IAU 2012 aneb Za světovou astronomií do Pekingu (3)

Ukázalo se, že biologickým hodinám lze poručit podstatně obtížněji než třeba větru nebo dešti. Ačkoli jsem šel spát ve 22 hodin místního času, už ve 4 hodiny jsem se probudil a zjistil, že nepotřebuji spát. Nejde o to, že bych nemohl znovu usnout, ale prostě jsem už byl vzhůru. Ukázalo se, že to bylo štěstí, protože když jsem před spaním pracně počítal, na kolik hodin si dát budíka v telefonu, jejž chci udržovat ve středoevropském letním čase, abych aspoň tušil, kolik hodin je doma, nějak jsem ten šestihodinový posun počítal obráceně či zapomněl vynásobit dvěma - prostě jsem měl budík na 12 hodin místo na 0 hodin, čímž hrozilo zaspání. Při snídani jsem odhalil, že nejméně dva z kolegů na tom byli úplně stejně. A tak vím, že v čínské televizi prý od 2 do 4 hodin dávali "Čína hledá superstar". A jedné kolegyni se pro změnu opravdu podařilo zaspat.

Na konferenci jsme se nicméně nakonec sešli všichni. Tentokrát už přikládám i foto Sjezdového paláce, přesněji té části, v níž probíhá IAU GA. Zdá se, že různí astronomové na světě řeší zcela odlišné problémy, alespoň pokud se komunikace vědy týče. Zatímco v Evropě, Japonsku a Severní Americe astronomové popularizují megaprojekty typu ALMA, E-ELT a zápasí s tím, jak vysvětlit lidem, co to je světelné znečištění a proč by se jím měli znepokojovat, kolega z Ghany nás pozval do Afriky, kde světelné znečištění neexistuje, takže vysvětlit lidem, co to jako má být, je zhola nemožné. Den vyvrcholil hluboce lidským příběhem ruského astronoma, který po skončení studia zjistil, že když si najme jednopokojový byt, už mu nezbyde na jídlo. Proto se dal na dráhu novináře, nejprve ovšem sportovního a až po několika letech vědeckého. Svůj boj o přežití dotáhl do fáze, kdy se osobně snaží přesvědčit vzájemně se prolínající ruské prezidenty a premiéry o tom, že šestimetrový Velký azimutální teleskop už není velký a žádný důležitý otvor do světa s ním už Rusové neudělají, takže by měli co nejrychleji přistoupit do ESO. Příběh skončil optimisticky. Dnes už si může najmout dvoupokojový byt. Tento hořký vtip jsem nevymyslel, na závěr dnešního dne opravdu zazněl jako jeden z příspěvků konference a zřejmě jej bude lze dohledat ve sborníku, ale před tím, se většinou diskutovalo o seriózních záležitostech.

Program skončil až po 18 hodině, takže po večeři v další čínské restauraci a (zbytečné) sprše v hotelu, byla na programu prohlídka Pekingu. Vynuceně nočního, neboť se mezi tím setmělo, ale právě na to jsme se (skoro) všichni těšili. Pozoruhodné je, že vlhkost stále stoupala a s ní spojený pocit nedýchatelného vedra se po setmění stále zhoršoval. Takové prostředí v amatérských podmínkách tropických pavilonů středoevropských zoologických zahrad už simulovat nelze. Místo dalších slov několik obrázků:

Přednáší Rick Feinberg z AAS, znamý mezi astronomy amatéry díky svemu působení v časopise Sky&Telescope. Foto: Jan Veselý.	Co astronom, to jiný názor, kterým směrem se ubírat. Všechny cesty však vedou do čínské restaurace (komplex obchodů a restaurací v podzemí olympijského areálu naproti kongresovému centru). Foto: Jan Veselý.	Na metro je povinné čekat na značkách. Foto: Jan Veselý.

Noční Peking. Foto: Jan Veselý.	Noční Peking. Foto: Jan Veselý.	Noční Peking. Foto: Jan Veselý.

Cesta se uskutečnila v rámci projektu Spolupráce pro budoucnost finančně podporovaného grantem MŠMT OP VpK reg. číslo CZ.1.07/2.4.00/31.0035 jehož řešitelem je Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.

Všechny díly:
[1] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (1) - Úvod
[2] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (2) - První setkání s Pekingem
[3] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (3) - Konference a noční Peking
[4] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (4) - Která astronomická témata jsou dnes důležitá?
[5] IAU 2012 aneb Zpravodajství ze světové astronomie v Pekingu (5) - Konec a vzpomínky