na podobné téma. Kdy a  jakou formou je v tuto chvíli stále otázkou. Těšit se však můžeme na impaktovaný sborník z konference o životě a díle Josefa Františka Smetany z roku 2017.

Za Západočeskou pobočku České astronomické společnosti bych rád poděkoval všem přednášejícím, účastníkům a organizacím, kteří se podíleli na zdárném průběhu konference, jmenovitě Plzeňské filharmonii, Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, Hvězdárně v Rokycanech a Plzni a Západočeskému muzeu v Plzni.

Prohlédněte si fotogalerii z akce.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Západočeská pobočka ČAS
[2] Reportáž na ZAK TV (v čase 9:30)
[3] Konference o životě a díle Josefa Františka Smetany
[4] J. F. Smetana: První český popularizátor astronomie
[5] Fotogalerie z akce

Převzato: Zp ČAS



O autorovi

Josef Jíra

Josef Jíra

Josef Jíra se narodil v Opočně v roce 1977 a k astronomii ho přivedl zájem o přírodní vědy. V dětství navštěvoval hvězdárnu v Rokycanech. Vystudoval obor fyzika – astronomie na PF ZČU v Plzni, účastnil se také odborných stáží na observatoři Hoher List či Schülerlabor Astronomie am Carl-Fuhlrott-Gymnasium Wuppertal. Je aktivním členem Západočeské pobočky České astronomické společnosti, odborné skupiny pro tmavou oblohu a členem zákrytové sekce. Koordinuje aktivity v Manětínské oblasti tmavé oblohy a popularizuje astronomickou fotografii. V současné době se věnuje historii astronomie v západních Čechách.

Štítky: Západočeská pobočka ČAS, Josef František Smetana


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »