Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Pozorujte jižní oblohu robotickým dalekohledem!

Pozorujte jižní oblohu robotickým dalekohledem!

Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině. Autor: Jan Ebr
Detail dalekohledu FRAM na Observatoři Pierra Augera v Argentině.
Autor: Jan Ebr
Chcete pozorovat jižní oblohu profesionálním robotickým dalekohledem? Máte zajímavou myšlenku, jaký objekt a jaké pozorování na jižní polokouli provést? Pak s pomocí dalekohledu FRAM můžete svůj nápad proměnit ve skutečnost!

Tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR.

Fyzikální ústav AV ČR provozuje na Observatoři Pierra Augera u města Malargue na západě Argentiny od roku 2005 robotický dalekohled FRAM (Fotometrický Robotický Atmosférický Monitor; více informací na gloria.fzu.cz). Observatoř Pierra Augera (www.auger.org, česky www-hep2.fzu.cz/Auger/cz) je v současné době největším a nejdokonalejším detektorem extrémně energetického kosmického záření na světě a FRAM zde pomáhá zpřesňovat rekonstrukce spršek kosmického záření. Hlavním úkolem dalekohledu je sledovat okamžitý stav atmosféry, zejména pak extinkci (rozptyl světla v atmosféře) a její závislost na vlnové délce (tedy na barvě světla). Od roku 2010 dalekohled navíc skenuje atmosféru podél osy dopadu těch nejzajímavějších spršek, a to jen pár minut po jejich detekci (tzv. program rychlého sledování - rapid monitoring).

Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha. Autor: Martin Mašek
Dalekohled FRAM v noci, na pozadí je patrná Mléčná dráha.
Autor: Martin Mašek
Ve svém „volném čase“ se pak dalekohled zabývá i pozorováním klasických astronomických objektů jižní oblohy, zejména pátrá po optických protějšcích záblesků záření gama a pozoruje vybrané komety, planetky a proměnné hvězdy.

Aby využití tohoto „volného času“ dalekohledu bylo optimální a aby se rozšířil okruh jeho uživatelů, zapojil se Fyzikální ústav AV ČR jako jeden z partnerů do evropského projektu GLORIA (GLObal Robotic telescope Intelligent Array, tedy Globální inteligentní síť robotických teleskopů; gloria-project.eu). Cílem této iniciativy je vytvořit celosvětovou síť více než dvaceti robotických dalekohledů, které budou propojeny společným portálem, kde bude moci kdokoli, ať profesionál či amatér, zadávat návrhy svých pozorování. Návrhy budou hodnoceny uživateli portálu a ty nejúspěšnější a nejzajímavější budou vybrány pro pozorování inteligentní sítí teleskopů. To, že dvacítka robotických dalekohledů je rozložena na všech světadílech, umožní třeba nepřetržité sledování zvolených objektů a realizace unikátních pozorovacích kampaní. V České republice se na projektu GLORIA dále podílí Astronomický ústav AV ČR (více informací na altamira.asu.cas.cz) a Fakulta elektrotechnická ČVUT (www.multimediatech.cz).

Projekt GLORIA byl podpořen v rámci 7. rámcového programu Evropské komise, byl zahájen v říjnu 2011 a celá síť by měla být zkušebně zprovozněna v průběhu roku 2013. Fyzikální ústav AV ČR však nadšeným astronomům připravil malou ochutnávku a pro nejlepší návrhy nabízí k dispozici svůj robotický dalekohled FRAM již nyní.

Pokud máte nějaký oblíbený objekt na jižní obloze, či vhodný nápad a tip pro pozorování robotickým dalekohledem FRAM, pošlete nám svůj návrh buď pomocí formuláře na gloria.fzu.cz, anebo e-mailem na adresu prouza@fzu.cz, a to nejpozději do 31. října 2012. Odborná komise pak vybere 5 nejlepších návrhů a FRAM následně tato pozorování zrealizuje a okalibrované snímky zašle zpět navrhovateli. Náš tým bude případně k dispozici pro pomoc s jejich dalším zpracováním. Nemusí se jednat jen o vědecká pozorování s výzkumným cílem, klidně můžete navrhnout třeba jen pořízení hezké fotografie jižní mlhoviny pro vaši školu či hvězdárnu, určitě však v textu návrhu vysvětlete, za jakým účelem chcete daný objekt pozorovat.

Kontakt: RNDr. Michael Prouza, Ph.D.
Fyzikální ústav AV ČR , Na Slovance 2 , 182 21 Praha 8
tel. 776 868 906, e-mail: prouza@fzu.cz


Parametry dalekohledu FRAM:
FRAM je 30centimetrový dalekohled typu Schmidt-Cassegrain (12" Meade), umístěný na paralaktické montáži (Bisque Paramount) a vybavený CCD kamerou (G2-1600 Moravské přístroje) s Johnsonovými-Besselovými UBVRI a N filtry a zorným polem 25 x 17 úhlových minut. Na stejné montáži hlavní dalekohled doplňuje širokoúhlá kamera se zorným polem 4 x 2,6 stupně (rovněž G2-1600 Moravské přístroje) též vybavená UBVRI a N filtry. FRAM se nachází v nadmořské výšce 1418 metrů, na 35° 29' 45,1'' jižní šířky a na 69° 26' 59,1'' západní délky.




O autorovi

Štítky: Dalekohled FRAM


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »