Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru nad observatoří Paranal v Chile.
Autor: Yuri Beletsky

Česká republika bude mezi 26. a 30. červnem 2017 centrem evropské, potažmo světové astronomie. V Praze se totiž odehraje mezinárodní zasedání Evropské astronomické společnosti (EAS), v rámci kterého se bude na poli nejvyšší vědecké komunity diskutovat o aktuálních tématech v astronomii a výzkumu vesmíru. V rámci programu se také nabízejí významné události pro širokou veřejnost; lákadlem by mohla být především česky překládaná přednáška prof. Roberta Nemiroffa, spoluzakladatele prestižního Astronomického snímku dne NASA.

Co je EWASS?

Evropský týden astronomie a vědy o vesmíru (European Week of Astronomy and Space Science - EWASS) je každoročním mezinárodním setkáním astronomů. S více než dvacetiletou tradicí představuje největší pravidelnou konferenci evropské astronomie. Koná se mnoho vědeckých setkání a odborných symposií na aktuální důležitá témata. Právě pro letošek se Evropská astronomická společnost rozhodla, že místem konání EWASS 2017 se stane Praha. Ostatně je k tomu dosti pádný důvod: česká metropole byla mnohokrát místem přelomových úspěchů (nejen) na poli astronomie. Více informací naleznete na speciální stránce.

Proč Praha?

Praha v noci. Autor: EWASS 2017.
Praha v noci.
Autor: EWASS 2017.
Se svou tisíciletou historií je Praha privilegovaným městem exaktních věd. Vzdělaní návštěvníci nacházejí v tomto živoucím centru národů, náboženství a filosofických hnutí inspirující atmosféru. Vyvrcholením tolerantní doby vhodné pro rozvoj věd byla především éra vlády Karla IV, Rudolfa II., Marie Terezie či Josefa II., ale také období před 1. světovou válkou a po ní. K nejslavnějším vědcům našeho regionu se řadí Tycho Brahe nebo Johannes Kepler, díky nimž dokážeme přesně vypočítat, jak se pohybují planety kolem Slunce. I dnes mohou návštěvníci Prahy obdivovat Astronomickou věž z r. 1722 nebo sál barokní knihovny dokončený o pět let později v srdci Klementina. Christian Doppler r. 1842 proslovil v univerzitním Karolinu přednášku, v níž objasnil vliv pohybu světelného zdroje na barvu jeho záření – efekt s mimořádnou důležitostí a mnoha aplikacemi v dnešní vědě a technice.  Profesor Albert Einstein pracoval v Praze na základech své teorie relativity.

Doprovodný program pro širokou veřejnost

Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit. Autor: Daniel Fischer.
Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit.
Autor: Daniel Fischer.
Jak již bylo zmíněno, během konference bude vyzývat širokou veřejnost k návštěvě hned několik lákadel:

  1. Výstava AD INFINITUM – Pohlédněte do hlubin vesmíru. Výstavu najdete v Galerii vědy a umění v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1. Výstava bude přístupná ve všední dny od 10 do 18 hodin.
  2. Venkovní výstava Vesmír – Dobrodružství objevů. Na 20 panelech 2x2 metry najdete pohledy do objektů vzdáleného vesmíru, získané největšími teleskopy světa. Výstava bude umístěna před Rudolfinem, kde se také 29. června uskuteční živý koncert.
  3. Do češtiny překládaná přednáška „The Greedy-Massive Black Holes“ (Nenasytné masivní černé díry) profesorky Francoise Combesové z Observatoře v Paříži. Přednáška se uskuteční ve středu 28. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).
  4. Do češtiny překládaná přednáška „The Best Space Images from NASA's Astronomy Picture of the Day” (Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA) profesora Roberta Nemiroffa z Michiganské Technologické Univerzity v USA. Přednáška se uskuteční v pátek 30. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).

 

Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AVČR.
Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AVČR.

Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AV ČR.
Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AV ČR.

EWASS 2017 je organizován Evropskou Astronomickou Společností ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Astronomickým ústavem AV ČR.

 

Další informace

Kontakty

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 737 322 815
E-mail: mailto:pavel.suchan@asu.cas.cz

Marieke Baan
Koordinátor EWASS 2017
Telefon: +31 (0)61432627
E-mail: mailto:h.m.baan@uva.nl

Kongresový sekretariát EWASS 2017
Telefon: +420 296 300 423
E-mail: ewass2017@kuoni.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický snímek dne NASA v Praze
[2] Český průvodce po EWASS 2017

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Robert Nemiroff, Apod, EWASS 2017


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »