Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)
Veselý Jan Vytisknout článek

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)

Kongresové centrum IAU GA v Pegingu. Autor: Jan Veselý
Kongresové centrum IAU GA v Pegingu.
Autor: Jan Veselý
Konference a noční Peking

Druhý den pobytu v Pekingu jsme zahájili odloženou návštěvou pořadu ve velkém planetáriu, ale pak už jsme se vrhli na konferenci. Večer jsme se vydali do ulic nočního města.

Ukázalo se, že biologickým hodinám lze poručit podstatně obtížněji než třeba větru nebo dešti. Ačkoli jsem šel spát ve 22 hodin místního času, už ve 4 hodiny jsem se probudil a zjistil, že nepotřebuji spát. Nejde o to, že bych nemohl znovu usnout, ale prostě jsem už byl vzhůru. Ukázalo se, že to bylo štěstí, protože když jsem před spaním pracně počítal, na kolik hodin si dát budíka v telefonu, jejž chci udržovat ve středoevropském letním čase, abych aspoň tušil, kolik hodin je doma, nějak jsem ten šestihodinový posun počítal obráceně či zapomněl vynásobit dvěma - prostě jsem měl budík na 12 hodin místo na 0 hodin, čímž hrozilo zaspání. Při snídani jsem odhalil, že nejméně dva z kolegů na tom byli úplně stejně. A tak vím, že v čínské televizi prý od 2 do 4 hodin dávali "Čína hledá superstar". A jedné kolegyni se pro změnu opravdu podařilo zaspat.

Na konferenci jsme se nicméně nakonec sešli všichni. Tentokrát už přikládám i foto Sjezdového paláce, přesněji té části, v níž probíhá IAU GA. Zdá se, že různí astronomové na světě řeší zcela odlišné problémy, alespoň pokud se komunikace vědy týče. Zatímco v Evropě, Japonsku a Severní Americe astronomové popularizují megaprojekty typu ALMA, E-ELT a zápasí s tím, jak vysvětlit lidem, co to je světelné znečištění a proč by se jím měli znepokojovat, kolega z Ghany nás pozval do Afriky, kde světelné znečištění neexistuje, takže vysvětlit lidem, co to jako má být, je zhola nemožné. Den vyvrcholil hluboce lidským příběhem ruského astronoma, který po skončení studia zjistil, že když si najme jednopokojový byt, už mu nezbyde na jídlo. Proto se dal na dráhu novináře, nejprve ovšem sportovního a až po několika letech vědeckého. Svůj boj o přežití dotáhl do fáze, kdy se osobně snaží přesvědčit vzájemně se prolínající ruské prezidenty a premiéry o tom, že šestimetrový Velký azimutální teleskop už není velký a žádný důležitý otvor do světa s ním už Rusové neudělají, takže by měli co nejrychleji přistoupit do ESO. Příběh skončil optimisticky. Dnes už si může najmout dvoupokojový byt. Tento hořký vtip jsem nevymyslel, na závěr dnešního dne opravdu zazněl jako jeden z příspěvků konference a zřejmě jej bude lze dohledat ve sborníku, ale před tím, se většinou diskutovalo o seriózních záležitostech.

Program skončil až po 18 hodině, takže po večeři v další čínské restauraci a (zbytečné) sprše v hotelu, byla na programu prohlídka Pekingu. Vynuceně nočního, neboť se mezi tím setmělo, ale právě na to jsme se (skoro) všichni těšili. Pozoruhodné je, že vlhkost stále stoupala a s ní spojený pocit nedýchatelného vedra se po setmění stále zhoršoval. Takové prostředí v amatérských podmínkách tropických pavilonů středoevropských zoologických zahrad už simulovat nelze. Místo dalších slov několik obrázků:

Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Autor: Jan Veselý
Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope.
Autor: Jan Veselý
Co astronom, to jiný názor. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace. Autor: Jan Veselý
Co astronom, to jiný názor. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace.
Autor: Jan Veselý
Na metro je povinné čekat na značkách. Autor: Jan Veselý
Na metro je povinné čekat na značkách.
Autor: Jan Veselý
Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Foto: Jan Veselý. Co astronom, to jiný názor, kterým směrem se ubírat. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace (komplex obchodů a restaurací v podzemí olympijského areálu naproti kongresovému centru). Foto: Jan Veselý. Na metro je povinné čekat na značkách. Foto: Jan Veselý.

Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Foto: Jan Veselý. Noční Peking. Foto: Jan Veselý. Noční Peking. Foto: Jan Veselý.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Cestopis, IAU


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »