Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)
Veselý Jan Vytisknout článek

IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)

Kongresové centrum IAU GA v Pegingu. Autor: Jan Veselý
Kongresové centrum IAU GA v Pegingu.
Autor: Jan Veselý
Konference a noční Peking

Druhý den pobytu v Pekingu jsme zahájili odloženou návštěvou pořadu ve velkém planetáriu, ale pak už jsme se vrhli na konferenci. Večer jsme se vydali do ulic nočního města.

Ukázalo se, že biologickým hodinám lze poručit podstatně obtížněji než třeba větru nebo dešti. Ačkoli jsem šel spát ve 22 hodin místního času, už ve 4 hodiny jsem se probudil a zjistil, že nepotřebuji spát. Nejde o to, že bych nemohl znovu usnout, ale prostě jsem už byl vzhůru. Ukázalo se, že to bylo štěstí, protože když jsem před spaním pracně počítal, na kolik hodin si dát budíka v telefonu, jejž chci udržovat ve středoevropském letním čase, abych aspoň tušil, kolik hodin je doma, nějak jsem ten šestihodinový posun počítal obráceně či zapomněl vynásobit dvěma - prostě jsem měl budík na 12 hodin místo na 0 hodin, čímž hrozilo zaspání. Při snídani jsem odhalil, že nejméně dva z kolegů na tom byli úplně stejně. A tak vím, že v čínské televizi prý od 2 do 4 hodin dávali "Čína hledá superstar". A jedné kolegyni se pro změnu opravdu podařilo zaspat.

Na konferenci jsme se nicméně nakonec sešli všichni. Tentokrát už přikládám i foto Sjezdového paláce, přesněji té části, v níž probíhá IAU GA. Zdá se, že různí astronomové na světě řeší zcela odlišné problémy, alespoň pokud se komunikace vědy týče. Zatímco v Evropě, Japonsku a Severní Americe astronomové popularizují megaprojekty typu ALMA, E-ELT a zápasí s tím, jak vysvětlit lidem, co to je světelné znečištění a proč by se jím měli znepokojovat, kolega z Ghany nás pozval do Afriky, kde světelné znečištění neexistuje, takže vysvětlit lidem, co to jako má být, je zhola nemožné. Den vyvrcholil hluboce lidským příběhem ruského astronoma, který po skončení studia zjistil, že když si najme jednopokojový byt, už mu nezbyde na jídlo. Proto se dal na dráhu novináře, nejprve ovšem sportovního a až po několika letech vědeckého. Svůj boj o přežití dotáhl do fáze, kdy se osobně snaží přesvědčit vzájemně se prolínající ruské prezidenty a premiéry o tom, že šestimetrový Velký azimutální teleskop už není velký a žádný důležitý otvor do světa s ním už Rusové neudělají, takže by měli co nejrychleji přistoupit do ESO. Příběh skončil optimisticky. Dnes už si může najmout dvoupokojový byt. Tento hořký vtip jsem nevymyslel, na závěr dnešního dne opravdu zazněl jako jeden z příspěvků konference a zřejmě jej bude lze dohledat ve sborníku, ale před tím, se většinou diskutovalo o seriózních záležitostech.

Program skončil až po 18 hodině, takže po večeři v další čínské restauraci a (zbytečné) sprše v hotelu, byla na programu prohlídka Pekingu. Vynuceně nočního, neboť se mezi tím setmělo, ale právě na to jsme se (skoro) všichni těšili. Pozoruhodné je, že vlhkost stále stoupala a s ní spojený pocit nedýchatelného vedra se po setmění stále zhoršoval. Takové prostředí v amatérských podmínkách tropických pavilonů středoevropských zoologických zahrad už simulovat nelze. Místo dalších slov několik obrázků:

Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Autor: Jan Veselý
Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope.
Autor: Jan Veselý
Co astronom, to jiný názor. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace. Autor: Jan Veselý
Co astronom, to jiný názor. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace.
Autor: Jan Veselý
Na metro je povinné čekat na značkách. Autor: Jan Veselý
Na metro je povinné čekat na značkách.
Autor: Jan Veselý
Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Foto: Jan Veselý. Co astronom, to jiný názor, kterým směrem se ubírat. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace (komplex obchodů a restaurací v podzemí olympijského areálu naproti kongresovému centru). Foto: Jan Veselý. Na metro je povinné čekat na značkách. Foto: Jan Veselý.

Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Autor: Jan Veselý
Noční Peking.
Autor: Jan Veselý
Noční Peking. Foto: Jan Veselý. Noční Peking. Foto: Jan Veselý. Noční Peking. Foto: Jan Veselý.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky




O autorovi

Jan Veselý

Jan Veselý

Zabývá se popularizací astronomie a příbuzných věd. Od roku 2018 pracuje v novém týmu Planetária Praha, kam přesídlil po téměř třiceti letech působení na Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové. Specializuje se především na předpovídání a výpočty výjimečných úkazů na obloze a velmi důkladně se zajímá o planetu Mars a její výzkum. O astronomii, zkoumání vesmíru, ale i vztahu lidí k světu kolem nás píše na blogu (dříve zde), publikuje sloupky v příloze Orientace Lidových novin, články na Neviditelném psu a v časopise Vesmír.

Své studenty na Gymnáziu Boženy Němcové se snaží vést k pochopení, jak (skvěle a jednoduše) funguje vesmír, ať už na úrovni atomu, kuchyně, laboratoře, Sluneční soustavy, Galaxie nebo celé kosmické pavučiny. Kromě fyzikálního pohledu na svět jej zajímá hlasitá hudba (od pankáčů po Šostakoviče), divadlo, opera, výtvarné umění a historie.

Štítky: Cestopis, IAU


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »