< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program
Pavel Suchan Vytisknout článek

Evropský týden astronomie a kosmických věd 2017 nabídne jedinečný doprovodný program

Konjunkce Měsíce, Venuše a Jupiteru nad observatoří Paranal v Chile.
Autor: Yuri Beletsky

Česká republika bude mezi 26. a 30. červnem 2017 centrem evropské, potažmo světové astronomie. V Praze se totiž odehraje mezinárodní zasedání Evropské astronomické společnosti (EAS), v rámci kterého se bude na poli nejvyšší vědecké komunity diskutovat o aktuálních tématech v astronomii a výzkumu vesmíru. V rámci programu se také nabízejí významné události pro širokou veřejnost; lákadlem by mohla být především česky překládaná přednáška prof. Roberta Nemiroffa, spoluzakladatele prestižního Astronomického snímku dne NASA.

Co je EWASS?

Evropský týden astronomie a vědy o vesmíru (European Week of Astronomy and Space Science - EWASS) je každoročním mezinárodním setkáním astronomů. S více než dvacetiletou tradicí představuje největší pravidelnou konferenci evropské astronomie. Koná se mnoho vědeckých setkání a odborných symposií na aktuální důležitá témata. Právě pro letošek se Evropská astronomická společnost rozhodla, že místem konání EWASS 2017 se stane Praha. Ostatně je k tomu dosti pádný důvod: česká metropole byla mnohokrát místem přelomových úspěchů (nejen) na poli astronomie. Více informací naleznete na speciální stránce.

Proč Praha?

Praha v noci. Autor: EWASS 2017.
Praha v noci.
Autor: EWASS 2017.
Se svou tisíciletou historií je Praha privilegovaným městem exaktních věd. Vzdělaní návštěvníci nacházejí v tomto živoucím centru národů, náboženství a filosofických hnutí inspirující atmosféru. Vyvrcholením tolerantní doby vhodné pro rozvoj věd byla především éra vlády Karla IV, Rudolfa II., Marie Terezie či Josefa II., ale také období před 1. světovou válkou a po ní. K nejslavnějším vědcům našeho regionu se řadí Tycho Brahe nebo Johannes Kepler, díky nimž dokážeme přesně vypočítat, jak se pohybují planety kolem Slunce. I dnes mohou návštěvníci Prahy obdivovat Astronomickou věž z r. 1722 nebo sál barokní knihovny dokončený o pět let později v srdci Klementina. Christian Doppler r. 1842 proslovil v univerzitním Karolinu přednášku, v níž objasnil vliv pohybu světelného zdroje na barvu jeho záření – efekt s mimořádnou důležitostí a mnoha aplikacemi v dnešní vědě a technice.  Profesor Albert Einstein pracoval v Praze na základech své teorie relativity.

Doprovodný program pro širokou veřejnost

Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit. Autor: Daniel Fischer.
Profesor Robert Nemiroff bude přednášet o Astronomickém snímku dne NASA. Je na co se těšit.
Autor: Daniel Fischer.
Jak již bylo zmíněno, během konference bude vyzývat širokou veřejnost k návštěvě hned několik lákadel:

  1. Výstava AD INFINITUM – Pohlédněte do hlubin vesmíru. Výstavu najdete v Galerii vědy a umění v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1. Výstava bude přístupná ve všední dny od 10 do 18 hodin.
  2. Venkovní výstava Vesmír – Dobrodružství objevů. Na 20 panelech 2x2 metry najdete pohledy do objektů vzdáleného vesmíru, získané největšími teleskopy světa. Výstava bude umístěna před Rudolfinem, kde se také 29. června uskuteční živý koncert.
  3. Do češtiny překládaná přednáška „The Greedy-Massive Black Holes“ (Nenasytné masivní černé díry) profesorky Francoise Combesové z Observatoře v Paříži. Přednáška se uskuteční ve středu 28. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).
  4. Do češtiny překládaná přednáška „The Best Space Images from NASA's Astronomy Picture of the Day” (Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA) profesora Roberta Nemiroffa z Michiganské Technologické Univerzity v USA. Přednáška se uskuteční v pátek 30. června od 16 hodin v budově Akademie věd České republiky na Národní 3, Praha 1 (bude označeno tabulemi).

 

Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AVČR.
Přednáška Nenasytné masivní černé díry prof. Francoise Combesové 28. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AVČR.

Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin. Autor: AsÚ AV ČR.
Přednáška Nejlepší záběry vesmíru v Astronomickém snímku dne NASA prof. Roberta Nemiroffa 30. června 2017 od 16 hodin.
Autor: AsÚ AV ČR.

EWASS 2017 je organizován Evropskou Astronomickou Společností ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Astronomickým ústavem AV ČR.

 

Další informace

Kontakty

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Telefon: +420 737 322 815
E-mail: mailto:pavel.suchan@asu.cas.cz

Marieke Baan
Koordinátor EWASS 2017
Telefon: +31 (0)61432627
E-mail: mailto:h.m.baan@uva.nl

Kongresový sekretariát EWASS 2017
Telefon: +420 296 300 423
E-mail: ewass2017@kuoni.com

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Astronomický snímek dne NASA v Praze
[2] Český průvodce po EWASS 2017

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Další články autora (362)

Štítky: Robert Nemiroff, Apod, EWASS 2017

21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »