Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru nad observatoří Paranal v Chile.
Autor: Yuri Beletsky

Česká republika bude mezi 26. a 30. červnem 2017 centrem evropské, potažmo světové astronomie. V Praze se totiž odehraje mezinárodní zasedání Evropské astronomické společnosti (EAS), v rámci kterého se bude na poli nejvyšší vědecké komunity diskutovat o aktuálních tématech v astronomii a výzkumu vesmíru. V rámci programu se také nabízejí významné události pro širokou veřejnost; lákadlem by mohla být především česky překládaná přednáška prof. Roberta Nemiroffa, spoluzakladatele prestižního Astronomického snímku dne NASA.

Co je EWASS?

Evropský týden astronomie a vědy o vesmíru (European Week of Astronomy and Space Science - EWASS) je každoročním mezinárodním setkáním astronomů. S více než dvacetiletou tradicí představuje největší pravidelnou konferenci evropské astronomie. Koná se mnoho vědeckých setkání a odborných symposií na aktuální důležitá témata. Právě pro letošek se Evropská astronomická společnost rozhodla, že místem konání EWASS 2017 se stane Praha. Ostatně je k tomu dosti pádný důvod: česká metropole byla mnohokrát místem přelomových úspěchů (nejen) na poli astronomie. Více informací naleznete na speciální stránce.

Proč Praha?

Praha v noci. Autor: EWASS 2017.
Praha v noci.
Autor: EWASS 2017.
Se svou tisíciletou historií je Praha privilegovaným městem exaktních věd. Vzdělaní návštěvníci nacházejí v tomto živoucím centru národů, náboženství a filosofických hnutí inspirující atmosféru. Vyvrcholením tolerantní doby vhodné pro rozvoj věd byla především éra vlády Karla IV, Rudolfa II., Marie Terezie či Josefa II., ale také období před 1. světovou válkou a po ní. K nejslavnějším vědcům našeho regionu se řadí Tycho Brahe nebo Johannes Kepler, díky nimž dokážeme přesně vypočítat, jak se pohybují planety kolem Slunce. I dnes mohou návštěvníci Prahy obdivovat Astronomickou věž z r. 1722 nebo sál barokní knihovny dokončený o pět let později v srdci Klementina. Christian Doppler r. 1842 proslovil v univerzitním Karolinu přednášku, v níž objasnil vliv pohybu světelného zdroje na barvu jeho záření – efekt s mimořádnou důležitostí a mnoha aplikacemi v dnešní vědě a technice.  Profesor Albert Einstein pracoval v Praze na základech své teorie relativity.

Doprovodný program pro širokou veřejnost

Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit. Autor: Daniel Fischer.
Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit.
Autor: Daniel Fischer.
Jak již bylo zmíněno, během konference bude vyzývat širokou veřejnost k návštěvě hned několik lákadel:

  1. Výstava AD INFINITUM – Pohlédněte do hlubin vesmíru. Výstavu najdete v Galerii vědy a umění v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1. Výstava bude přístupná ve všední dny od 10 do 18 hodin.
  2. Venkovní výstava Vesmír – Dobrodružství objevů. Na 20 panelech 2x2 metry najdete pohledy do objektů vzdáleného vesmíru, získané největšími teleskopy světa. Výstava bude umístěna před Rudolfinem, kde se také 29. června uskuteční živý koncert.
  3. Do češtiny překládaná přednáška „The Greedy-Massive Black Holes“ (Nenasytné masivní černé díry) profesorky Francoise Combesové z Observatoře v Paříži. Přednáška se uskuteční ve středu 28. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).
  4. Do češtiny překládaná přednáška „The Best Space Images from NASA's Astronomy Picture of the Day” (Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA) profesora Roberta Nemiroffa z Michiganské Technologické Univerzity v USA. Přednáška se uskuteční v pátek 30. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).

 

Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AVČR.
Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AVČR.

Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AV ČR.
Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AV ČR.

EWASS 2017 je organizován Evropskou Astronomickou Společností ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Astronomickým ústavem AV ČR.

 

Další informace

Kontakty

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 737 322 815
E-mail: mailto:pavel.suchan@asu.cas.cz

Marieke Baan
Koordinátor EWASS 2017
Telefon: +31 (0)61432627
E-mail: mailto:h.m.baan@uva.nl

Kongresový sekretariát EWASS 2017
Telefon: +420 296 300 423
E-mail: ewass2017@kuoni.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický snímek dne NASA v Praze
[2] Český průvodce po EWASS 2017

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Robert Nemiroff, Apod, EWASS 2017


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »