Mojí milenkou je vesmír – třetí a prý poslední kniha astrofotografa Zdeňka Bardona
Mojí milenkou je vesmír - obal knihy Autor: Zdeněk Bardon
Astrofotograf Zdeněk Bardon, člen Východočeské pobočky České astronomické společnosti a také fotoambasador ESO, nám připravil třetí a dle jeho slov poslední knihu o svých astronomických a cestovatelských zážitcích, spojených převážně s dalekohledy Evropské jižní observatoře. 240 stran textu nás zavede až do nitra velkých teleskopů světa, nechybí však ani obrázky převážně noční oblohy z míst, kde je ještě tma. A to vše doplněno někdy až neuvěřitelnými příběhy noční astronomie.
Zdenek Bardon - autor knihy s manželkou Ivanou Autor: Zdeněk BardonKniha Mojí milenkou je vesmír je astronomickým cestopisem či spíše příběhem vesnického kluka z Josefova u Jaroměře, kterého nadšení dovedlo od teleskopu z rozebraných babiččiných brýlí, přes hvězdárnu v Jaroměři a letní tábory na Hvězdárně v Úpici, až na nejprestižnější observatoře světa. Zdeněk Bardon, neboť on je autorem knihy, je velkým nadšencem a amatérským astronomem, ovšem s více než jemnou fúzí do profesionální oblasti rekonstrukce a realizace nových řídících systémů velkých teleskopů po celém světě. Knihu vydal vlastním nákladem, není tedy v běžné distribuci. Ovšem v případě zájmu či dalších informací je možno autora přímo zkontaktovat na emailu zdenek.bardon@gmail.com.
Předmluva a uvodni slovo Autor: Zdeněk BardonÚvodní slovo ke knize laskavě poskytl RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda České astronomické společnosti. Předmluvu ke knize napsal emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, prof. RNDr. Petra Heinzel, DrSc. Své nezastupitelné místo zde zaujímá i slovo „lovce exoplanet“, profesionálního astronoma dr. Petra Kabátha z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, který léta pracoval na observatoři Paranal v Chile (Evropská jižní observatoř). Tato poslední kniha z „trilogie“ bačkorového astronoma začíná na legendární hvězdárně na hoře Mount Wilson v USA, kde působila astronomická legenda Edwin Hubble. V dalších kapitolách se pak přesouváme na nejprestižnější observatoře v Chile.
Stránka knihy Autor: Zdeněk BardonKniha na velkém množství fotografií prezentuje místa, která jsou dostupná jen velmi, velmi obtížně. Ostatně, jistou návnadou mohou být i předchozí knihy Zdeňka Bardona, vlastně první dva díly této astronomicko–cestovatelské trilogie (první díl, druhý díl). V kapitole Pohledy do nebe se pak podíváme na zajímavé objekty nočního nebe z fotografické dílny autora. Snímky doprovází texty z pera ředitele Hvězdárny v Úpici Marcela Bělíka, který je také autorem doprovodných textů soutěže – Česká astrofotografie měsíce.
Zároveň si můžete prohlédnou trailer, představující popisovanou knihu.
Marcel Bělík (* 1966, Jaroměř) je ředitelem na Hvězdárně v Úpici. O hvězdy a vesmír se začal zajímat již v dětském věku a tento zprvu nevinný zájem brzy přerostl v životní poslání. Stal se dlouhodobým účastníkem letních astronomických táborů na úpické hvězdárně, kde v roce 1991 nastoupil jako odborný pracovník a od roku 2011 zde působí ve funkci ředitele. Je předsedou Východočeské pobočky České astronomické společnosti a členem výkonného výboru ČAS. Od roku 2005 působí jako jeden z porotců soutěže Česká astrofotografie měsíce. V současné době se zabývá zejména výzkumem sluneční koróny a sluneční fyzikou vůbec. Ve volných chvílích pak zkouší své štěstí na poli astrofotografie a zajímá se o historii nejenom astronomie.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 8. do 17. 8. 2025. Měsíc po úplňku ubývá do poslední čtvrti. 12. 8. nastává maximum roje Perseid a blízké setkání Jupiteru a Venuše na ranní obloze. Aktivita Slunce se zvýšila a nastala slabší geomagnetická bouře. Posádka Crew-10 z ISS přistála zpět na Zemi. Zemřel Jim Lowell, známý hlavně z Apolla 13. Před dvaceti lety se k Marsu vydal Mars Reconnaissance Orbiter.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
Výsledok fotenia v rámci testovania automatizácie astrobúdky. Žiaľ dát je menej ako som čakal, ale občas to dopadlo tak, že teleskop kvôli falošnému poplachu z môjho safety systému čušal pod zatiahnutou strechou a ešte na truc fotil stenu astrobúdky ????
A k tomu ešte "výkonný" čínsky napájací zdroj rušil kompletne komunikáciu na USB zbernici. Trocha to trvalo kým som zistil kde je problém ???? Ale už to konečne začína fungovať k mojej spokojnosti ????
Sharpless 101 (Sh 2-101) je emisná hmlovina typu H II nachádzajúca sa v súhvezdí Labuť. Niekedy sa nazýva aj „Tulipánová hmlovina“, pretože na fotografiách pripomína obrys tulipánu. Do katalógu hmlovín ju v roku 1959 zaradil astronóm Stewart Sharpless. Od Zeme je vzdialená približne 6 000 svetelných rokov (5,7×10¹⁶ km; 3,5×10¹⁶ míľ).
Sh 2-101 sa z pohľadu zo Zeme nachádza v blízkosti mikro-kvasaru Cygnus X-1, ktorý je miestom jedného z prvých podozrení na existenciu čiernej diery. Cygnus X-1 sa nachádza asi 15′ západne od Sh 2-101. Sprievodná hviezda objektu Cygnus X-1 je superobor spektrálnej triedy O9.7 Iab s hmotnosťou 21 hmotností Slnka a s polomerom 20-násobku polomeru Slnka. Obežná doba tejto dvojhviezdy je 5,8 dňa a ich vzájomná vzdialenosť je 0,2 astronomickej jednotky. Čierna diera má hmotnosť 15 hmotností Slnka a Schwarzschildov polomer 45 km.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 60x120sec. R, 55x120sec. G, 40x120sec. B, 80x60sec. L, 45x600sec Halpha, 18x600sec. O3, 20x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
5.7. až 2.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4