Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Grónský radioteleskop otevírá novou éru arktické astronomie

Grónský radioteleskop otevírá novou éru arktické astronomie

Greenland Telescope s anténou o průměru 12 m
Autor: Nimesh Patel

K výzkumu nejextrémnějších objektů ve vesmíru astronomové občas využívají teleskopy umístěné na extrémních místech naší planety. V uplynulých několika měsících skupina vědců musela čelit mimořádně mrazivým teplotám při provádění pozorování prostřednictvím nového radioteleskopu, který je umístěn v Grónsku.

Mimořádné atmosférické podmínky umožňují radioteleskopu Greenland Telescope detekovat rádiové záření hvězd, oblastí tvorby nových stálic, galaxií a blízkého okolí černých děr. Jedním z hlavních cílů grónského radioteleskopu je zapojení do spolupráce v rámci virtuálního celoplanetárního radioteleskopu Event Horizon Telescope (EHT) za účelem pořízení snímku supermasivní černé díry v centru naší Galaxie. EHT je skupina zhruba desítky antén rozmístěných po celém světě, které se mohou spojit v rámci společného pozorování.

Grónský radioteleskop dosáhl v poslední době tří významných milníků počínaje detekcí „prvního světla“ v prosinci 2017. Následovně byl radioteleskop úspěšně synchronizován s dalšími teleskopy a zapojil se do pozorování v rámci radioteleskopu EHT v dubnu 2018. Na základě těchto výsledků astronomové z Academia Sinica Institute of Astronomy & Astrophysics (ASIAA) of Taiwan a Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics (CfA) in Cambridge, Massachusetts potvrdili, že Greenland Telescope je schopen zapojit se do výzkumu největších tajemství vesmíru.

Oficiálně můžeme oznámit, že zahajujeme výzkum vesmíru prostřednictvím Greenland Telescope,“ říká Timothy Norton, CfA a ředitel projektu dalekohledu. „Toto je významný den pro každého, kdo intenzivně pracoval na realizaci této možnosti.“

Grónský teleskop je anténou o průměru 12 metrů k příjmu rádiového záření, která byla původně postavena jako prototyp pro soustavu radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Severní Americe. Jakmile byly teleskopy zprovozněny na území Chile, byla anténa předána Grónsku k využití téměř ideálních arktických podmínek k výzkumu vesmíru na specifických rádiových frekvencích ve spolupráci s National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a MIT Haystack Observatory.

ASIAA vedla usilovné práce k adaptaci a rekonstrukci antény k přípravě na arktické podmínky Grónska, které je pokryto ledovcem. V roce 2016 byl teleskop přepraven prostřednictvím Thule Air Base v Grónsku, 1 200 km od severního polárního kruhu směrem k pólu, kde byla opětovně složena v této pobřežní oblasti. ASIAA rovněž postavila přijímač pro anténu.

To je mimořádná výzva rychle a úspěšně spustit nový teleskop v takovém mrazivém prostředí, kde teploty klesají pod -30 °C,“ říká Ming-Tang Chen z ASIAA a projektový manažer projektu Greenland Telescope. „Jedná se o radioteleskop, který pracuje nejblíže severnímu pólu.“

Vědci z ASIAA začali teleskop uvádět do provozu od 1. 12. 2017 a 25. prosince byli schopni detekovat rádiovou emisi Měsíce, což je okamžik, který astronomové označují jako „první světlo“ pro radioteleskop. Na začátku roku 2018 zkombinoval vědecký tým pozorování kvasaru pomocí Greenland Telescope s daty z radioteleskopu ALMA. Data z obou radioteleskopů byla synchronizována tak, že vytvořily jeden obraz pozorovaného objektu.

To představuje velký krok v integraci teleskopů do velké globální sítě radioteleskopů,“ říká Nimesh Patel z CfA a hlavní vědecký pracovník Greenland Telescope. „Získaná dat nám říkají, že Greenland Telescope funguje tak, jak jsme doufali a předpokládali.“

Poloha v Grónsku rovněž umožňuje realizaci interferometrie ve spolupráci se Smithsonian Astrophysical Observatory (SAO), ASIAA’s Submillimeter Array, East Asian Observatory's (EAO), James Clerk Maxwell Telescope (JCMT) na Havaji, s radioteleskopem ALMA a s dalšími anténami a stát se nejsevernější složkou virtuálního celoplanetárního radioteleskopu EHT. Tímto rozšířením byl vytvořen radioteleskop se základnou zhruba 12 000 km ve směru sever-jih.

Greenland Telescope je zásadním přírůstkem k EHT poskytujícím větší vzdálenosti mezi anténami radioteleskopů, a tím i lepší rozlišení,“ říká Keiichi Asada z ASIAA a vědecký pracovník radioteleskopu. „Jsme velmi nadšeni, že Greenland Telescope je součástí tohoto historického projektu.“

Greenland Telescope se připojil v polovině dubna 2018 k pozorovací kampani prostřednictvím celoplanetárního radioteleskopu EHT za účelem pozorování supermasivní černé díry v centru naší Galaxie, a také v centru eliptické galaxie M87 v souhvězdí Panny. Tyto dvě superhmotné černé díry jsou hlavním cílem pro EHT, protože zdánlivá velikost jejich horizontu událostí je podstatně větší než u jiných černých děr. Nicméně rozlišovací schopnost dokonalého radioteleskopu je taková, jakou potřebujeme a odpovídá četbě titulku v novinách, které se nacházejí na povrchu Měsíce. Jeho schopnost je zhruba 1000× lepší, než jaké můžeme dosáhnout u nejlepších optických dalekohledů světa.

Astronomové plánují využití těchto pozorování k prověření Einsteinovy obecné teorie relativity v prostředí, kde existuje extrémní gravitace, a chtějí v nebývalých detailech prozkoumat chování fyziky v okolí černých děr.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] cfa.harvard.edu
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Greenland Telescope, Radioteleskop, EHT


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »