Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Grónský radioteleskop otevírá novou éru arktické astronomie

Grónský radioteleskop otevírá novou éru arktické astronomie

Greenland Telescope s anténou o průměru 12 m
Autor: Nimesh Patel

K výzkumu nejextrémnějších objektů ve vesmíru astronomové občas využívají teleskopy umístěné na extrémních místech naší planety. V uplynulých několika měsících skupina vědců musela čelit mimořádně mrazivým teplotám při provádění pozorování prostřednictvím nového radioteleskopu, který je umístěn v Grónsku.

Mimořádné atmosférické podmínky umožňují radioteleskopu Greenland Telescope detekovat rádiové záření hvězd, oblastí tvorby nových stálic, galaxií a blízkého okolí černých děr. Jedním z hlavních cílů grónského radioteleskopu je zapojení do spolupráce v rámci virtuálního celoplanetárního radioteleskopu Event Horizon Telescope (EHT) za účelem pořízení snímku supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. EHT je skupina zhruba desítky antén rozmístěných po celém světě, které se mohou spojit v rámci společného pozorování.

Grónský radioteleskop dosáhl v poslední době tří významných milníků počínaje detekcí „prvního světla“ v prosinci 2017. Následovně byl radioteleskop úspěšně synchronizován s dalšími teleskopy a zapojil se do pozorování v rámci radioteleskopu EHT v dubnu 2018. Na základě těchto výsledků astronomové z Academia Sinica Institute of Astronomy & Astrophysics (ASIAA) of Taiwan a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) in Cambridge, Massachusetts potvrdili, že Greenland Telescope je schopen zapojit se do výzkumu největších tajemství vesmíru.

Oficiálně můžeme oznámit, že zahajujeme výzkum vesmíru prostřednictvím Greenland Telescope,“ říká Timothy Norton, CfA a ředitel projektu dalekohledu. „Toto je významný den pro každého, kdo intenzivně pracoval na realizaci této možnosti.“

Grónský teleskop je anténou o průměru 12 metrů k příjmu rádiového záření, která byla původně postavena jako prototyp pro soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Severní Americe. Jakmile byly teleskopy zprovozněny na území Chile, byla anténa předána Grónsku k využití téměř ideálních arktických podmínek k výzkumu vesmíru na specifických rádiových frekvencích ve spolupráci s National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a MIT Haystack Observatory.

ASIAA vedla usilovné práce k adaptaci a rekonstrukci antény k přípravě na arktické podmínky Grónska, které je pokryto ledovcem. V roce 2016 byl teleskop přepraven prostřednictvím Thule Air Base v Grónsku, 1 200 km od severního polárního kruhu směrem k pólu, kde byla opětovně složena v této pobřežní oblasti. ASIAA rovněž postavila přijímač pro anténu.

To je mimořádná výzva rychle a úspěšně spustit nový teleskop v takovém mrazivém prostředí, kde teploty klesají pod -30 °C,“ říká Ming-Tang Chen z ASIAA a projektový manažer projektu Greenland Telescope. „Jedná se o radioteleskop, který pracuje nejblíže severnímu pólu.“

Vědci z ASIAA začali teleskop uvádět do provozu od 1. 12. 2017 a 25. prosince byli schopni detekovat rádiovou emisi Měsíce, což je okamžik, který astronomové označují jako „první světlo“ pro radioteleskop. Na začátku roku 2018 zkombinoval vědecký tým pozorování kvasaru pomocí Greenland Telescope s daty z radioteleskopu ALMA. Data z obou radioteleskopů byla synchronizována tak, že vytvořily jeden obraz pozorovaného objektu.

To představuje velký krok v integraci teleskopů do velké globální sítě radioteleskopů,“ říká Nimesh Patel z CfA a hlavní vědecký pracovník Greenland Telescope. „Získaná dat nám říkají, že Greenland Telescope funguje tak, jak jsme doufali a předpokládali.“

Poloha v Grónsku rovněž umožňuje realizaci interferometrie ve spolupráci se Smithsonian Astrophysical Observatory (SAO), ASIAA’s Submillimeter Array, East Asian Observatory's (EAO), James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) na Havaji, s radioteleskopem ALMA a s dalšími anténami a stát se nejsevernější složkou virtuálního celoplanetárního radioteleskopu EHT. Tímto rozšířením byl vytvořen radioteleskop se základnou zhruba 12 000 km ve směru sever-jih.

Greenland Telescope je zásadním přírůstkem k EHT poskytujícím větší vzdálenosti mezi anténami radioteleskopů, a tím i lepší rozlišení,“ říká Keiichi Asada z ASIAA a vědecký pracovník radioteleskopu. „Jsme velmi nadšeni, že Greenland Telescope je součástí tohoto historického projektu.“

Greenland Telescope se připojil v polovině dubna 2018 k pozorovací kampani prostřednictvím celoplanetárního radioteleskopu EHT za účelem pozorování supermasivní černé díry v centru naší Galaxie, a také v centru eliptické galaxie M87 v souhvězdí Panny. Tyto dvě superhmotné černé díry jsou hlavním cílem pro EHT, protože zdánlivá velikost jejich horizontu událostí je podstatně větší než u jiných černých děr. Nicméně rozlišovací schopnost dokonalého radioteleskopu je taková, jakou potřebujeme a odpovídá četbě titulku v novinách, které se nacházejí na povrchu Měsíce. Jeho schopnost je zhruba 1000× lepší, než jaké můžeme dosáhnout u nejlepších optických dalekohledů světa.

Astronomové plánují využití těchto pozorování k prověření Einsteinovy obecné teorie relativity v prostředí, kde existuje extrémní gravitace, a chtějí v nebývalých detailech prozkoumat chování fyziky v okolí černých děr.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Greenland Telescope, Radioteleskop, EHT


45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas

Kométa C/2023 A3 Tsuchinshan-Atlas Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Geminy EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Pixinsight, Adobe photoshop 177x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 30 flats, master darks, master darkflats 2.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »